Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Změna je život
O weekendu mě potkala jedna velmi nepříjemná věc, nejspíš v důsledku přepětí v elektrické síti ni odešla základní deska do křemíkového nebe.
Proto jsem v pondělí ráno vyrazil na nákupy, a protože sehnat desku se soketem A se ukázalo jako přinejmenším obtížné, a řekněme si na rovinu, že už je to zastaralá platforma, rozhodl jsem se k radikálnímu kroku - kompletní upgrade, aneb štědré Vánoce předem :).
A jak to odpadlo? Nová základní deska (nějaký ešus s nforce4, teď jsem ve škole a z hlavy si nevzpomenu), AMD Athlon64 3500+ (do soketu AM2), 2x512MB DDR2, GeForce7600 128MB (pasivně chlazená), disk původní 120GB Baracuda, vejpalka na DVD taky zbyla, pak nějaký ten zdroj a bedna (taky to co už jsem měl).
Po sestavení a prvním zapnutí mě velmi mile překvapilo to úžasné ticho, pak jakž takž nabootval kernel sestavený na míru předchozímu hardwaru. A pak nastalo "trápení" s novým železem. Aby vůbec bylo možné číst nějaké to info ze senzorů musel jsem opatchovat jádro, pak ještě chvíle hledání co za modul použít k síťové kartě, řadiči disků... a tradá všechno běží jak má. Až na ten drobný detail, že jen 32 bitový operační systém.
Nastalo dilemno: co za distro pro 64 bit si vybrat, rozhodnutí bylo téměř okamžité - ArchLinux. Ano budu další Slackwarista co uteče k Archu.
Jak to je s archem na x86-64? Na co si dát pozor? Co je oproti Slacku horší? Co (vyjma balíčkovacího systému:) ) je lepší? No flame!
Tiskni
Sdílej:
Já myslím, že ta grafika by měla přežít Mám také pasivně chlazenou GF 6600, a pokud se nepletu, mám pocit, že jsem někde četl, že 7600 má lépe vyřešenou spotřebu (ale možná si to s něčím pletu). Pravda je, že by se na chladiči té karty dalo vařit kafe.
Jinak, pokud jde o Arch, funguje dobře, jen je problém s AbiWordem, že se hroutí při otevírání doc souborů (alespoň mně a některým dalším - nevím jak v 64bit verzi). Také nejsem schopen spustit program Krita. Prostě se zhroutí dřív, než se stačí spustit.
Ale jinak už jen samé plusy. Myslím, že si zvykneš velmi rychle. Konfigurační soubor /etc/rc.conf
nemá chybu, stejně tak celková konfigurace - je perfektně přehledná. Čím déle pracuji s Archem, tím větší problémy mám s hledáním konfigurace u jiných distribucí. Balíčkovací systém také každý pochopí velmi rychle, a bez jakýchkoliv zákeřností si můžeš tvořit balíčky, které nejsou v repozitářích. Pokud bys měl chuť si na způsob Gentoo zkompilovat vše, existuje příkaz makeworld
. Osobně nevěřím, že by mne některá jiná Linuxová distribuce více přitáhla. Jestli od ní někdy odejdu, bude to jedině k nějakému úplně jinému systému, jenže zatím o žádném lepším nevím.