Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
V akustike je to pomer voči najnižšej hladine zvuku ktorú je človek schopný vnímať za ideálnych podmienok (frekvencia ktorú vníma najlepšie).
V akustike je to pomer voči najnižšej hladine zvuku ktorú je človek schopný vnímať za ideálnych podmienokNo, AFAIK je to nejnižší hladina zvuku, kterou byl člověk schopen vnímat, když tu hodnotu psali do tabulek. Pak se našel někdo, kdo slyšel ještě líp.
Podľa pravítka má môj mobilný telefón rozmery 11x6cm. Nabíjací prúd je niečo cez 1A pri 5V (teda 5W). Ak by bol zdroj ultrazvuku presne namierený a presne pokrýval plochu mobilného telefónu a ten by bol otočený presne v správnom uhle (tj. voči vysielaču by mal plochu 0.11*0.06m = 0.0066m2.
To ovšem předpokládá např. že se ten ultrazvuk nebude šířit např. i jinými směry...
Úroveň zvuku musí dosiahnuť určitú hodnotu W/m2. Ak sa šíri všetkými smermi klesá so štvorcom vzdialenosti od membrány (veľmi veľmi hrubý odhad, v skutočnosti záleží na tvare membrány). Záleží od konkrétnej implementácie či vysielač potrebuje napr 10kW na dosiahnutie 700W/m^2 vo vzdialenosti 4m, alebo alebo si vystačí so 100W s nejakou metódou smerového vysielania (čísla veľmi hrubo vymyslené).
The WPC calculated that in stand by just 0.0001 Watt (100 µW)
Toto som niekde našiel k indukčným nabíjačkam. Celkom by ma zaujímalo čo je na tom pravdy. Nerád zneužívam ľudí na takéto veci, ale rád by som videl reálne meranie wattmetrom (keďže ja mám len veľmi výkonnú nabíjačku ktorá žere 1600W, nabíjam ňou hrnce).
Ešte aby som doplnil podľa mňa je to PR hovadina nedosiahnuteľná za reálnych podmienok, ale chcem si to overiť. Sám som kedysi robil v jednej firme kde sa takéto články doslova varili z vody typu hurá ide sa merať SAR a nakoniec "odborníci" merali dozimetrom Ešte si pamätám ako ma zdrbali za to, že som pred vydaním článku neupozornil, že merajú niečo úplne iné
Väčšinu z týchto nabíjačiek mám doma a väčšina z nich žerie v stand by pomerne dosť (0.1-0.5W) čo je 1000 - 5000x viacej než deklarovaná spotreba indukčnej nabíjačky. Takže by ma zaujímalo čí sú to len blbé PR kecy typu merali sme niečo, niečo sme dali do médií ale inak to má z realitou spoločné asi toľko ako keby som podľa dĺžky penisu zisťoval hĺbku oceánu.
Netuším, pravdu povediac ani si nepamätám koľko platím. V priemere mám okolo 800Wh takže jeden zdroj navyše robí asi 1.5% spotreby energie navyše. Lenže ja som čo sa týka energie dosť extrémny prípad. V lete zvyčajne aby som zbytočne nezvyšoval teplotu používam len notebook (15W aj s chlpami), pripojenie na internet cez GPRS (katastrofálne pomalé). Ak mám nejaké tie sieťové prvky zapnuté tak sú pripojené na jeden silnejší zdroj namiesto originálnych neefektívnych zdrojov. Osvetlenie LED (zapojené na ten istý zdroj).
Mno ale nie je to podstatné. Mňa jednoducho zaujíma či dosiahli takto nízku spotrebu alebo uvádzajú nejaké vymyslené marketingové číslo typu síce celý zdroj žerie 0.5W, ale detekcia zariadenia na nabíjačke žerie len 100uW čo mi je samozrejme úplne ukradnuté keď jej napájanie žerie 0.5W.
Prečo potom uvádzajú spotrebu elektroniky? To je ako keby som uvádzal, že môj monitor má v stand by spotrebu 1mW lebo jeho elektronika spotrebuje približne toľko pri čakaní na stlačenie tlačidla. Lenže zdroj (ktorý je externý) žerie niečo cez 0.5W. Či sa to výrobcom páči alebo nie pri získavaní rôznych certifikátov sa meria kompletná spotreba aj so zdrojom. Prečo teda píšu také nezmyselné ničnehovoriace čísla ako spotreba elektroniky?
V poslednej dobe som trochu alergický na nekompletné PR kecy :-\
Takže pokud máte 0,5 W ztrátu na zdroji a 1 W ztrátu při nabíjení (20 %; Qi se chlubí o dost nižšími ztrátami), pak denně ztratíte 0,5 kWh nabíjením a 12 kWh zdrojem.To ses trochu sekl o řád, ne?
Prečo potom uvádzajú spotrebu elektroniky?Protože se předpokládá, že máš doma nízkonapěťový rozvod s jedním centrálním zdrojem, který běží furt. A nebo to máš v USB portu počítače kde je to taky bez overheadu.
Ty zdroje maji nejaky standby prikon, napr. i v dobe nespinani musi bezet napajeni integrace na zdroj. Vetsina zdroju ma reseno napajeni v dobe nespinani pres odpory z 350V na 15V, kery tam neustale topi. Asi neexistuje 230V zdroj, ktery by nebral aspon 1mA naprazdno, tj. 230mW. Takovyhle ztraty se proste v elektronice neresi.
Papir snese vsechno, zvlast pokud marketingovy expert je technicky antitalent.
V každom prípade chcel som len upozorniť ľudí pred tým než investujú nech si aspoň zistia, či zariadenie môže fungovať za absolútne najabsurdnejších nedosiahnuteľných podmienok. Ak to ani teoreticky nie je možné tak neodporúčam do toho investovať.
Druhé možné ponaučenie je: vymyslite si blbosť s ktorou ľudia budú môcť byť ešte lenivejší. Je jedno či je to fyzikálne možné alebo nie. Prídite na konferenciu, dotiahnite tam zaujímavo vyzerajúce prístroje, samozrejme pripojte to do obvodu 2 vodičmi (čo na tom, že na meranie výkonu potrebujete 3) a kľudne volajte voltmeter ako powermeter. Však to dáva 100V, ne? Čo na tom, že z toho lezie 1mA, ale 100V, to je predsa sila! Ono sa už nejaký ten blbec ktorý má milióny a pritom nevie ani použiť kalkulačku nájde.
Presne v tomto videu tomu hovoria powermeter (linkoval som ho aj v blogu). Škoda, že je to len 360p, neviem rozoznať z tohto videa čo vlastne meria. Keby to bolo vo vyššom rozlíšení hádam by šlo prečítať čo je na tej červenej škále kde to má prepnuté.
Odpoviem si sám. Ich "powermeter" je multimeter značky Radio Shack 22-223. Vo videu meria napätie, AC na najmenšej škále 10V.
Pravdu povediac nedal by som ruku ani medzi vysielač a prijímač kým neviem čo to vôbec ukazuje na powermetri.Nu, tak to se ti vubec nedivim (kampak se asi podela ta veskera energie, kdyz tam PR specialistka strcila jeji ruku a merak skocil temer na nulu...). Ultrazvuk je mechanicke kmitani (studenti na tohle nekdy zapominaji a u statnic to pote zhustuje atmosferu) a uz ty pomerne male hodnoty energie vyzarovane nemocnicnimi ultrazvukovymi piezo-transducery drazdi pokozku a dokonce i nenarozena decka v deloze se tomu snazi vyhnout.
Asi tak nejako. Sám som mal byť v jednom podobnom startupe, ale nakoniec som odišiel (odchod som mal premyslený dávno pred tým než som vedel, že ma chcú z bývalej firmy presunúť do startupu). Veľa podobných startupov sú len o tom ako vytiahnuť peniaze z investorov na zdanlivo zaujímavý projekt.
ako sa to bude dať použiť na prenášanie neobmedzeného množstva energie kamkoľvek.Směrový silový ultrazvuk by byla dobrá zbraň :-O.
nevybavuju si že bych v nějaké scifi četl o ultrasonické bambitceDuna (tam to bylo trochu složitější), Štěně a v sérii Honor Harringtonové taky (tuším třetí díl). To jsou alespoň ty, co mě napadnou hned z hlavy.
Nějaké sonické zbraně existujou ikdyž jako nesmrtící, na zahánění demonstrantů a podobněExistují sonické granáty, používá to i zásahovka. Viz Zásahová výbuška P1 (kreativní copywriterství :)).
Myslím že k tomu aby ten ultrazvuk opravdu nějak významně působil, musel by mít velkou sílu soustředěnou do malého bodu.Ono stačí třeba jen slabé robotické ultrazvukové čidlo a člověk se nestíhá divit, kde všude se to odráží, pohlcuje, transformuje, mutuje a já nevím co ještě. Střílet tím proti někomu, za kým je třeba plechová zeď by asi nebyl úplně ideální nápad.
nevybavuju si že bych v nějaké scifi četl o ultrasonické bambitceX-COM: Terror from the deep.
... ako sa to bude dať použiť na prenášanie neobmedzeného množstva energie kamkoľvek.Hmmm, tak mně napadá, co by se začalo dít, kdyby někdo zkusil generovat (ultra)zvukový "paprsek" o extrémně vysoké inteznitě. O tom, co se děje u elmag. vlnění (např. laserů), se píše celkem běžně (např. průzraz vzduchu spojený s tvorbou plasmových "perel"), ale nikde jsem něčetl nic o extrémních zvukových energiích. Pravděpodobně by výsledek vypadal podobně jako u laserů - sloupec vzduchu, který by se zvuk šířil, by se ohřál natolik, že by buďto zvukový paprsek rozptýlil, nebo by se (při extrémních energiích) změnil v plasma, které by většinu dovávané energie vyzářilo jako světlo a teplo. Nicméně pravděpodobně by to nastalo až pri energiích, které by zabily kohokoliv (a nejspíš i cokoliv) v dosahu ...
Skutočne dobre fungujú indukčné nabíjačky. Ich efektivita dosahuje slušných 80%. Nemám voči nim žiadne väčšie výhrady teda okrem drobnosti, že sú totálne ale totálne nepraktické.Já se bojím že to bude další zdroj rádiového rušení, kvůli kterému bude ještě větší problém přenést užitečný signál. Na druhou stranu při výpadku elektřiny pak budeme všichni příjemně překvapení jak nám ty vysílačky a krásně fungují .
Nepracuje na takej frekvencii, ale zrejme spínaný zdroj niekde v obvode spôsobuje kmitanie na vyššej frekvencii. Zákmity pri obdĺžnikových signáloch ktoré z toho lezú sú celkom bežné.
Tiskni Sdílej: