Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Velmi nedočkavě jsem vyhlížel novou verzi mé oblíbené distribuce openSUSE. Nyní, po pár dnech používání, už mohu referovat o prvních zkušenostech. A již dopředu říkám, že něco se velmi povedlo, ale jsou i věci, které musím zkritizovat.
Dlouhá léta jsem býval spokojeným uživatelem distribucí Red Hat a Fedora. Pak jsem - po nepříjemných zkušenostech s kvalitou distribuce - konvertoval na openSUSE, tehdy konkrétně 10.3, a od té doby ji vcelku spokojeně používal. Na verzi 11 jsem se ale těšil opravdu hodně. Jednak slibovala podstatné zrychlení práce s instalačními balíky, jejíž pomalost byla asi největším problémem dosavadních verzí openSUSE. Dále jsem chtěl konečně vyzkoušet KDE 4 v rozumně funkční podobě.
Nechtěl jsem čekat na oficiální vydání ISO image, takže jsem stahoval přes BitTorrent. Sice se mi to opravdu povedlo, ale pak jsem stejně neměl čas to nainstalovat, takže jsem si mohl ten jeden den počkat a stáhnout to normálně ze zrcadla.
Instalátor jsem moc nezkoumal. Protože jsem aktualizoval z 10.3 na 11, moc toho k výběru a nastavování nebylo. Něco ale přece - a na to musím upozornit. Instalátor nabídne seznam repozitářů podle toho, co najde v původní instalaci. Pozor na to! Všechny repozitáře zakáže, nechá povolený jen jeden: instalační DVD verze 10.3. Uvažoval jsem logicky, že nebude potřeba ani toto, takže jsem to zakázal. A to byla chyba. Instalátor ohlásil, že nemá k dispozici instalační zdroj a nemůže instalovat. Je potřeba to nechat povolené, protože to ve skutečnosti znamená, balíky ze kterých zdrojů se budou aktualizovat.
Instalace/aktualizace pak běžela poměrně dlouho, nejméně 1,5 hodiny. Balíků se ale aktualizovalo opravdu hodně (snad 6 GB na cílovém disku), proto to není až tak překvapivé. Po restartu systém dlouho nabíhal (3 minuty), bohužel jsem se nepodíval, co se tam přesně děje, takže nevím. Ale to se opravdu týkalo jen prvního startu, příští starty byly už velmi rychlé.
Po přihlášení do systému jsem byl nepříjemně překvapen hrubou disproporcí velikosti fontů. Zatímco většina systému byla nastavena tak, že ty miniaturní blechy skoro nešly přečíst, v uvítací obrazovce byla písmena přímo sloní. Přitom systém byl z dřívějška zkalibrovaný (aby x DPI bylo skutečně x DPI), takže v tomto problém být nemohl. Byl ve výchozí konfiguraci KDE, prostě tam bylo něco hodně malého. Naštěstí nebyl problém to snadno změnit. Při tom jsem zjistil, že subpixel rendering (ve výchozím nastavení vypnutý) je subjektivně nějaký kvalitnější než dřív - možná se mi to zdá, možná to tak skutečně je. Nevím.
Mojí další starostí po změně fontů bylo vypnutí té hrůzy (Kick off nebo jak se to jmenuje) v systémové nabídce. Naštěstí stačí stisknout pravé tlačítko myši na příslušném místě a obludu zprovodit ze světa. To by ohledně uživatelského rozhraní bylo asi vše (když nepočítám zvuky - nějak se mi nedaří vypnout kuňkání při přepínání ploch), KDE 4 funguje spolehlivě, bez problémů, vypadá velice slušně a dobře se s ním pracuje. Dílčí výhrady bych samozřejmě měl, ale nemají vliv na použitelnost GUI.
Správa softwarových balíků je skutečně výrazně rychlejší. Nejdéle trvá, než se postahují metadata ze vzdálených repozitářů (mám jich zapnutých dost), vlastní lokální práce už je velmi rychlá. Taktéž informace o probíhajících aktualizacích je nyní výrazně příjemnější - malá bublina je lepší než velký překážející obdélník.
Nepříjemné byly ale v této souvislosti dvě věci. Jednak se aktualizace dotazuje na heslo roota - to by nebylo nic divného, kdyby však na panelu nebylo zaškrtávátko "Uložit heslo", které nefunguje. Zaškrtávejte si, jak chcete, příště se to zeptá znovu. Ještě nepříjemněji mě ale překvapilo, že po provedení první aktualizace se některé položky v systémové nabídce, které byly česky, změnily na angličtinu. Toto rozhodně není v pořádku a svědčí to o nějaké botě v přípravě lokalizačního balíku KDE 4.
Ještě jeden detail. Moc jsem toho zatím nevyzkoušel, ale něco přece - webové prohlížeče Opera 9.50 a Firefox 3. Zatímco Opera se chová, a to i z hlediska rychlosti, stejně jako na openSUSE 10.3, Firefox výrazně zrychlil. Na verzi 10.3, kam jsem ho instaloval z generického balíku, byl o desítky procent pomalejší než na Windows, kdežto u openSUSE 11 (instalace z balíku v openSUSE) běží rychlostí srovnatelnou s během na Windows. Tipoval bych, že je to způsobeno lepší optimalizací při kompilaci.
Celkově jsem zatím s openSUSE 11 spokojen. Z hlediska použitelnosti je to jednoznačně distribuce, kterou lze s klidným svědomím doporučit. Chystám se na čistou instalaci na notebook, po ní a po delším používání celého systému budu moci definitivně říct, jak se nová verze podařila. Dosavadní zkušenosti ale nasvědčují tomu, že jde o kvalitní dílo.
Ještě přidám dvě off-topic poznámky. Zaprvé, před bouřkou si dávejte pozor, aby vám nezůstala nikde otevřená okna, a to ani ta nejmenší. Před středeční bouřkou jsem nechal v kanceláři otevřená čtyři malá ventilační okénka ("větračky"), na pouhých deset centimetrů. Při včerejším příchodu jsem se zděsil, jak se bouřka přes tato malá okénka dokázala uvnitř vyřádit. V okolí oken byla otrhaná malba ze zdí (nechápu, jak k tomu došlo - možná to udělaly kroupy) a rozptýlená široko daleko po podlaze. Kam všude se dostala voda a kolik jí bylo, to nevím. Každopádně byla v tiskárně, soudě podle balíku papíru nesoucího neklamné známky promočení (tiskárna ale, zdá se, přežila), a nebylo jí málo, soudě podle "map" na bílém odpadkovém koši. I když ale mohu být rád, že to dopadlo jen takhle - je mnoho lidí, kteří přišli o střechu, o auto a tak podobně.
Druhá poznámka se týká silnic. Kdo nemusí, ať dnes raději nevyjíždí. Tipuji to bohužel na hodně mrtvých na silnicích. Nevím, jestli za to může konec školního roku nebo sluneční skvrny, ale za těch asi 1,5 km, které jsem dnes ujel, jsem toho viděl dost. Skoro každý druhý řidič se choval jako pako, naprosto iracionálně. Obzvlášť hustá byla "skoronehoda", kdy Avie jedoucí z vedlejší silnice na hlavní málem sestřelila poštovní vůz. Proto opět pozor - dnes radši na silnice ne, a když už, tak s očima na stopkách a nejlépe s obrněným vozem.
Tiskni
Sdílej:
respektive myslím, že je to vlastnost KDE4.Chtěl si říct bug, ne?
...a ty si to přidáš jako další repository.
A jestli ne, tak uvidíš!
mantisha:/home/marek # rpm -qv gutenprint gutenprint-5.0.2-14
- nastaveni site. Silenost. Myslel jsem, ze ujetejsi GUI na nastaveni site nez je ve Vistach, uz neuvidim. Ale to, co je tady, to je sileny. U manualniho nastaveni wifi mi to ani nebylo schopne nabidnout nalezene site a oproti Ubuntu to celkove ma asi 3x vice dialogu, zalozek a tlacitek (ok, ma to nastaveni DSL a VPN, ale kdyz si to odmyslim, porad mi to oproti naprosto primocaremu nastaveni site v Ubuntu pripadne jako tezce neintuitivni a divne fungujici vec).Podla toho DSL a VPN to pises o NetworkManager, ano?
Kolem Knetworkmanager manageru musím chodit po špičkách jinak se k WiFI prostě nepřipojím
KDE 4 - kapitola sama pro sebe (tvůrci mají před sebou ještě velký kus cesty)
FF 3 zatím spokojenost (uvidíme jak to bude s nestabilitou flashe)
...Kolem Knetworkmanager manageru musím chodit po špičkách jinak se k WiFI prostě nepřipojímUž jsem se o "kvalitách" KNetworkManageru také přesvědčil. O tomto a o dalších zkušenostech s instalací na notebook ještě napíšu souhrnně.