Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
Ano prohlédl jsem a už nebudu hanit (no alespoň ne tolik) jiné distribuce...
Jak a proč se to stalo? Ve škole používám Fedoru (Hard)CORE 4, a jen jako uživatel proti ní zas tak moc nemám, snad jen že mi pije krev automounter, a občas vytuhne. Pokud ji nemusím vidět jak zdlouhavě bootuje, tak mi to taky nevadí.
Doma používám Slackware, z pohledu uživatele nemám automountra, a bootuju o dost rychleji, a výtuh jsem zažil... no ani nepamatuju. To je všechno, na obou místech mám stejně nastavené prostředí, stejné aplikace (alespoň v takové míře v jaké to potřebuji).
Takže v čem je ten rozdíl? V "péči" o systém... Doma jsem prostřídal pěkných pár distribucí, a jedině Slackware splnil mé nároky na správu. Ostatní klikací a userfriendly distra mě nijak zvlášť nepřesvědčovaly o svých výhodách.
A jaký je tedy závěr? Uživateli může být celkem jedno co za distribuci používá, a mám to ověřené z domova, kdy po prohození té distribuce za onu, byl největší problémem chybějcí vzhled do xmms, který jsem po stížnosti doplnil. U toho kdo se o daný systém stará je to diametrálně odlišné, nedokážu si představit, že bych telefonicky navigoval v nějakém klikátku, úplně stačí říct: napiš do konzole tohle, a přečti co to vtátilo...
Z toho vyplývající heslo dne: Každý admin svého systému strojvůdce.
Tiskni Sdílej:
hald
).
Messagebus je sběrnice zpráv, která by měla umožnit efektivní komunikaci mezi aplikacemi. Je to bohužel již x-tá implementace téhož, a opět nemám pocit, že by se nějak šířeji používala.