Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Dnes ve 12:00 byla spuštěna první aukce domén .CZ. Zatím největší zájem je o dro.cz, kachnicka.cz, octavie.cz, uvycepu.cz a vnady.cz [𝕏].
JackTrip byl vydán ve verzi 2.3.0. Jedná se o multiplatformní open source software umožňující hudebníkům z různých částí světa společné hraní. JackTrip lze instalovat také z Flathubu.
Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Víte, co je INDOK? Pokud ne, nevadí. Tuhle zkratku jsem si vytvořil jako pracovní název pro „projekt internetizace knihoven“, což je aktivita, do které jde z ministerstva vnitra ročně cca 100 mil. Kč (dříve více, teď o něco méně). Jde o další monstr-akci podobnou nechvalně proslulému INDOŠovi, byť ne tak velkou a drahou. Nyní to chce vnitro zrušit, proti čemuž knihovny protestují.
Není to až tak dávno, co definitivně skončila nechvalně známá akce Internet do škol čili INDOŠ. „Smrtelnou křečí“ tohoto projektu bylo, když poslední rok Telefónica poskytovala školám připojení (podotýkám, že hluboko pod tehdy běžným standardem) zdarma, zřejmě s očekáváním prodloužení královsky výdělečné smlouvy. Jenže se tak nestalo, stát již o prodloužení neměl zájem. A výsledkem bylo, že i přes počáteční zděšení na tom školy nakonec získaly, protože mají nyní levně nebo i zdarma k dispozici mnohem kvalitnější internetové připojení.
Nyní se historie opakuje. Ministerstvo vnitra chce ukončit projekt, v rámci něhož platí ročně zhruba 100 milionů za připojení cca 3500 knihoven k Internetu. I když to vypadá děsivě, opět to může být jen bouře ve sklenici vody.
Rozpočítejme nynějších 90 mil. Kč ročně na jednotlivé knihovny. Na jednu tedy připadá cca 2180 Kč měsíčně, cože je poměrně dost. Podle informací z článku je 483 knihoven připojeno přes satelit. Dobře (nechávám teď stranou, že se mohla změnit situace a satelitní připojení už není nutné). Když nahlédnu například do ceníku firmy Skylink, nejdražší tarif je za 2 950 Kč včetně DPH (a to je maloobchodní cena pro jednotlivce!). I pokud bychom počítali tuto cenu, knihovny připojené satelitem by vyšly na 17 mil. Kč. Pro zbývající knihovny to pořád vychází přes 2000 Kč na jednu.
Z toho je vidět, že jde o připojení velmi drahé (standardní ADSL připojení má běžnou maloobchodní cenu 750 Kč; a to nehovořím o základním tarifu Start). Knihovny nepotřebují žádné superkvalitní připojení, když do těch malých přijde na Internet pár lidí denně a typicky si jen hledají nějaké informace.
Čili když se to dá dohromady, stropem pro peníze na připojení pro všechny knihovny z akce INDOK by bylo 2950 * 483 + 750 * 2958 = 3,6 mil. Kč měsíčně, tedy 43,7 mil. Kč ročně. To je necelá polovina současné částky. Je nepochybné, že by se dalo dostat ještě výrazně níže - některé knihovny by mohly být připojeny i zcela zdarma (resp. za téměř nulové náklady), například prostřednictvím komunitních sítí nebo místních poskytovatelů, výměnou za možnost umístit si na budově antény.
Klíčem ale je, aby penězi disponovali zřizovatelé knihoven (obce nebo města), ne vnitro, které vždy zvolí zbytečně drahé řešení. Obce se totiž mohou přizpůsobit místním podmínkám a řešit připojení knihoven například společně se svým úřadem nebo s nějakou obecní/městskou organizací (což dosud nešlo, protože dotace vnitra byla striktně pro knihovny).
Shrnu-li to, obecně je lepší řešit věci místně než centrálně. Centralizace láká, klidně i bez zlých úmyslů, a může se zdát jako výhodnější. Jenže protože v dostatečné míře nereflektuje místní situaci a hlavně její vývoj v čase, ukazuje se jako nevýhodná.
Tiskni Sdílej:
Co to? Vim, že jsme byli v Mikulově v knihovně, chtěli jsme platit a nebylo za co, "je to v rámci toho a to je zadarmo" ... pravda, je to tak 5-6 let.
Neni to spíš případ od případu, jak to která knihovna má, přes koho je připojená?
Případ znám, protože jsem byl u toho, když přišla nabídka z ministerstva.
Po porovnání ceny (větší než v místě obvyklá), parametrů (128 kb/s, protože vybraný dodavatel tvrdil, že ISDN má všude na rozdíl od DSL) a vybraného dodavatele (již tehdy jsme měli od toho samého operátora maloobchodní DSL 2048/128 za nižší cenu) bylo všem jasné, o jaký podvod jde. Navíc stát se netajil, že provoz půjde přes jeho KIVS, což byl další odstrašující faktor.
Některé obce na to zřejmě skočily, protože papírově mohly ušetřit, neboť stát měl jistou dobu platit podíl a tak účast zřizovatele knihovny by tak byla o něco nižší než tehdy dostupná komerční nabídka.
už jsem viděl i arcidiecéze a lékárenLékárny mají jiný extrabuřt - povinné řešení od SÚKLu spočívající v tom, že se jim do sítě narve router CISCO 871, jehož jediným úkolem je vytvořit VPN do SÚKLu.
Celkem dobře tohle teď funguje na úrovni jednotlivých Krajů.O tom "dobře funguje" by se dalo s úspěchem pochybovat. Viz opakované problémy se zakázkou "našeho" (tedy Středočeského) kraje na komunikační infrastrukturu nemocnic.
Výhoda je, že "vrchnost" není tak daleko, a dá se o tom s nimi ještě mluvit a vysvětlit, proč to v konkrétním případě má/nemá význam.S Rathem se dá mluvit... Takový vtip už jsem hodně dlouho neslyšel
Centrální nákupy telco služeb, energií. To jsou úspory desítek procent nákladů!Každou chvíli nám Führer vypráví o velkých úsporách nákladů, ale když někdo chce více informací, tvrdě naráží. Základem Rathovy politiky je všechno utajovat. Teď mám zrovna na kraj podanou jednu žádost o informace, tak jsem zvědav
Ale zas nechat každou knihovnu se 3 zaměstnanci, ať se ve všem stará o sebe, to taky není ideální.Proč ne? Co nebudou umět sami, na to si někoho najmou. U soukromníků je běžné, že na účetnictví, správu IT a podobné se najímá externista a vyplatí se to (zrovna v těchto případech je konkurence velká a když nejsi spokojen, není těžké najít si někoho jiného.) Lepší než když se o všechno stará někdo na centrále, kdo má své jisté. Protože kdo má své jisté, ten se nepředře...
Já mám zkušenost s Karlovarským krajem.Karlovarský kraj má tu výhodu, že je poměrně malý, bližší spíše dřívějším okresům než velkým krajům, jako je ten Středočeský. Velký kraj má už nectnosti státu, je lidem odcizený. Proto jsem byl (a jsem) zastáncem územních samospráv na úrovni někdejších okresů. Tehdy se to mohlo tak udělat, okresy mohly existovat dál, ale už by nebyly prodlouženou rukou státu, nýbrž by byly samosprávné. Nemusely by se tedy ani dělat veletoče s převodem okresních věcí na obce s rozšířenou působností a na kraje, to bylo velmi drahé a šlo to ztuha.
Ale zas nechat každou knihovnu se 3 zaměstnanci, ať se ve všem stará o sebe, to taky není ideální.Nemá se starat knihovna, nýbrž zřizovatel, tedy obec či město. Malé obce si mohou tyto věci řešit třeba v rámci mikroregionů nebo se dohodnout s větší obcí poblíž.
Jinak jsem obecně spíš toho názoru, že stát, potažmo jeho organizace, by měly pracovat s co nejméně prostředky, protože pak jich lze neúčelně vynaložit také co nejméně.To ano.
Momentálně spíš mám pocit, že nedokážeme nebo nechceme podobným změnám připravit dostatečně jistý právní rámec, aby nedocházelo k podvodům...Podle mě se mnohem více nechce než nemůže. Lze převzít legislativu z jiných zemí s podobnou kulturní tradicí jako u nás (a v případě Rakouska dokonce kontinuální s tou, která tu dříve platila). Ale do toho se nikdy nikdo nechtěl pouštět.
Klíčem ale je, aby penězi disponovali zřizovatelé knihoven (obce nebo města), ne vnitro, které vždy zvolí zbytečně drahé řešení.Tam, kde občan utratí korunu, zaplatí obec dvě a stát tři...