Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Při debatování okolo DPH jsem si v novém zákoně všiml jedné maličkosti, která má docela zásadní dopady. Když totiž plátce DPH zaplatí jinému plátci na účet vedený mimo tuzemsko (kam spadají i platební systémy jako PayPal, Moneybookers/Skrill apod.), ručí za zaplacení DPH.
Zákon o dani z přidané hodnoty v podobě účinné od 1.1.2013 (která byla definitivně známa až bezprostředně před vstupem v účinnost) se dost výrazně liší od té podoby, která tu platila ještě před o něco víc než dvěma týdny. Některé změny jsou k lepšímu (např. zrušení povinnosti registrace k DPH při poskytnutí plnění do členského státu EU), většina ale k horšímu. Přibývají nové povinnosti a obecně se pozice plátců DPH dost významně zhoršuje.
Jednou z novinek je širší ručení za zaplacení DPH dodavatelem. Vznikne seznam „nespolehlivých plátců“ a kdo takovému plátci platí za poskytnuté plnění, ručí za to, že dodavatel odvede DPH (přičemž zůstává i původné kritérium „věděl nebo měl a mohl vědět“, které se týká i plátců neuvedených na seznamu). Ale to není zdaleka vše. Ručení se vztahuje i na situace, kdy odběratel zaplatí dodavateli na účet, který není zveřejněn na oficiálním seznamu (přičemž při registraci k DPH se uvede, které účty se mají zveřejnit).
A teď to nejdůležitější: jsou případy, kdy „nepomůže ani svěcená voda“. Zákon o DPH v § 109, odst. 2, písm. b) říká, že ručení se uplatní v případě, že je platba „poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko“. Čili v tomto případě ani zveřejnění na zmíněném seznamu (pokud bude vůbec technicky možné – seznam zatím neexistuje, takže těžko říct) nepomůže a plátce má smůlu. Netýká se to jen klasických bankovních účtů v zahraničí, ale velmi pravděpodobně i veškerých elektronických platebních systémů, jejichž provozovatel nesídlí v tuzemsku.
Ano, pravděpodobně tam spadají systémy jako PayPal, Skrill (dříve Moneybookers), PayPay atd. Naopak český PaySec by tam spadat neměl (i když je otázka, zda ho bude technicky možné zveřejnit - zkuste to někdo, kdo to používáte...). Přičemž nemálo českých firem používá tyto systémy i pro vnitrostátní platby, protože je to jednoduché, rychlé a levnější než příjem plateb kartami. Samozřejmě, pokud jde o seriózní firmy, není se prakticky čeho bát. Ale stejně, jeden nikdy neví. Navíc je otázka, zda není toto ustanovení v rozporu s právem Evropské unie, protože se tím klade překážka volnému tržnímu prostředí v rámci EU a soudy již dříve považovaly podobná diskriminační opatření za nepřípustná.
Je dost pravděpodobné, že podobných tikajících či doutnajících bomb je v zákoně více. Ještě jsem neměl čas ho důkladně prostudovat a články v médiích se věnují hlavně těm nejkřiklavějším změnám, tedy například sazbám a seznamům.
Tiskni
Sdílej:
Jestliže takové osobě vznikne po 1. lednu 2013 povinnost přiznat DPH u přeshraničních plnění nebo povinnost vykázat poskytnutí přeshraničních služeb s místem plnění v jiném členském státě, nebude se muset registrovat jako „plnohodnotný plátce DPH“. Bude povinně podávat souhrnná hlášení, kde bude tuto DPH vykazovat a odvádět. Z tuzemských plnění nebude DPH odvádět a nebude mít nárok ani na odpočet daně.Takže to je teď asi podobné, jako od začátku na Slovensku.
Pokud budu platit kartou přímo dodavateli, tak mi to PayPal dovolí AFAIK jen desetkrát, pak už si budu muset založit účet.Obávám se, že nic jako „platba bez registrace“ u PayPalu neexistuje a je to jen trik, který má ošidit kolemjdoucí a udělat z nich registrované uživatele PayPalu. Jednou jsem takhle platil (měl jsem novou kartu nepřidanou k PayPal účtu a chtěl jsem ji použít jen na ten jeden nákup, nechtěl jsem ji párovat s PayPal účtem), tak jsem se nepřihlašoval a použil tu „platbu bez registrace“. Stejně ale bylo nutné zadat e-mailovou adresu (to už smrdí, ale naivně jsem si říkal, že to třeba chtějí jen, aby mi mohli zaslat účtenku). Platba proběhla a vypadalo to OK. Později jsem změnil názor a chtěl jsem si kartu spárovat se svým PayPal účtem – nešlo to. Nějaká nesmyslná hláška, že to nejde a basta. Zkoušel jsem to konzultovat s bankou a taky nevěděli, čím by to mohlo být. Nakonec jsem po mnoha marných pokusech zjistil, že mi PayPal pokoutně založil druhý účet (e-mailové adresy byly různé) a spároval s ním tuto kartu – proto nešla přidat k mému původnímu účtu.
Obávám se, že nic jako „platba bez registrace“ u PayPalu neexistuje a je to jen trik, který má ošidit kolemjdoucí a udělat z nich registrované uživatele PayPalu.V podstatě ano. Protože i když se nezakládá PayPal účet, chtějí hromadu osobních údajů. Takže i kdyby vnitřně nic nědělali, osobní údaje už mají k dispozici.
Později jsem změnil názor a chtěl jsem si kartu spárovat se svým PayPal účtem – nešlo to. Nějaká nesmyslná hláška, že to nejde a basta. Zkoušel jsem to konzultovat s bankou a taky nevěděli, čím by to mohlo být. Nakonec jsem po mnoha marných pokusech zjistil, že mi PayPal pokoutně založil druhý účet (e-mailové adresy byly různé) a spároval s ním tuto kartu – proto nešla přidat k mému původnímu účtu.Protože interně to samozřejmě vytvoří úplně normální PayPal účet, který má akorát nastavené nějaké atributy, aby se to jako účet netvářilo. Také proč si komplikovat datový model, že?
plátce
a poplatník
?
"Pokud tedy bude českému plátci dodáno zboží plátcem z Německa, německý plátce nebude uplatňovat svoji německou DPH, ale český plátce uplatní DPH na výstupu s českou sazbou a zároveň si uplatní nárok na odpočet na vstupu. Celkový vliv na standardního českého plátce je tedy z hlediska DPH nulový, protože samovyměření i nárok na odpočet uplatní v jednom daňovém přiznání."
Viz. tento článek jako nástin problematiky (nepodléhal bych panice).
Z vlastní zkušenosti, plátci si vzájemně v rámci EU DPH neúčtují ;).Ale tady je řeč o plátce v Česku. Mám několik českých dodavatelů služeb, kterým platím PayPalem, protože je to rychlejší a pohodlnější než libovolná jiná metoda.
Tady (§ 106a, odst. 1):
Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem.
Jde o zcela novou věc, která existuje až od 1.1.2013. Čili aby mohl někdo patřit do této kategorie, musí nejdřív správce daně rozhodnout, že je nespolehlivým plátcem. Samozřejmě se proti takovému rozhodnutí lze odvolat, takže to celé asi chvíli potrvá a první plátci s "cejchem" se začnou objevovat až za pár měsíců.