Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Změna je život
O weekendu mě potkala jedna velmi nepříjemná věc, nejspíš v důsledku přepětí v elektrické síti ni odešla základní deska do křemíkového nebe.
Proto jsem v pondělí ráno vyrazil na nákupy, a protože sehnat desku se soketem A se ukázalo jako přinejmenším obtížné, a řekněme si na rovinu, že už je to zastaralá platforma, rozhodl jsem se k radikálnímu kroku - kompletní upgrade, aneb štědré Vánoce předem :).
A jak to odpadlo? Nová základní deska (nějaký ešus s nforce4, teď jsem ve škole a z hlavy si nevzpomenu), AMD Athlon64 3500+ (do soketu AM2), 2x512MB DDR2, GeForce7600 128MB (pasivně chlazená), disk původní 120GB Baracuda, vejpalka na DVD taky zbyla, pak nějaký ten zdroj a bedna (taky to co už jsem měl).
Po sestavení a prvním zapnutí mě velmi mile překvapilo to úžasné ticho, pak jakž takž nabootval kernel sestavený na míru předchozímu hardwaru. A pak nastalo "trápení" s novým železem. Aby vůbec bylo možné číst nějaké to info ze senzorů musel jsem opatchovat jádro, pak ještě chvíle hledání co za modul použít k síťové kartě, řadiči disků... a tradá všechno běží jak má. Až na ten drobný detail, že jen 32 bitový operační systém.
Nastalo dilemno: co za distro pro 64 bit si vybrat, rozhodnutí bylo téměř okamžité - ArchLinux. Ano budu další Slackwarista co uteče k Archu.
Jak to je s archem na x86-64? Na co si dát pozor? Co je oproti Slacku horší? Co (vyjma balíčkovacího systému:) ) je lepší? No flame!
Tiskni
Sdílej:
ja mel 16teho odjet na mesic pryc.... ale nakonec jedu az po vanocich takze me to nemine....
Já myslím, že ta grafika by měla přežít
Mám také pasivně chlazenou GF 6600, a pokud se nepletu, mám pocit, že jsem někde četl, že 7600 má lépe vyřešenou spotřebu (ale možná si to s něčím pletu). Pravda je, že by se na chladiči té karty dalo vařit kafe.
Jinak, pokud jde o Arch, funguje dobře, jen je problém s AbiWordem, že se hroutí při otevírání doc souborů (alespoň mně a některým dalším - nevím jak v 64bit verzi). Také nejsem schopen spustit program Krita. Prostě se zhroutí dřív, než se stačí spustit.
Ale jinak už jen samé plusy. Myslím, že si zvykneš velmi rychle. Konfigurační soubor /etc/rc.conf nemá chybu, stejně tak celková konfigurace - je perfektně přehledná. Čím déle pracuji s Archem, tím větší problémy mám s hledáním konfigurace u jiných distribucí. Balíčkovací systém také každý pochopí velmi rychle, a bez jakýchkoliv zákeřností si můžeš tvořit balíčky, které nejsou v repozitářích. Pokud bys měl chuť si na způsob Gentoo zkompilovat vše, existuje příkaz makeworld. Osobně nevěřím, že by mne některá jiná Linuxová distribuce více přitáhla. Jestli od ní někdy odejdu, bude to jedině k nějakému úplně jinému systému, jenže zatím o žádném lepším nevím.