Tis

12.10.2011 11:21 | Přečteno: 1897× | Jen tak na okraj | poslední úprava: 12.10.2011 11:24

Také jíte krásně červené tisové bobule, které zrovna teď dozrávají? A nebo patříte mezi ty co to považují za stejně adrenalinový zážitek, jako je v Japonsku pojídání ryby fugu? Konec konců - do určité míry zde jistá paralela je. Tak jako u té ryby záleží na tom, aby jedlá část - v tomto případě sladký načervenalý míšek - nepřišla do styku se zbytkem rostliny, který je jinak beze zbytku prudce jedovatý. V historii je zaznamenáno několik případů sebevražd odvarem z tisového jehličí. Ke spolehlivému zabití údajně stačí odvar z 5 gramů jehličí. Tis je jedna z mála našich původních dřevin a když se nad tím zamyslíte do hloubky, možná stejně jako já - díky tomuto malému podobenství dojdete k názoru, že je možná víc odrazem našeho národa než jiná dřevina.

Národy byly k dřevinám přirovnávány odjakživa a nejspíš to není náhodou. Tedy, pokud vezmete jako výchozí premisu národa, osoby které se narodily a vyrůstaly v určité oblasti. Postavit tento pojem na jazykovém základu byl největší zločin novověku, který stále plodí spoustu krve, utrpení a pocitu křivdy.

Ale zpět k tématu. Takže pokud si vztáhneme národ k určité oblasti tak by to docela sedělo. Kupř. na ty co nazýváme "poláky" a "rusáky". Tyto národy totiž pochází z oblasti rozlehlých březových lesů. Bříza je nesmírně houževnatá, vítr ji roznáší všude možně, rychle roste a sebevětší vítr ji akorát tak ohne. Lesní hospodáři ji u nás obvykle považují za plevel. Jenže plevel je v podstatě všechno co někdo v tom svém rajónku nechce. Bříza je krásný a užitečný strom. I když nemá plody, které by se daly jíst, jeho listí léčí, míza je sladká a dřevo krásně bílé a pružné.

Pro severní oblast bývalého Pruska jsou zase typické vonné borovice. Dál na západ a směrem k nám je to už taková směska - inu, jako ten náš národ. Mezi mnoha jinými stromy zde roste právě i ten tis.

Opracovávali jste někdy tisové dřevo? Mladou čerstvou tisovou větev? Já ano, když jsem před mnoha lety vyráběl svůj tisový luk. Došel jsem si tenkrát pro něj na jedno z mála míst, kde se zachoval původní tisový porost. Tis je pomalu rostoucí dřevina. I když z dálky jeho kužel vypadá impozantně, při bližším prozkoumání zjistíte, že jeho kmen není nijak rovný. Je samá boule (zarostlé součky) a u paty bývá výrazně tlustší než u vrcholu. Než tedy jeho kmen dosáhne takových rozměrů aby se z něj dalo něco kloudného udělat, uplyne spousta času. Předpokládám, že v dobách kdy se používal tis na luky musely být tisové háje dlouhodobě cíleně ošetřovány, než poskytly vhodný materiál. Jenže s tím, jak zašla sláva luku coby zbraně, upadly do zapomenutí i tyhle věci. Tisy tak zůstaly v lepším případě zachovány jako okrasná rostlina. Téměř vyhubeny byly podle mne právě kvůli své jedovatosti.

Teprve moderní doba, s totálním úpadkem drobného zemědělství a pasekářství odstranila tisu jeho největšího škůdce - chudáky co nechávali dobytkem spásat meze a kraje polí. Ti pochopitelně neměli zájem aby jejich obživa natáhla kopýtka, takže potencionální stromy zabijáky preventivně klučili.

Je však čas dokončit předchozí myšlenku. Tisové dřevo je extrémně pružné a houževnaté - ovšem ne hned! Kmínek, který jsem si tenkrát odnesl domů byl bočním výhonkem o něco silnějšího kmene, takže jsem tomu stromku spíš odlehčil, než že bych ho setnul úplně. Kůra byla hodně masitá a šťáva z ní jen prýštila. Stejně tak i ten kmínek. Okrajoval jsem ho nožem úplně zlehka a musel jsem dávat velký pozor, abych to nepřehnal a nezříznul moc. Dřevo bylo pěkné žlutobílé a střed červený. Jenže výsledek mě docela zklamal. Zatím co jasanový luk se dal poměrně záhy vyzkoušet, tenhle byl spíše jak z gumy. Ohebný ale pružnost skoro žádná. Tak jsem ho hodil za skříň, abych se k němu za nějaký čas vrátil.

Člověk by neuvěřil, jaká to pak byla změna. Celý ten kmínek se zkroutil úplně jinak než byl původně, takže jsem ho nakonec musel skoro o půl metru zkrátit, ale dřevo ztuhlo, že jsem měl co dělat abych ho ještě nějak opracoval. A přesto že byl luk zkrácený, byl silný a získal švih.

No a jsem v závěru. Povšimnul si někdo té analogie? Strom, který byl ještě nedávno na vyhubení naleznete dnes téměř v každém parku, ovšem většinou jako pokroucený, keřovitý kultivar. Těch divokých, ve volné přírodě není mnoho, ale stále jsou. Ač jedovatý od hlavy až k patě, má sladké jedlé plody - ovšem běda, jestli je sníte i s peckou a matláte i po jehličí! Mladý a čerstvý kmínek ohnete jako nic, ale že by se s narovnáním přetrhnul se říct nedá. Vyzrálý kus, to je jiná pohádka. Tvrdý a ostrý hoch. Tis je poměrně houževnatý, ale když mu zničíte půdu na které rostl - byť by byla jinak chudá a nehostinná, umře a projeví se to na kvalitě jeho dřeva, které zkřehne a i když stále vypadá hezky je jinak k ničemu.

       

Komentáře

[akomano]

Ty jo... Tak ma napadá, že ako prvé čo som skúšal fajčiť bolo práve ihličie z tisu... Pretože to dobre voňalo

A potom že fajčenie môže zabíjať...! :P

[w4rr10r]

Baštím to ve velkém a občas projde i "pecka". Nic strašného, jenom po větším množství vypadá stolice lehce jinak.

[bigBRAMBOR]

a projde lehce jinudy?

[w4rr10r]

Ne, proč?

[jozka]

Bříza je nesmírně houževnatá, vítr ji roznáší všude možně, rychle roste a sebevětší vítr ji akorát tak ohne.

Doporucuju vyrazit do lesu nad Krupku. Tam uvidis takovejch zlomenejch brizek...

[Aleš Kapica]

Starý nebo nemocný strom nevydrží to co mladý svěží kmen. Ale ech, co tam po nějakých zlomených břízách. Jich mnógo.

[dad]

briza mela nezastupitelnou ulohu v ruskem filmu. My, kteri jsme jeste museli se skolou chodit 2 x do roka s celou skolou na nejaky rusky film si to jiste jeste pamatauji.

Kazdy poradny rusky film zacina minimalne 20 minutovou sekvenci, kdy nekjaky kocar se zatim neznamymi osobami jede nekonecne dlouhou brezovou aleji. Slunce probleskava mezi vetvemi, vsude kolem snih, kamera zabira rychle ubihajici stromy, pak zaber do korun stromu a jasne zimni nebe, pak opet kopyta koni a pohled dopredu na nekonecnou alej tech briz.

Zhruba po deseti minutach zacinaji prvni zaci piskat a neco vykrikovat. Je rozviceno svetlo a pred platno se stavi reditel skoly a hrozi tem, kteri nechapou socialisticky relismus, ze se se mohou klidne postavit a opustit kino samozrejme i s konsekvencemi s tim spojenymi. Nikdo se nehlasi a cesta brezovou aleji muze pokracovat.

P.S. Navsteva kina mela avsak i jina pozitiva. Ve tme bylo mozno spoluzackam, ktere sedely v rade pred nami sahat na nadra a vychutnat si ty vykriky do tmy ....

[jozka]

Zatimco dnes je mozno brezove sekvence vychutnavat zcela svobodne. Kuprikladu ve "Sveraz narodniho lovu/rybolovu".

[Vskutečnosti Saýc]

Sveraz narodniho lovu je ovsem famozni.

Zkouseli jsme pri sledovani s postavami drzet krok (co do vodky) a odpadli jsme asi po pul hodine.

[Faunom Alien]

Kuprikladu ve "Sveraz narodniho lovu/rybolovu".

To ano, březové monokultury lze uzřít snad v každém ruském filmu, výjimkou není ani potrhlá (ale celkem vydařená) série národních lovů/rybolovů/politiky. To ale u nás skoro nikdo nezná. Lepším příkladem je jednou ročně na sklonku roku vysílaný Mrazík, kdy jde Nastěnka se džbery pro vodu ke studánce .

Bříza je bohatá na mízu, a Rusové z toho dělali po navrtání i chlast :). Jinak pěkný článeček a a zamyšlení, ale přesto si myslím, že jako český národní strom je ta lípa s měkkým dřevem výstižnější, to dřevo se dá snadno tvarovat a dá se s z něj dobře vyřezávat, ale má pevné a hluboké kořeny, které se jen tak snadno nevyvrátí.

[Aleš Kapica]

Pokud jde o lípu, obecně se u nás vžila jako symbol slovanstva, víte však že ji za svou národní dřevinu považují spíš němci? Paradoxně máme němce spojené spíš s duby, přitom se naopak Rusko označovalo za slovanské dubisko. Nejspíš to bude dědictví těch dubových ratolestí k železným křížům

[jozka]

A ty dubove ratolesti se k valecnym krizum davaly proc? Ze by protoze

Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. (wiki)

nebo ne? To o te lipe jako nemeckem symbolu slysim poprve, nejaky odkaz by nebyl?

[Dag]

Já sů ještě knižní generace, takže z paměti: Symbolika stromů ja pradávná a složitá. Ve zkratce: Samozřejmě, že symbolika nebyla národ = strom, ale strom nějaká oblast bytí.

V téhle oblasti, a oblast se nezajímá o nějaké umělé dělení na Čechy a Němce, byl dub symblem bojovníka a spol. a lípa symbolem domova a spol. Jing Jang, skoro by se nabízelo.

Tuším že Kolár poprvé vytáhl že lípa je slovanská. Možná to bylo proto, že tvorba národů, štrachání slovanstva se krom jiných omylů dopustila i toho, že vymyslela "slovanskou holubičí povahu", jakési mírné a poddajné dobráky. Možná že tenhle výmysl nás formuje? A to k naší škodě. Ve skutečnosti slované vyhubili původní osídlence a od začátku své exitence tady v kotlině napadali tehdá supervemoc - Frankou říši. Obstáli, tedy to museli být setsakra tvdý hoši. Spíš dubiska....

[whistleblower]

Ja som niekde čítala, že si z miazgy z brezy, neviem už kto, či Jakuti, či ktoré z tých severských etník,podomácky liečii a plombovali zuby... lepili tým diery. Zaujímal by ma ten technologický postup, lebo mňa doteraz údržbárske práce na jednej stoličke a na jednom spodnom zube stáli cca 100 eur(len záplaty, nijaká korunka ani nič podobné).

[Raduz]

Ke "Svérázům" jsem měl vždycky značně rozpolcený vztah. Jo, ty fóry jsou tam často skvělý (kráva rozkročená v pumovnici je nezapomenutelná), ale pokaždé jsem si při zpětném pohledu uvědomil, že ve skutečnosti jsou strašně depresivní, alespoň pro mě. Asi to souvisí právě i s krajinou, která se v nich objevuje. Stejně na mě působí jakákoliv ruská pohádka (kupodivu s výjimkou Mrazíka).

[jozka]

Jasne, ze to je v druhem planu depresivni. Ale to je rusky zpusob humoru. Nejsou to prvoplanove americke juchacky ve stylu "Prcicky" nebo silenosti typu "Zhave vystrely". Pripadne ceske filmy jako "Hori, ma panenko".

Mama, ktera vyrustala v Polsku mi vypravela, ze kdyz v 60.letech chodili jako mladez do kina, tak chodili i na "czeskie lipy". Rikalo se tak filmum z te doby od nas. Prisly jim rozvlacny, nepochopitelny a stejne se jim smali a obcas nevedeli proc.

[Dag]

Americkej humor filmovej je většinou prvoplánovej. Dokonalý gangy ale dál nic.

Ten Ruskej, tak to napsal už dávno Gogol. Když se v té strašné srandě otočí k divákům: "Čemu se smějete?!? Sami sobě se smějete!" A jednoho zamrazí.

Českej? Hoří ma panenko. Strašná sranda, ale když si to jeden uvědomí, tak by se raději oběsil. Tohle ještě drastičtěji ale také hůře k pochopení je ve Slavnostech a hostech.

Poláci jsou daleko vážnější. K jejich slávě i neštěstí.

[otecko]

To tenkrát ještě promítač točil klikou, co?

[whostleblower]

http://youtu.be/mtApY5gRnME

[whostleblower]

to čo zbúralo ilúzie o ,,socializme" bol ruský film,majú iný humor ako vy, západniari, nie taký uštipačný voči druhým, skôr idú aj keď sa vysmievajú, do seba...

[whistleblower]

I:)

[dad]

ano, maji jiny humor, musim priznat ze ty uryvky z toho filmu 'sveraz narodniho lovu' mi pripadaji dost stupidni. Ale brizy tam sou, to jo.

[whistleblower]

Tak povedzme, že to nie je úplne ich najlepšia komédia, i keď z tých novších a slávnych... celý film vyznie ináč a nie je taký prvoplánový, ako sa vám možno zdá.Breza rýchlo rastie, dá sa z nej postaviť plot, dobre horí, dá sa využiť na všeličo ... je užitočná. Taký ten málo náročný, obyčajný a rýcho nahraditeľný strom.

[whistleblower]

http://youtu.be/pdreBoRb-3A

[Karel Zak]

5g je hodne malo... muj oblibeny botany.cz rika 200g

[xm]

Wikipedia uvádí zase pro změnu 50 - 100 g. Nicméně to je pořád o hodně více, než kolik uváděl autor blogpostu

[Aleš Kapica]

Autor blogu totiž nikdy nikoho tisovým odvarem netrávil, takže převzal tvrzení (ohledně potřebného množství) odjinud.

Krom toho je toho názoru, že je lepší, když u potencionálního traviče to skončí na pokusu (tedy u přiotrávení), než u dokonaného činu (totální kolaps).

[Dag]

Nevim jak to je u tisu, ale tady může být obdoba problematiky obsahu látek z přírodních "fabrik". Ty nemají normy a míchají to značně svévolně dle počasí, půdy, doby... nálady. Ale řádově by to asi být nemělo. I když, zase. Pro někoho je flaška vodky smrtelná, pro někoho nutný základ aby neumřel :)))))

[phr]

Téměř vyhubeny byly podle mne právě kvůli své jedovatosti.

To by musel člověk vyhubit mnohem víc dřevin, stačí prolistovat nějakou populární příručku o stromech a nestačíte se divit. Z hlavy mě napadá třeba zimostráz. Samozřejmě je otázkou míra jedovatosti.

Jinak zbytky skoro tisícileté tisové aleje jsou patrné v mladším porostu například na Netřebu (zalesněný kopec nad Kanicemi - domažlicko).

[dad]

nejen dreviny ... nechci jmenovat ake asi vsichni vedi kdo

[Aleš Kapica]

Však taky hubí. Jako téměř vyhubil u nás dřišťály.

[Grunt]

Nějaký zaručený recept je kde? A barva dřeva?

[gtz]

recept na co?

[frdrx]

Tisy jsou nejlepší na Drbákově a okolo Týřova, ale mám radost vždycky když na ně narazím. Proti stromům co člověk najde třeba v Anglii je to ale bída. Málo známá skutečnost je, že prapůvodní, etymologicky správný český název je "ťys".

Ba ne, kecám .

[Dag]

Tisy mám na zahradě hned před vchodem. Krásná konifera, naozaj!

K té symbolice stromů. Vlastně bych chtěl byt bezem Sambucus nigra. Léčivý, nezničitelný, skromný...

Český národní strom? Vrba? A co šípek? I když je to keř, jááá víííím, furt....

[Faunom Alien]

Sambucus nigra je skromný a nezničitelný, to jo. V lesním hospodářství je ale vnímámn spíš jako obtížně zničitelný plevel, něco jako bříza, protože jako pionýrská dřevina první osidluje holiny a paseky jde se ho těžko zbavit.

Proč byste navrhoval šípek a vrbu jako národní strom? :)

[Dag]

Vrba mi napadla pro takovou zdánlivou pochmurnost, která je ale malinko vypečeně veselá. Také vypadá jako že už je mrtvá a přitom z čehokoliv dokáže zase obrazit.

Šípek je takovej plebejec co dokáže všude a s každým nějak vyjít. A má ironické trny.

Lesní hospodářství a vlastnost stromu se myslím nemusí krýt. Ten bez mi na zahradě také pije krev. Ale je to borec! :)))

[frdrx]

Lesáci by měli přehodnotit svůj pohled na pionýrské dřeviny a naučit se je víc je využívat než je jenom tupě ničit. Ony totiž nedělají nic jiného než že připravují stanoviště pro další sukcesní stádia.

Národní strom jedině akát. Je to šmejd co si na něco hraje, nedá se vypudit a otravuje okolí -- typický Čech.

[Aleš Kapica]

Národní strom jedině akát. Je to šmejd co si na něco hraje, nedá se vypudit a otravuje okolí -- typický Čech.

Nemyslím. Rozhodně je ale zajímavé že má pár věcí společných s tisem. A to jedovatost a kvalitu dřeva. Málo kdo ví, že pokud jde o luky může tisu konkurovat jedině akát. Krom toho je celkem významný i jako zajímavá rostlina pro včely, podobně jako lípa.

[frdrx]

No uznávám, že jsem si dovolil dost. Kdybych nebyl Čech, tak bych se odsoudil.

[Aleš Kapica]

Zcela okrajová poznámka. Na akátech jsem vyrostl. Tzv. "lesík", zarostlý kus podél tzv. "Polanecké spojky" tvořily akáty z 90%. Akorát při šplhání bylo třeba dávat pozor na trny. Kromě akátů v něm z rostlinné říše dominovaly ještě kopřivy a netýkavky.

[Dag]

No akát je strom hodný úcty! Přesně tak, akátové dřevo. Akátový med mi sice přišel hnusnej, ale v současné době... - když je co žrát, není proč řešit detaily.

[dad]

s tim ceskym stromem to bude tezke, ony ty stromy totiz z velke vetsiny stoji hrde a vzprimene.

To spis nejake plazive , pokrivene rostliny. Mozna liány, ale asi jen ty pravotocive.

[frdrx]

Tak teda chmel. Dobrý kandidát na národní strom náhodou!

[Aleš Kapica]

s tim ceskym stromem to bude tezke, ony ty stromy totiz z velke vetsiny stoji hrde a vzprimene.

To spis nejake plazive , pokrivene rostliny. Mozna liány, ale asi jen ty pravotocive.

No toje právě ten rozdíl mezi tisy ve volné přírodě a parkovými kultivary.

[Dag]

Já proto navrhuji bez. Individulaista, který raději moc nevyčnívá, ale taky se nadá zničit. jenže, jsme u mýtů národní povahy, Najdeme mnoho čechů, co jsou velmi výrazní, nezlomní, samostatní...

Národní povaha je docela dost fťákovina.

[Aleš Kapica]

Bez je nedoceněný keř. V minulosti byl naopak u každého stavení vítaný. A my co umíme vyšmidlat oheň čistě dlaněmi i víme proč. Víte že žvýkání mladých výhonků bezu pomáhá při bolestech zubů?

[Dag]

Tak tohle nevím. Teda už vím.

Ona je mnoho nedoceněných a v nižším patře porostu. Zajímavé, ty největší "plevely" jsou nejzdravější, nejužitečnější. Kopřiva, kozí noha, pampeliška - dá se to jíst, je to dobrý a zdravý. Stromy také. Bez (taky je z něj dobrý víno), šípek, jeřabiny... samý dobrý věci a nikdo je nechce. Ovšem pokud se potřebujete někde zbavit bezu, lehce ho začnete nenávidět. :)))

[Marcela*]

pravotocive

Mám na zahradě samičku Aktinidie /kiwi/, je levotočivá, přesto miloušká. Když dostane samečka, možná i něco vyprodukuje.

[phr]

A to má u nás šanci přežít zimu ? Měl jsem za to, že je to tropické ovoce.

[Mandarinka]

Očividně ano... osobně vím o dvou venkovních výskytech (takovéto popínavé s malými plody) a z jednoho jsem normálně jedl :)

[xm]

Tak ono pokud vím kiwi se pěstuje hlavně na Novém Zélandu (i když ve skutečnosti původně pochází z Číny), který se nachází v mírném podnebném pásu. Tedy zas tak moc se od našeho podnebí lišit nebude (i když zimy budou mít asi teplejší).

[w4rr10r]

Jo, máme to na několika místech.

[Marcela*]

Jsou k sehnání určité druhy, které jsou mrazuvzdorné. Přesto jí radši na zimu zakryji kořeny chvojím..

- I kdyby se nic neurodilo, tvoří na podpěře pěknou clonu okolo terasy, roste bujně, výhony několik metrů, není náročná.

[phr]

No jo, člověk se pořád učí...

[Bystroushaak]

Pěkný blogpost, dobře se to čte.

[Dag]

Fakt jsem jí tam nedal teď! Koukněte co je v pozadí mé profilové fotky. :))) je to i na to zaostřeno, v poslední době používám fotek xichtů rozostřených.