Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Díkes díke díkes. jdu na to.

Pokud chce mít člověk krásně čistý systém (podobně jako ve Slackwaru, místy i čistější), který se drží filosofie KISS, a přitom používat naprosto perfektní balíčkovací manager (pacman), je tu pro něj Arch Linux.
Pokud je někdo moc konzervativní a balíčky v Arch Linuxu jsou pro něj přehnaně nové, může sáhnout po distribuci Rubix, což je systém založený na výborném balíčkovacím systému Pacman z Arch Linuxu, ale snažící se být co nejvíc slackwarovský (i rozdělení balíčků do skupin je tam stejné jako ve Slackwaru, verze programů jsou tam obdobně konzervativní, atp.).
No a pokud někomu nevadí kompilování všeho ze zdrojáků, je pro něj zas výborná volba Gentoo
Slackware je prostě podle mě v dnešní době už přežitý a existují pro něj víc než kvalitní alternativy. Dál ho na desktopu (na serveru či routeru to ještě jsem schopný pochopit) používají jen konzervativci či masochisti
Ale je mi jasný že velikost repozitářů je prostě obrovsky lákavá věc...
Môžeš byť konkrétnejší?
Sám jsem uživatelem KDE, tak oproti uživatelům GNOME mam ještě výhodu (ti tam GNOME nemají vubec
). Jen z KDE programů které zcela běžně používam mi ve Slackwaru chybí:
).
amaroK - nestačí JuK ? (v current je i ten amaroK) Krusader - nestačí Konqueror ? Kaffeine - nestačí xine-ui ? digiKam - mount usb-mass; Kuickshow; Gimp; org. adresářová struktura GwenView - Kuickshow; Kview Postfix - Sendmail Cour-IMAP - UW-IMAP hplip - cups a sane ? Mplayer - nestačí xine-ui nebo gxine ? dbus, hal - nejsou - odporují KISS Inkscape, Scribus - nemá OO.org - není - je příliš objemné
Zoufale zastaralé Apache 1.x ? Poslední dvě aktualizace 1.3.35 a 1.3.36 jsou z dubna a května 2006. Řada 2.x je technologicky jinde a stále se nejmasověji používá 1.x . Co s tím systémem provádíš, že nutně potřebuješ 2.x ?
PAM nemá stejně jako třeba OpenBSD a jak je vidět, bez tohohle problému navíc se obejdou. Kdo chce síťovou autentizaci, má k dispozici nss:ldap nebo ať si lajsne NIS. Udev už používá 2 roky a s jádry 2.6 funguje celou dobu bez problémů.
Defaultně používá kernel řady 2.4, ale 2.6 je také k dispozici. S 2.6 byly neustále problémy, je toho plný kerneltrap. Já si naopak cením takového přístupu. Teď už stabilizovaná řada 2.6.16.x bude (podle slov maintainera) výchozím jádrem pro příští release, který je na spadnutí.
Mě přijde dost děsivý, že se někdo musí neustále vymezovat vůči něčemu co nepoužívá. To ti toho Slacka někde se .44 u hlavy vnucujou, že seš z něho tak hotovej ?
Tohle distro nemá za cíl uspokojit kohokoliv nebo dokonce spasit svět. Jeho zaměření a filosofie jsou docela hezky posány na stránkách wikipedie
Nechci flejmovat, omlouvám se jestli to tak vyznívá. Ale tyhle "argumenty" mě opravdu odrovnaly...
A jinak proč to tady vubec píšu? Protože mě štve, jak spousta lidí považuje Slackware za něco extra-super-duper a doporučují ho lidem (i začátečníkům) na desktop, že se "aspoň něco naučí". Já žádný začátečník nejsem, ale tohle bych nikdy nedoporučil, Slackware prostě _není_ vhodný na moderní desktop a za tím si stojím.
Co je stupidního na tom, že OpenOffice.org má přes 100MiB komprimované a pro minimalistické distro na 1 až 2 CD je to moc ?
U těch GUI aplikací to byly spíš dotazy k tomu, jestli by vaše potřeby na desktopu nešly náhodou uspokojit jiným programem, který v oficiálním repozitáři už je. Opravdu nevím jaký jiný zážitek ze sledování videa vám dá Kaffeine než třeba Xine-UI. Nebo jak lépe se vám prohlíží obrázky v Gwenview než v Kuickshow.
V tom by se dal napsat i operační systém :-P Ale to je jen jeden z mnoha důvodů.
Ad OpenOffice - ta velikost mi v dnešní době opravdu nepřijde nijak závratná, zajímavé že třeba Ubuntu/Kubuntu má taky jen 2 CD, a přitom na nich OpenOffice jsou
Ad ty různé KDE aplikace - buď jste je nikdy neviděl, nebo máte prostě naprosto jiné požadavky než já. Kuickshow se s Gwenview naprosto nedá srovnávat, Kuickshow chybí taková spousta věcí, že je pro mě prakticky nepoužitelný. Však se také uvažuje o tom, že by byl Gwenview zařazen do KDE 4 (pravděpodobně místo Kuickshow). A Kaffeine má tu výhodu, že je to KDE aplikace. Narozdíl od xine-ui do prostředí KDE perfektně zapadne a např. pak funguje i jako integrovaný přehrávač videí na webových stránkách v Konqueroru. A u ostatních programů co jsem jmenoval je to ještě markantnější - JuK je oproti amaroKu nepoužitelná hračka (pokud máte takové požadavky jako já a spousta dalších lidí, někomu třeba JuK stačit může), Krusader je pro lidi zvyklé na dvoupanelové filemanagery naprostá nutnost (pokud jim nestačí mc, což mě třeba ne), atd., atd., atd.
Jak jsem říkal pro linuxové konzervativce je Slackware ideální distribuce, ale rozhodně to není vhodná distribuce pro normální lidi na desktop (a tím nemyslím začátečníky, těm bych ani Arch Linux či Gentoo nedoporučil, i když znám několik lidí kteří na Gentoo a Arch Linuxu začínali a spokojeně u něj zůstali, je to o tom zda je člověk ochotný se učit).
Ad Sendmail - třeba jeho konfiguráky, to je stupidita samaAha, tak čemu nerozumíte je podle vás stupidní. Kolikrát jste konfiguroval poštovní servery ? Asi jste je viděl z rychlíku, protože byste takovouhle blbost nenapsal. Makra pro konfigurák Sendmailu jsou asi tak srovnatelně "komplikovaná" jako konfigurák Postfixu. To o čem tu zřejmě mluvíte je sendmail.cf, do kterého není v 99,9% případů potřeba jakkoli zasahovat. Čekal jsem, že mě oslníte nějakými technickými argumenty, ale kde nic tu nic.V tom by se dal napsat i operační systém :-P Ale to je jen jeden z mnoha důvodů.
O důvodu proč OO.org nejsou začleněny do Slacku jsem psal a je mi úplně jedno, že je v nějaké desktopové distribuci, u které na tom distribučním CD chybí třeba zase spousta vývojářských nebo síťových aplikací.
Kvůli vašim specifickým požadavkům myslím nemáte nárok si hrát na soudce distribuce, která vám nevyhovuje a označit ji za "přežitou".
V tom by se dal napsat i operační systém :-P Ale to je jen jeden z mnoha důvodů.
Zjavne nevieš o čom hovoríš. Konfigurák sendmailu .mc sa vojde do 20 riadkov. .cf už prakticky nikto nerobí ručne.
Ad OpenOffice - ta velikost mi v dnešní době opravdu nepřijde nijak závratná, zajímavé že třeba Ubuntu/Kubuntu má taky jen 2 CD, a přitom na nich OpenOffice jsou
Na (k)ubuntu ale asi ne je JRE a Java SDK a TeX. Je tak?
To jsem fakt netusil, ze tu vznikne flame. Dovolil bych si ale polemizovat s nazorem, ze Slack neni vhodny pro moderni desktop. Ja jsem zarnym pripladem toho, ze to jde bez problemu. Slackware moc lidem nedoporucuju, casto je spise odrazuju, hlavne zacatecniky, protoze se Slackwarem si clovek musi pohrat. Pokud na to nema cas nebo chut tak ho poslu nekam jinam, treba k debianu.
Mimochodem, parkrat jsem uz premyslel o prechodu na Debian, pokazde jsem ale dosel k zaveru, ze se mi to ani trochu nevyplati.
PS: <discussion flame="0">Slackware je extra-super-duper</discussion>
Nemá to cenu zase rozebírat, ale balíčkovací systém Slackware není ani špatný ani horší než třeba dpkg/apt-get - je to záležitost osobních preferencí. Jak se jednou doladí instalace, s manuálním řešením závislostí je na dlouho pokoj a přitom flexibilita zůstává.
Mě třeba pro desktop na Slacku nic důležitého nechybí, ale je fakt, že množstvím balíčků v základní distribuci se s takovým Debianem nebo Gentoo nemůže srovnávat. To, že jsi schopen si ten systém "zprasit" není jeho chyba, ale něco asi děláš špatně.
Arch je prakticky nepoužitelný na servery, Rubix má podobně "mnoho" balíčků jako Slack a navíc je komunita kolem něj nesrovnatelně menší. Gentoo stále nemá stabilní větev a navíc to není binární distro.
Kvality Slackware jsou prověřeny časem a to, že se člověk může na tento systém spolehnout i v kritických nasazeních je velká deviza, která je pro většinu ostatních jen těžko dosažitelná.
Nechal bych na evoluci, které distro je přežité a které ne a nevnucoval bych jiným při jakékoli příležitosti svoje "dojmy". To, že jsi ze Slacka zřejmě frustrován neznamená, že je špatný. Přesné statistiky neznám, ale třeba podle Distrowatch většina lidí tvůj názor nesdílí
A ještě malé rýpnutí - skuteční masochisti používají LFS
Navíc i pro server je ve Slackwaru dost věcí nevýhodných (viz. co jsem psal výše, třeba absence PAM, absence dosti důležitých serverových balíčků, zastaralý Apache 1.x, atd.).
A co se týče absence pořádného balíčkovacího manageru, tak to považuji skutečně za kritický problém. Nutnost sám si hlídat nové verze a security bugfixy programů je naprosto šílená (pokud daný program zrovna není obsažen v oficiálním repozitáři a nepoužiji nějakou nepovedenou náhradu za pořádný balíčkovací systém jako třeba Swaret či slapt-get).
Rubix sice zatím nemá tak velkou komunitu, ale stejně je to dle mého názoru mnohem lepší alternativa (pro konzervativní jedince a na servery) než Slackware. Už jen proto, že je postaven okolo výborného balíčkovacího manageru Pacman a pro servery je výhodou i větší bezpečnost (je kompilován s PIE a stack smashing, v kernelu je GRSecurity).
No a pro desktop je dle mého názoru prostě absolutní jedničkou Arch Linux
Ale jak říkam je to jen můj názor
Nutnost sám si hlídat nové verze a security bugfixy programů je naprosto šílená (pokud daný program zrovna není obsažen v oficiálním repozitáři a nepoužiji nějakou nepovedenou náhradu za pořádný balíčkovací systém jako třeba Swaret či slapt-get).No právě - pokud je balíček v oficiálním repozitáři tak se nic hlídat nemusí, resp. u serverů je ta osobní kontrola stejně žádoucí, ale to platí pro jakýkoliv systém. Jinak souhlasím, že vlastní udržování bezpečnostních aktualizací je dost šílené, ale to šílenství se se už projevilo dřív, když si ten dotyčný vybral nevhodné distro
mám takovej dojem že lidi od gentooo umií sice použít ponužír emerge ale jina jsou to php mrdky....
Kdyz se to nepovede, tak to smazes a nainstalalujes starou verzi, nebo budes chvili s konzoli
Tiskni
Sdílej: