Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nezapomínejte na to, většina nováčků to nedělá, ani já jsem nebyl o moc jiný, ale celkem rychle jsem si na to zvyknul a opravdu to zabírá, většina "lamáckých" dotazů se dá vyřešit přečtením manuálu, člověk si pak nepřipadá jako blbec, když je mu odpovídáno RTFM, případně se může bránit.
Manuálové stránky jsou povětšinou anglicky. Kočky mají jedno přísloví: "Když chceš jíst rybu počítej s kostmi" (Červený trpaslík - Rimmerosvět). Jinak to komentovat nebudu, kdo očekává že mu budou neustále podstrkávány pomocné berličky, ať se vrátí tam odkud přišel. Angličtina je v IT oficiálním jazykem, to nikdo nezpochybní a není důvod to měnit.
GNU/Linux není zas tak úplně pro FBU, a pokud ano tak jsou to speciálně některé distribuce, které jsou "User Friendly", nevím do jaké míry, odvyknul jsem si používat klikací nástroje, raději nastavuji pěkně editací konfiguráků (ve Slacku to snad ani jinak nejde), je to o hodně rychlejší a nehrozí že něco přehlédnu, navíc vím něco o tom jak to funguje, a nespoléhá se na to že to NĚJAK funguje.
Pokud jste nováčkem, nebo o dané problematice moc nevíte, přečtěte si příslušnou manuálovou stránku a teprve pak se ptejte, je to tak lepší a ušetříte si hodně času a starostí...
Tiskni
Sdílej:
Jediný problém je v tom, že naučit se rozumět systému alespoň do nějaké uživatelsky přijatelné míry může zabrat až několik set hodin (představte si, že ste úplnej a Widlema pokaženej, totální BFU, i když s dobrou a pevnou vůlí) a znamená pročtení, dle mého odhadu, více jak 10000 stran poměrně hutného, odborného anglického textu a manuálových stránek k základním příkazům. Pak je člověk sto napsat si script v BASHi (ale ne nějak moc složitej), nastavit FW (ale stále bez nějakých hlubších znalostí), rozjet si lokální MTA a nakonfigurovat procmail, aby třídil (to zahrnuje alespoň základní znalost regulárních výrazů), nastaví si možná Vim jak chce (spíš ale ne) a Mutt, rozjet Xka (hm, jak kdy a jak na čem), přeložit vlastní jádro (80% podporovaného HW v jádře ale stejně nezná) a zkompilovat si pár prográmků ze zdrojáků (když neumí uživatel programovat, tak některé pravděpodobně nikdy nepřeloží, protože nepochopí, co mu chybí).
Pak má člověk systém, se kterým je jakž takž spokojenej. No, a teprve pak začne člověk řešit další věci jako rozjetí MySQL, Apache, vymění Sendmail za Postfix, začne se učit ACL, popř. SELinux či GRSecurity atd. Stránky přibejvají a přibejvají. Ale ono to stále nestačí, systém chce víc krve a potu... no, myslím, že pro normálního člověka to fakt nebude, co myslíš? (A to ani nemluvím o tom, že náš fiktívní BFU najednou zjistí, že jeho ve Widlích snadno naklikané stránky jsou vlastně blbě a tak se začne se učit (X)HTML, PHP, CSS, JS, Javu atd.)
No, a když toto vše během pár let zvládne, tak vlastně stále neumí skoro nic, protože sice umí nastavit FW, ale nerozumí do hloubky TCP/IP atd. Nechápe stále prostě milióny věcí a je smutný a smutný, protože venku svítí sluníčko a on si zrovna špatně zapsaným regulárním výrazem vymazal půlku práce ve Vimu a teď čte manuál, aby zjistil, jak se dělá "undo".
Vzhledem k tomu, co jsem napsal, je zřejmé, že GNU/Linux není rozhodně pro lidi, co jsou líní se učit nové věci.
Komu se nelení, tomu se zelení (nemyslím dolary nebo tak).
A teď abych mluvil za sebe: ve Widlích jsem se naštěstí moc neohřál. Začátky s GNU/Linuxem byly vcelice skličující, ale vytrval jsem. Nejsem žádný guru, ale umím se už v systému docela dobře pohybovat a četnost mých dotazů do různých konfer i sem se postupně ztenčuje. Po letech mi mozek konečně začal fungovat tak, jak jsem vždy chtěl. Některé věci mi činí námahu stále, ale to se časem poddá. Takže se lidi nebojte, stojí to za to! Ten pocit dobře vykonané práce nad sebou samým za to opravdu stojí!
A právě proto je to tak zdravé: mozek nikdy nevypneš, sic ...
Ale asi to tak bude, někdy mám pocit, že nedělám nic jiného, než že pořád jen čtu dokumentaci.
Pravda, ve Windows dělám často ještě jednu věc - přečtu dokumentaci, a pak zjišťuju, jak je to doopravdy
Což v Linuxu někdy taky, ale tam to bývá ve zdrojáku. A ten většinou nekecá
Pravda, ve Windows dělám často ještě jednu věc - přečtu dokumentaci, a pak zjišťuju, jak je to doopravdyBy me zajimalo cemu rikas dokumentace, vzdyt aspon trictvrtiny ji jsou nezverejnene. :)
No, a teprve pak začne člověk řešit další věci jako rozjetí MySQL, Apache, vymění Sendmail za Postfix, začne se učit ACL
Pokud někdo umí solidně nakonfigurovat sendmail, tak přechod např. na postfix považuju za znalostní downgrade
S postfixem na věčné časy!
dobre mi tak
Jako LAMA musím plně souhlasit. Tento článek plně vystihuje to, na co musí přijít každý příchozí. Viz BLOG Banánoví tučňáci.
Zezačátku jsem si připadal jako méněcenný blbec, teď už pouze jako blbec. Dovolím si ale nesouhlasit s tím, že je nejlepší distro pro začátečníka bez klikacích nástrojů. Když člověk neumí najít manuál, musí klikat. Když nefunguje hardware, musí klikat. Když nefunguje grafika, nemůže klikat a najít manuál - s tím si neporadí, leda s knihou (tu ale začátečník nemá v ruce a když nefunguje NET = GOOGLE Not found. Pokud nováček koupí jako první distro bez manuálu, ztratí dva roky jako já
Když nefunguje hardware, musí klikat.Kdyz nefunguje mys, tak taky musi klikat??? To asi ne, zlata konzole.