Na akci Made by Google 2026 (YouTube) bude oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Dnes vyjde, vyšla, vychází Fedora 8 a říkám si, nějak mnoho povyku pro nic.
Ne opravdu si ji nestáhnu a nezkusím, si jak vypadá nový wallpaper, jaký je nový init rychlý, jak vypadá bootsplash a kolik konfiguráků si musím nastavit.
A teď vážně.
Před lety, kdy se to s připojením k Internetu mělo všelijak jistě mělo smysl uvolňovat jednou za čas Linuxovou distribuci, kterou si uživatelé nainstalovali, povýšili tak verze balíčků, pravda tehdá, to byl jiný svět, kolikrát jsem narazil na nekompatibilní verze balíčků, kvůli knihovně libxy.so. Proto mělo smysl to verzovat i od release distribuce
Před řekněme pěti lety byl problém jen tak si stáhnout 100MB, to ovšem neplatí nyní, a tak co brání přejít na rolling–up systém. Fedora co já vím něco takového má v rámci verze, ale proč tedy nezruší vydávání releasu, nebo mají nějakou úchylku implementovat co půl roku super vlastnosti do distribuce, prostě dělat novou distribuci? Nebylo by lepší to udělat jednou a pořádně? Mít stable repo, ne že pak je podporován těžce obsolete software, a když nedej bože chci něco zkompilovat, tak si musím kompilovat i nové verze knihoven.
Ano už se těším na tu smršť článků o tom jak je nová Fedora ještě hezčí a přívětivější a že instalátor nemá problém z aktualizací, ale stejně jsme to instalovali na čisto. Proč pro boha?
Už na Slackware jsem byl zvyklý že jsem povyšoval mezi verzemi bez instalačního CD, tam releasy měly v posledních verzích stejný smysl jako asi u Archu, i když Slack testoval ostošest. Ano nechápu to, nepochopím a nechci pochopit, budu si dál chrochtat na Archu, a release instalačních CD mé distribuce mě budou nechávat ledově klidným :).
Tento zápisek vyjadřuje pokřivené povědomí pisatele o dané problematice.
Doplnění: schytala to Fedora, ale stejně tak to mohlo schytat i cokoli, co nedávno vyšlo.
Tiskni
Sdílej:
a ten používá co?SUSE
So right now I happen to run Fedora on my machines, which largely came about from me running on POWER for a few years, and Fedora supported it pretty well (and since I actually don't care that deeply about the distribution, I tend to prefer running the same thing on everything, just to keep any distro issues away).
Before Fedora had PowerPC support, I ran YDL for a while, and before that I had SuSE. Funnily enough, the only distributions I tend to refuse to touch are the "technical" ones, so I've never run Debian, because as far as I'm concerned, the whole and only point of a distribution is to make it easy to install (so that I can then get to the part I care about, namely the kernel), so Debian or one of the "compile everything by hand" ones simply weren't interesting to me.Rozhovor z letošního léta http://apcmag.com/7017/linus_torvalds_talks_future_of_linux_page_3
V hokně, mimo jiné, máme na starosti i instalace/reinstalace/upgrady verzí serverů (RHEL), a když mám vytvářet jednotlivé instalační obrazy, tak jsem rád, že Redhat tyto "zbytečné" releasy vydává (o pravidelných update setech nemluvě).
Ono upgradovat RHEL2.1 na 3.0, čí nedejbože na 4.0 je hodně velký masakr a popravdě řečeno, na zákaznickém produkčním systému bych do toho nešel (zkoušel jsem to na testovacím a dobře to nedopadlo).
Ubuntu me vystrasil s tim co delal s disky.Přečti si raději i diskuzi pod tou zprávičkou.
Ja od fedory odesel, protoze me stvalo, ze doporucovany upgrade je cista instalace.No, já jsem přeinstalovával čístě asi 3x: 1) Když jsem si po měsíci rozvrtal (pomocí --force --nodeps) redhat 6.2 2) Pak tuším někde okolo RH8, kde mi přestalo vyhovovat, že moje vlastní kompilace přestávají být vzájemně kompatibilní (a od té doby moc nekompiluju). 3) Při změně architektury na x86_64.
Nemohu s vámi souhlasit.
A s čím konkrétně? Já jsem pouze napsal, že bych si nedokázal představit, že bych takovou distribuci používal, a vysvětlil jsem důvody proč. Vy snad víte lépe než já, co mi vyhovuje aa proč? Dokonce jsem výslovně zdůraznil, že na rozdíl od autora blogpostu nepovažuji svůj pohled za univerzální a že na rozdíl od něj si uvědomuji, že jiní uživatelé mají jiné potřeby.
Používám rolling updates distribuce (nejdříve Gentoo, pak Arch Linux) na _pracovních_ strojích i doma už cca 5 let a nikdy mi to žádné problémy nečinilo.
Já jsem naopak takový způsob práce používal přes sedm let a byla pro mne obrovská úleva, když jsem se konečně odhodlal ho opustit a přejít na klasickou "vydávanou" distribuci. A dokonce i u té pokaždé novou verzi instaluji do jiného diskového oddílu než minulou, abych měl pro všechny případy po ruce prověřenou minulou verzi. Protože ze zkušenosti vím, že musím počítat s tím, že podle zákona schválnosti zrovna ve chvíli, kdy se začne instalovat, ozve se zákazník s problémem, který je třeba řešit pokud možno ihned. Tím ale nijak nepopírám, že vám mohou rolling updates vyhovovat. Mně ovšem v žádném případě.
Žádné bordelaření nenastane, naopak. Producent softwaru vyrobí jeden univerzální balíček pro všechny distribuceV té větě je rozpor. Buď může dělat balíčky producent software a pak žádné distribuce nepotřebujeme a nebo budeme mít distribuce a pak musí projít všechny balíky rukama autorů té distribuce. Všechno ostatní je kočkopes.
v tej vete by bol rozpor iba v prípade slova "uzavretý".
užívateľova potreba = distribúcia - nechcené balíčky + balíčky mimo záber distribúcie.Pokud má uživatel potřebu instalovat balíčky mimo záběr distribuce, je to pouze důsledek toho, že jeho distribuce neplní moc dobře svůj účel.
Mně se třeba na Windows líbí, že si někteří uživatelé hnijou klidně pět a víc let na jedné instalaci, přitom ale software, který je opravdu zajímá, mají klidně ten nejčerstvější.Windows je skoro učebnicový příklad rolling updates. Celé windows update není nic jiného, než postupné updatování a upgravodání systémových knihoven a MS aplikací. Mnohé značkové počítače pak mají svoje "balíčkovače", které updatují ovladače, utility a předinstalované programy. Některé aplikace (třeba i firefox, ať nechodíme tak daleko) se potom updatují taky samy a je jich čím dál víc. No a ve finále je tu uživatel, který manuální updaty podle svého gusta.
A myslím, že nebude velký rozdíl mezi rolling update distrem a na releasech postavených distribucích. V r-u distru asi aktualizovat jeden program půjde, ale stejně to bude znamenat obrovskou vlnu závislostí (stejně jako kdybych přidal do starého releasu distribuce repozitář s novým releasem). Nebo se pletu?Celkem pleteš. Skutečná r-u distra ty balíčky kompilují právě z ohledem na to, aby vlna závislostí bylo co nejmenší, pokud možno žádná. Ne vždy je to samozřejmě úplně dokonalé, ale pořád je to nesrovatelné proti tomu, když se míchají stabilní a testovací repozitáře a následný upgrade jednoho programu si sebou vezme všechno až po glibc. U zdrojových distribucí je to jednodužší ještě o to, že se to kompiluje proti knihovnám, co má člověk zrovna v systému a pokud se nezmění API, je klídek.