Na novoroční inauguraci starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho bylo zakázáno si s sebou přinést Raspberry Pi anebo Flipper Zero. Raspberry Pi i Flipper Zero jsou explicitně uvedeny v seznamu zakázaných věcí jak na na veřejné pozvánce, tak i na oficiálních stránkách města.
OpenTTD (Wikipedie), tj. open source klon počítačové hry Transport Tycoon Deluxe, byl vydán v nové stabilní verzi 15.0. Přehled novinek v seznamu změn a také na YouTube. OpenTTD lze instalovat také ze Steamu.
Správce oken IceWM byl vydán ve verzi 4.0.0, která např. vylepšuje navigaci v přepínání velkého množství otevřených oken.
Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
21.5.2009 01:40
| Přečteno: 1211×
| 
Poslední den konference úrovní přednášek určitě neklesl, právě naopak. Po opět poměrně brzkém vstávání ("ale já mám ještě noc" mi na sobě samém moc nefunguje) začal den přednáškou Václava Pergla z Keria - Agilní plánování projektů aneb jde to i bez Gantta. V oblasti technik plánování projektů jsem naprostý zelenáč, ale vtipná a živá přednáška spoustu objasnila. Ve zkratce, oproti klasickým technikám (dlouhá několikaměsíční počáteční analýza, při které je práce rozdělena na jednotlivé hodiny i několik měsíců dopředu) se při agilním programování - konkrétně metodě SCRUM - postupuje v malých, většinou dvoutýdenních iteracích. Výchozím bodem je seznam chtěné funkcionality, malý tým dostane za úkol nějakou tu funkcionalitu vyvinout, členové si každý den krátce poreferují, co udělali včera a rozdělí si úkoly. Odpadá tedy dlouhá plánovací část na začátku, produkt je navíc prezentován průběžně, ne až nakonec, a to zásadně na produktu samotném, ne ve slidech.
Přednáška Martina Junka z Aimtecu v agilním programování pokračovala, vysvětlovala metodu Extrémního programování. Vždycky jsem si říkal, že to, jak programuju, je opravdu extrém; tohle je ale něco úplně jiného. Základní principy jsou podobné, jak už jsem popsal výše, hlavní specifika tvoří např. pravidelný refaktoring (refaktoring = přepsání staré fce za účelem vylepšení stavby programu a jednoduššího přidávání nových fcí - ty se dokonce při této technice neustále vytvářejí stylem refaktorovat, vyvinout, otestovat), časté vydávání malých verzí, tedy i častější zpětná vazba, nebo např. párové programování, kdy za cenu cca. 15% zpomalení danou vlastnost vyvíjí společně dva programátoři, díky čemuž je výsledná implementace čistější, vychytanější, zkrátka lepčejší.
Následovalo představení Gitu pod taktovkou Jana Kasprzaka (jen pro pořádek, to je ten, který přivezl ty šílené a šíleně oblíbené skákací..podložky?..gamepady? společně se hrou, ve které se do rytmu skáče po šipkách a při které člověk vypadá skoro stejně srandovně, jako když hraje tenis na WII. Ještě dodám, že Honza asi hodně trénuje, protože skákal opravdu rychle a přesně, až se tomu věřit nechtělo : ). Povídání o Gitu bylo zajímavé velmi, a to dokonce tak velmi, že vám ho Honza v nejbližší době tak trochu zopakuje, prostřednictvím rozhovoru.
Poslední přednáška a tečka za celou konferencí nesla název Jasná a temná místa procesu testování v softwarovém projektu, přednášel Petr Žemla, působící jako Test Manager v České spořitelně. Přiznám se, že tohle na mě bylo už trochu moc entrprájs, a tak vám tady toho moc nezreprodukuju. Možná jen malá perlička v reakci na předchozí přednášky - ve vývojových centrech molochů jako je ČS je model vývoje pravým opakem toho, co nám bylo dnes prezentováno - využívá se klasického vodopádového modelu.
A to už je z celé konference vše, ještě oběd, vylosování cen (dvě knížky o programování pro Windows, darované Microsoftem) a všichni už si to šinuli domů (pro mě bylo teda finálním "odjeď!" vypnutí wifiny : ) . Celkový pocit je výborný, přecejen vypadnout na pár dní z normálního světa do světa ajtý není vůbec na škodu. Přednášky byly na každý pád zajímavé, technické zázemí výborné ( = konektivita do internetu a spousta prodlužovaček), jídlo výborné, ubytování...dobré ( = slabý signál wifi : ), lidi přátelští - bylo vidět, že celá akce je hodně o setkání té velké komunity, která už se nějaký ten pátek zná, že nejde v prvé řadě o přednášky, ale i o to večerní posezení, pokecání, popíjení a pozpěvování.
To by k mému osobnímu hodnocení stačilo, ještě sepíšu takový oficiálnější článek shrnující celou konferenci, takže kdo máte ještě zájem, těšte se.
Obrázky dneska bohužel nebudou, vypadla mi konektivita (802.11b forever, musím zvednout zadek a koupit pořádnou směrovku) a tahat je přes GPRS se mi moc nechce. Během zítřka je snad doplním.
Každopádně, nástroje pro připojení přes mobil v Ubuntu (tedy NetworkManager) selhaly, telefon (nokia n70 + bluetooth dongle) byl s PC spárovaný, ale i když jsem v mobilních širokopásmových vybral Vodafone Contract, zkrátka se v nabídce dostupných připojení neobjevil.
Sáhnul jsem tedy po osvědčených nástrojích a intuici, protože návody se bez konektivity poměrně špatně hledají. Pokud byste řešili to samé jako já, jděte na to nějak takhle:
Toť vše, není to nejsystémovější řešení, rfcomm zařízení se dá nastavit v /etc/bluetooth/rfcomm.conf apod. Pravděpodobně jsem vynalezl kolo, ale jako nouzovka určitě výborné a po půlhodinovém bádání se budete cítit jako mistři světa ; )
Tiskni
Sdílej:
...začal den přednáškou Václava Pergla z Keria...
Já myslel, že je to nějaký šlechtic. ^_^
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.5.2009 06:58