O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Do phpMyAdmina chtějí protlačit podporu pro jeden autentizační token. Jak tato věc funguje na hardwarové úrovni nevím (má tam být nějaký autentizační kalkulátor, který na výzvu vygeneruje nějakou unikátní odpověď), ale docela mě pobavil přístup k bezpečnosti softwarového řešení okolo. Celá popisovaná věc se jmenuje Swekey a stojí za ním firma Musbe, založená jen kvůli tomuto zařízení (to develop and market an innovative authentication technology
).
Token se strká do USB (v dnešní době to asi ani jinak nejde) a celou věc obsluhuje v Linuxu jakási binárka komunikující s tokenem přes libusb. No aspoň, že to bude hnít v userspace a ne v kernelu. Bohužel pokud to chcete použít na něčem jiném než i386, máte smůlu. Protože nám se jedná o autentizaci webové aplikace, máme ještě k dispozici další binárku a to plugin do prohlížeče Firefox (pro Windows případně ještě ActiveX pro MSIE).
Když už se uživateli poštěstí toto rozběhat (a nebude řešit takové nepodstatné otázky, jako třeba: proč binárka obsluhující ten token musí používat curl?), může vyzkoušet úžasné možnosti, které nám tato autentizace skýtá. A hlavně se podívat na kód, který se o autentizaci stará, protože ten již k dispozici máme. Kromě phpMyAdmina, kde je jakási meziverze už v SVN, ještě existuje plugin pro SquirrelMail a prý i patch pro RoundCube, modul pro PAM atd.
No vypadá to celkem jednoduše, tož pojďme se podívat jak to soudruzi naimplementovali. Podotýkám, že v patchi pro phpMyAdmin, už pomaly níže popsané problémy mizí, ale za cenu víceméně kompletního přepsání kódu, jak se (ne)budou vyvíjet patche/pluginy pro ostatní programy netuším, nicméně autoři pořád někde preferují původní řešení.
První věc, která kohokoliv musela praštit do očí bylo použití nešifrovaného HTTP spojení při komunikaci se serverem. Což ve spojení s jednoduchým až triviální protokolem, znamená, že kdokoliv, kdo je schopný na jakýkoliv HTTP požadavek odeslat odpověď "HTTP/1.0 200 OK\n\nOK" se může stát autentizačním serverem, který autentizuje cokoliv komukoliv. Soudruzi sice v patchi pro phpMyAdmina přešli na HTTPS s ověřováním certifikátu, ale z výkonnostních důvodů jinde zůstane nadále HTTP. Vskutku inovativní řešení.
Mapování tokenů na uživatele mělo být umístěno v kořenovém adresáři phpMyAdmina a tedy přístupné přes web. Což ve spojení s předhozí zranitelností znamená, že jediná informace, kterou by případný útočník potřeboval - ID klíče, který mu dovolí přístu, může bez problémů získat napsáním správného URL.
Protože náhodný token je platný dvě minuty, rozhodli se autoři ušetřit námahu jejich serveru s generováním a tento token cachovat. Bohužel ukládat pevně pojmenovaný soubor do adresáře /tmp
není zrovna nejlepší nápad a už vůbec není dobrý nápad tento soubor vytvářet s právy 777
. Co by se asi stalo, kdyby náhodný uživatel na serveru do tohoto souboru uložil třeba nějaký film a ten se následně začal odesílat na jejich server jako náhodný token při autentizaci?
Většina zde zmíněných problémů existuje ve všech implementacích tohoto tokenu, do kterých jsem se koukal. Kromě toho každá implementace přidává spoustu unikátních programátorských chyb. Zájemcům o pobavení se doporučuji modul pro PAM, který je vlastně jen spouštěč skriptu v bashi, který volá curl a komunikuje se serverem.
Při psaní tohoto článečku mě napadl ještě jeden problém, kterým to asi bude trpět, ale nechtěl jsem to psát dokud to neověřím, což se právě stalo. Přístup k tokenu z prohlížeče není pluginem nijak omezován, takže jakákoliv stránka může zjistit ID vašeho tokenu a vygenerovat si OTP heslo. No lepší podmínky pro krádež identity si už lze představit jen těžko .
Tiskni Sdílej:
Jen ať si to do toho strčí, to je jejich věc. Na stejné místo si pak můžou strčit i celý phpMyAdmin.No psát tohle jednomu z autorů phpMyAdmina můžete buď jen z nevědomosti o autorově zainteresovanosti v tomto projektu nebo z osobní averze k autorovi. Nebo Vám snad přijde phpMyAdmin na nic? Neříkám, že nejde spravovat mysql bez něj, ale pro servery bez SSH (webservery s mysql) je neocenitelný pomocník. Je to jedna z killer apps a jeden z mála důvodů, proč zatím používám víc mysql než postgresql. Kdyby tak phpPgAdmin měl takové možnosti jako phpMyAdmin... Jinak k příspěvku - taky bych tu hrůzu vůbec do phpMyAdmin nepřidával...