HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Dnes vyjde, vyšla, vychází Fedora 8 a říkám si, nějak mnoho povyku pro nic.
Ne opravdu si ji nestáhnu a nezkusím, si jak vypadá nový wallpaper, jaký je nový init rychlý, jak vypadá bootsplash a kolik konfiguráků si musím nastavit.
A teď vážně.
Před lety, kdy se to s připojením k Internetu mělo všelijak jistě mělo smysl uvolňovat jednou za čas Linuxovou distribuci, kterou si uživatelé nainstalovali, povýšili tak verze balíčků, pravda tehdá, to byl jiný svět, kolikrát jsem narazil na nekompatibilní verze balíčků, kvůli knihovně libxy.so. Proto mělo smysl to verzovat i od release distribuce
Před řekněme pěti lety byl problém jen tak si stáhnout 100MB, to ovšem neplatí nyní, a tak co brání přejít na rolling–up systém. Fedora co já vím něco takového má v rámci verze, ale proč tedy nezruší vydávání releasu, nebo mají nějakou úchylku implementovat co půl roku super vlastnosti do distribuce, prostě dělat novou distribuci? Nebylo by lepší to udělat jednou a pořádně? Mít stable repo, ne že pak je podporován těžce obsolete software, a když nedej bože chci něco zkompilovat, tak si musím kompilovat i nové verze knihoven.
Ano už se těším na tu smršť článků o tom jak je nová Fedora ještě hezčí a přívětivější a že instalátor nemá problém z aktualizací, ale stejně jsme to instalovali na čisto. Proč pro boha?
Už na Slackware jsem byl zvyklý že jsem povyšoval mezi verzemi bez instalačního CD, tam releasy měly v posledních verzích stejný smysl jako asi u Archu, i když Slack testoval ostošest. Ano nechápu to, nepochopím a nechci pochopit, budu si dál chrochtat na Archu, a release instalačních CD mé distribuce mě budou nechávat ledově klidným :).
Tento zápisek vyjadřuje pokřivené povědomí pisatele o dané problematice.
Doplnění: schytala to Fedora, ale stejně tak to mohlo schytat i cokoli, co nedávno vyšlo.
Tiskni
Sdílej:
a ten používá co?SUSE
So right now I happen to run Fedora on my machines, which largely came about from me running on POWER for a few years, and Fedora supported it pretty well (and since I actually don't care that deeply about the distribution, I tend to prefer running the same thing on everything, just to keep any distro issues away).
Before Fedora had PowerPC support, I ran YDL for a while, and before that I had SuSE. Funnily enough, the only distributions I tend to refuse to touch are the "technical" ones, so I've never run Debian, because as far as I'm concerned, the whole and only point of a distribution is to make it easy to install (so that I can then get to the part I care about, namely the kernel), so Debian or one of the "compile everything by hand" ones simply weren't interesting to me.Rozhovor z letošního léta http://apcmag.com/7017/linus_torvalds_talks_future_of_linux_page_3
V hokně, mimo jiné, máme na starosti i instalace/reinstalace/upgrady verzí serverů (RHEL), a když mám vytvářet jednotlivé instalační obrazy, tak jsem rád, že Redhat tyto "zbytečné" releasy vydává (o pravidelných update setech nemluvě).
Ono upgradovat RHEL2.1 na 3.0, čí nedejbože na 4.0 je hodně velký masakr a popravdě řečeno, na zákaznickém produkčním systému bych do toho nešel (zkoušel jsem to na testovacím a dobře to nedopadlo).
Ubuntu me vystrasil s tim co delal s disky.Přečti si raději i diskuzi pod tou zprávičkou.
Ja od fedory odesel, protoze me stvalo, ze doporucovany upgrade je cista instalace.No, já jsem přeinstalovával čístě asi 3x: 1) Když jsem si po měsíci rozvrtal (pomocí --force --nodeps) redhat 6.2 2) Pak tuším někde okolo RH8, kde mi přestalo vyhovovat, že moje vlastní kompilace přestávají být vzájemně kompatibilní (a od té doby moc nekompiluju). 3) Při změně architektury na x86_64.
Nemohu s vámi souhlasit.
A s čím konkrétně? Já jsem pouze napsal, že bych si nedokázal představit, že bych takovou distribuci používal, a vysvětlil jsem důvody proč. Vy snad víte lépe než já, co mi vyhovuje aa proč? Dokonce jsem výslovně zdůraznil, že na rozdíl od autora blogpostu nepovažuji svůj pohled za univerzální a že na rozdíl od něj si uvědomuji, že jiní uživatelé mají jiné potřeby.
Používám rolling updates distribuce (nejdříve Gentoo, pak Arch Linux) na _pracovních_ strojích i doma už cca 5 let a nikdy mi to žádné problémy nečinilo.
Já jsem naopak takový způsob práce používal přes sedm let a byla pro mne obrovská úleva, když jsem se konečně odhodlal ho opustit a přejít na klasickou "vydávanou" distribuci. A dokonce i u té pokaždé novou verzi instaluji do jiného diskového oddílu než minulou, abych měl pro všechny případy po ruce prověřenou minulou verzi. Protože ze zkušenosti vím, že musím počítat s tím, že podle zákona schválnosti zrovna ve chvíli, kdy se začne instalovat, ozve se zákazník s problémem, který je třeba řešit pokud možno ihned. Tím ale nijak nepopírám, že vám mohou rolling updates vyhovovat. Mně ovšem v žádném případě.
Žádné bordelaření nenastane, naopak. Producent softwaru vyrobí jeden univerzální balíček pro všechny distribuceV té větě je rozpor. Buď může dělat balíčky producent software a pak žádné distribuce nepotřebujeme a nebo budeme mít distribuce a pak musí projít všechny balíky rukama autorů té distribuce. Všechno ostatní je kočkopes.
v tej vete by bol rozpor iba v prípade slova "uzavretý".
užívateľova potreba = distribúcia - nechcené balíčky + balíčky mimo záber distribúcie.Pokud má uživatel potřebu instalovat balíčky mimo záběr distribuce, je to pouze důsledek toho, že jeho distribuce neplní moc dobře svůj účel.
Mně se třeba na Windows líbí, že si někteří uživatelé hnijou klidně pět a víc let na jedné instalaci, přitom ale software, který je opravdu zajímá, mají klidně ten nejčerstvější.Windows je skoro učebnicový příklad rolling updates. Celé windows update není nic jiného, než postupné updatování a upgravodání systémových knihoven a MS aplikací. Mnohé značkové počítače pak mají svoje "balíčkovače", které updatují ovladače, utility a předinstalované programy. Některé aplikace (třeba i firefox, ať nechodíme tak daleko) se potom updatují taky samy a je jich čím dál víc. No a ve finále je tu uživatel, který manuální updaty podle svého gusta.
A myslím, že nebude velký rozdíl mezi rolling update distrem a na releasech postavených distribucích. V r-u distru asi aktualizovat jeden program půjde, ale stejně to bude znamenat obrovskou vlnu závislostí (stejně jako kdybych přidal do starého releasu distribuce repozitář s novým releasem). Nebo se pletu?Celkem pleteš. Skutečná r-u distra ty balíčky kompilují právě z ohledem na to, aby vlna závislostí bylo co nejmenší, pokud možno žádná. Ne vždy je to samozřejmě úplně dokonalé, ale pořád je to nesrovatelné proti tomu, když se míchají stabilní a testovací repozitáře a následný upgrade jednoho programu si sebou vezme všechno až po glibc. U zdrojových distribucí je to jednodužší ještě o to, že se to kompiluje proti knihovnám, co má člověk zrovna v systému a pokud se nezmění API, je klídek.