Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Snad každý uživatel GNU/Linuxu někdy změnil distribuci, ať už ze subjektivních nebo objektivních důvodů. Jako uživatelé si však neuvědomujeme, že bychom naposledy mohli pomoci naší bývalé distribuci. Jak?
Snadno - srozumitelným a neutrálně-laděným zápiskem popsat, co Vás k tomu vedlo, pokud máte objektivní důvody. (To znamená nejen proto, že jste chtěli vyzkoušet něco jiného, že je ta distribuce pouze pro začátečníky nebo že recenze na portálu ABC.cz vychvaluje distribuci DEF do nebes.)
Vážně, zkuste to! Mnohdy právě tato zpětná vazba chybí, takže si vývojáři/správci balíků neuvědomují, které programy by bylo vhodné odladit a kde mají konkurentní distribuce navrch. V tomto ohledu jsou nejlepší porovnání těch vlastností, které správci distribucí mohou ovlivnit přímo. Je dost dobře možné, že hardware Foobar 800X2 funguje lépe v DEF než v XYZ, ale správce balíků KDE s tím sotva něco udělá.
Mluvím samozřejmě z vlastní zkušenosti, která se může lišit od toho, co se děje v jiných distribucích/korporacích. Do interních potřeb Red Hatu nebo Novellu nevidím, ale pro nás v Kubuntu (Kubuntu je z 99% komunitou vyvíjená distribuce) jsou mnohé takové komentáře přínosné. Pokud máte chuť (a konkrétní důvody), napište mi v komentářích nebo v samostatném zápisku o tom, proč jste z Kubuntu odešli a co si na Vaší nové distribuci vychvalujete. Děkuji!
PS: Ačkoli na diskuzi nemám přímý vliv, velmi Vás prosím, vyvarujte se slov typu "jasně horší" a "nejde to používat" a udržte přátelský tón příspěvků. Dvakrát měřte... no znáte to.
Tiskni
Sdílej:
Nebo možnost vybrat, do jakého systému se bude restartovat po ukončení...To v Kubuntu doteraz nebolo? Myslel som, ze to je bezna vec vo vsetkych distrach.
No, tak třeba jsme postavili Systemsettings, které budou výchozím konfiguračním nástrojem v KDE4.Z tých System Setting v Kubuntu nie som veľmi nadšený. Viac mi vyhovuje KControl a je to jeden z dôvodov, prečo nepoužívam Kubuntu. Ďalší dôvod je to zjednodušenie Konqueroru. Inak, nejaké tie moduly z yastu by sa hodili. V yaste sa dá napríklad rozbehať Virtualbox do 30 sekúnd. Je to hračka aj pre laika, ktorý vidí Virtualbox po prvý krát.
Pocitam-li yum za protejsek apt-get, tak je yum zoufale pomaly, ...No jo, on je yum a jeho gr. nadstavba yumex napsaný v Pythonu a nějakém rozšíření rpm-python (či jak se to jmenuje), které je sice napsané v C, ale není to ono, ale jinak mám Python jako jazyk rád a prográmky v něm napsané mi běží i v produkčním prostředí (různé komunikace na úrovni RS232/485, TCP/IP + MySQL atd). Ale zase na obranu vývojářů yumu a yumexu musím řící, že s každou verzí se rychlost a schopnost vyřešit závislosti instalovaných balíčků zlepšuje.
Po problémech s OpenSuse (verze 10.2) - trapně dlouhý boot, neskutečná pomalost balíčkovacího systému a yastu, nefunkčnost úsporných režimů na notebooku, nemožnost zprovoznit automatické mountování Samby, malá komunitní podpora - jsem utekl ke Kubuntu a zpočátku jsem byl nadšen. Všechny problémy keteré jsem měl u Suse se rázem vyřešily a česká i mezinárodní komunita jsou vynikající.
Ale postupem času zjišťuji, že se objevily problémy jiné - Ubuntu přes proklamace má menší množství balíčků než Suse. Zejména backporty jsou ubohé, zatímco u Sušáku se nové verze SW objevovali v backportech téměř okamžitě, na Ubuntu se čeká a čeká a čeká (příkladem z poslední doby budiž Psi). Sušáci také mají v backportech pravidelně updatované SVN buildy KDE 4, u Ubuntu jsou jen polofunkční beta verze. Ostatně ze stejného důvodu jsem dříve odešel od Mandrake (nebo už možná Mandrivy?).
Za facku uživatelům KDE považuji vydání Gutsyho, který ma compiz-fusion aktivovaný pouze v Gnome na některé nástroje z Ubuntu v Kubuntu chybí - např. nástroj pro nastavení obrazovky. Na Kubuntu je bohužel vidět, že přes prohlášení Marka Shuttlewortha že jsou obě verze rovnocenné na něj ve skutečnosti Canonical zvysoka kašle (pracuje na něm jeden zaměstnanec).
Jelikož v poslední verzi údajně Sušáci na zmíněných problémech zapracovali a komunita se také zvětšuje, uvažuji o potupném návratu