Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V UNIXovém pravěku, kdy pánové Thomson a Ritchie začali pracovat na systému pro zpracovávání textů v AT&T, měli vždy na paměti, že programují editor textů. Sestával se z malých komponent, které dělaly jen jednu věc, ale za to ji dělaly dobře. Protože UNIX byl navržem jako nástroj na zpracovávání textů, je v něm (skoro) všechno soubor, a nejlépe textový soubor.
V posledních letech prožívá UNIX-like systém GNU/Linux obrovský boom. S velkou popularizací systému, s tváří starého dobrého UNIXu, jde i pár nešvarů. Ne nebudu říkat, že musíme zahodit X servery, desktopová prostředí, a používat UNIX jako editor textů (zas takový fundamentalista nejsem ;) ), ale neměli bychom zapomínat na původní myšlenky, které jsou znásilňovány přiohýbány za všeobecného hlásání uživatelské přívětivosti.
Ona uživatelská přívětivost nebude zase tak přívětivá, mnohdy (vlastně skoro bez vyjímky) je vázána na klikadla grafické aplikace, které se v poslední době cím dál tím více snaží napodobovat jeden nejmenovaný operační systém, aby se ta či ona distribuce GNU/Linuxu stala „přívětivou“. A všechno to je nepoužitelné, když se nepovede například natáhnou modul grafické karty (kolik klikačů to odradilo?).
Přístup dialogu počítače a uživatele je celkem rozumným řešením při komunikaci, zformuluji požadavek (napíši ve formě příkazu pro interpret co zamýšlím), počítač vykoná činnost a vrátí výsledek. Celkem účinné a imunní proti chybám z nepozornosti (samozřejmě neplatí na sto procent, ale pokud budou příkazy krátké klesá možnost chyby, i když těch příkazů bude několik).
Na druhé straně (na straně systémů založených na GUI) máme dialogové okno, které je plné přepínačů a zaškrtávacích políček (jejich počet neúměrně stoupá se schopnostmi programu), kde lze něco přehlédnout, samozřejmě lze rozdělit jedno okno do více dialogů, ale netvrďte, že neznáte patologické klikače, kteří velmi přesně zaměří To správné tlačítko, aniž by si prohlédli obsah dialogu.
Proč tedy zavádět tento způsob konfigurace? Ano je to mnohdy snadnější a pohodlnější, tudíž v mnoha případech vhodnější správné řešení, ale u klíčových součástí systému bychom se měli držet řešení, které sebou nenese příliš velkou hrozbu chyby z nepozornosti, zkrátka držet se i zde pravidla KISS, jako vhodné řešení tedy vychází konfigurace pomocí nástrojů které nutí vedou uživatele k pozornosti (pokud dojde k chybě, a je Vám vypsána na terminál, jistě si ji přečtete, ale notoričtí klikači by takovýto info-boxík zavřeli aniž by si jej přečetli – ano znám takové).
Závěrem chci říct, že mě těší vzrůstající popularita GNU/Linuxu jakož i celého OSS, ale děsí mě, že mnohé projekty se snaží vytvořit plagiát toho, proti čemu OSS bojuje stojí. Důvod toho je jasný, snaha přitáhnout nové uživatele, ale ruku na srdce, ten nový uživatel (kterému budou okamžitě podstrčeny nástoje vypadající jako ty které už zná), je většinou (jestě jednou většinou) někdo, kdo chce být (jen) cool.
Kde jsou ty časy, kdy jsem začínal já (a mnozí z Vás), kdy byl GNU řešením na bolesti hlavy z nepoužitelných operačních systémů od strýčka Billa. GNU/Linux fungoval stejně dobře jako teď, a obešel se bez klikadel na všechno. Má to jen jeden jediný háček. Je třeba ochota se naučit ony magické formule, které dělají divy se systémem. Od toho tu máme komunitu uživatelů, třeba zde na ábíčku… a hlavně to chce snahu začínajícího uzivatele UNIXového systému, snaha musí být motivována nejspíš potřebou, než jen vidinou něčeho co je cool.
Tak proč ho svinit GNU/Linux? Kvůli uživatelům kteří jsou tak hloupí neochotní se naučit pracovat způsobem, který je UNIXu vlastní?
Zápis vzniknul na základě této diskuze. Snažím se v něm objasnit svůj názor, se kterým zřejmě většina nebude souhlasit.
Tiskni
Sdílej:
.
Lenost je motorem pokroku
.
Kvůli uživatelům kteří jsou tak hloupí neochotní se naučit pracovat způsobem, který je UNIXu vlastní?
Proč by se měl uživatel učit nějakému stylu práce kvůli UNIXu? Kdo vůbec rozhoduje o tom jaký styl práce je ten správný? Nejsou tu náhodou počítače aby pomohly uživateli?
M A N D R I V A R U L E Z
Máš štěstí že jsem ze zvědavosti rozbalil vlákno, mám Tě v ignorlistuTak to mám šťastný den. Já tě mám na zase hatelistu.
proti němu jsme všichni žabařiL. Forst je pro mě větší autorita :-P Dva uživatele od každé distribuce kromě archistů samozřejmě, ty stejně stihne jiná pohroma (rolling updates)
:-]
Pro adminy: navrhuji smazání záznamu klikadlo.Nahrazeno pojmem frontend.
, kdyz nebudu pocitat nektery dialogy )
Jeko nejvetsi problem GUI v linuxu vidim rozdilne toolkity (GTK+, QT, Tk, atp), ale jinak aplikace speji spis k jednoduchosti ovladani bez velkeho premysleni uzivatele a to je klicem k uspechu.
proc by proboha nemohly by konfiguracni nastroje graficke??? Vlastni konfiguracni soubory /etc/* zustavaji porad textove (tedy spravne unixove). Graficky nastroj pouze meni tyto textove soubory.
Sam jsem priznivcem spise prikazove radky, ale nevim proc by nemohly byt nastroje na nastovavovani graficke. Zatim jsi nedodal jedine relevantni dukaz proc by to melo kurvit linux.
Osobne takoveto, dle meho, zpatecnicke nazory nechapu. Toto co predvadis je postoj: ja to chci aby se to delalo takhle a kdo z vas se to nenauci, tak si nezaslouzi linux pouzivat. To je zcestne. Timto zpusobem se linux nebude sirit mezi obycejne lidi. Tudiz zustane malo aplikaci. Kdo by psal co pro par takovych blaznu jako ses ty??? Nikdo. Malo aplikaci > mala rozsirenost > mala podpora vyrobcu hardware, velkych vyrobcu software ...
Pokud jsi zfetovany nebo ozralej jako prase, pak to asi dokazu pochopit, jinak ne ...
Byl to test, zda ten vtip pochopíš. Mám si k tvému jménu napsat zelený čtvereček s růžovým okrajem, jako že jsi ho nepochopil?
btw, nevím proč to píšeš zrovna k mému komentáři, ale ty blbosti co tu napsali ostatní kvůli tomu nehodlám číst
Podle mne je nejlepsi konfigurator s grafickym uzivatelskym rozhranim Konsole a vedle ni v Konqueroru otevreny Gentoo Handbook
..to je proste nadhera, pohodicka, radost! Zatim jsem skoro nenarazil na problem, ktery bych nebyl schopen vyresit metodou Cut&Paste z Gentoo Handbooku, resp. veskere te dokumentace, co lze na gentoo.org najit. Navic pri kazdem kroku prakticky neomezena moznost volby a improvizace. Tohle mi proste zadny really-GUI-konfigurator nenabidne.
Ale nevadi mi - opravdu, GUI konfiguratory mi nevadi, dokud ovsem nezacnou odpirat moznost, udelat si to klasicky, pres CLI! Celkem by se mi libil takovy GUI konfigurak, co by misto provedeni akce "jen" sestavil a vyplivnul potrebne CLI prikazy, k tomu nejakou dynamickou napovedu, a tak. Hmmm... Jednou, dvakrat bych si to "naklikal", a pak uz bych jen otviral terminal - i lecktery BFU by toho jiste sam od sebe zacal vyuzivat, pri opakovane provadenych ukonech.
Hodne lidi presvedcuji, aby presli na GNU/Linux (a celkem intenzivne), ale nekdy se sam sebe ptam, jestli to opravdu chci? Co kdyz nam ten system timhle pristupem podelaji?
Ja si velice dobre uvedomuji, kde je ta hranice, co se muze po obycejnem cloveku chtit, aby se naucil - dyt ja, bez nadsazky profesional, u TOHO sedim od rana do vecera, a stale mam co se ucit. Ale ceho je moc malo, toho je prilis malo! Clovek, ktery nema potuchy ani o zakladech bezpecneho chovani pri praci s pocitacem/internetem, ba ani ten, ktery jiste tuseni ma, ale proc tomu tak je nevi, takovy clovek by nemel byt bez dozoru k pocitaci vubec pusten (natozpak s pravy administratora, nebo k pocitaci s M$ Windows, kde se administratorska prava dodnes berou jako samozrejmost/nutnost, pro vykonani bezne prace, jako je prohlizeni Excelovske tabulky nabubrele makry, o jejichz cinnosti nema opet ani potuchy..).
Bezpecnost nespociva v tom, jak bezpecny je system samotny, ale jake uzivatele system vychovava! Windows Vista se snazi byt bezpecnejsi a zaroven pritulnejsi - proto pri spusteni instalatoru *cehokoliv* automaticky povysi prava bezneho uzivatele na prava administratorska.. jenom, aby se chudacek uzivatel neudrel, kdyz si bude muset zapamatovat heslo!!! Pri jehoz zadavani by se mu leccos v hlave rozlezelo, a treba by si ten vir, skryvajici se za super_hra_i_pro_naproste_lamy.exe nenainstaloval.
To proste nejde!
Bud bude system vyzadovat jistou miru erudice ze strany uzivatele, ktery pak muze pripadne i povysit na spravce sveho stroje, nebo zustane uzivatel (naivnim) uzivatelem a pro spravu sveho stroje bude vyuzivat sluzeb profesionala (i tak se nevyhne nebezpeci, ze prijde o sva data, ale aspon bude mensi sance, ze uskodi ostatnim).
A jeste poznamka k puvodnimu tematu: co to jsou neustale za reci, jak je ten zpusob instalace v Linuxu spatny? Ze je problem cokoli nainstalovat, ze tam se vali *.deb, ale ja potrebuju *.rpm apod? BEZNY UZIVATEL se nikdy nedostane do situace, ze by nevystacil s tou hromadou SW dodavanou na instalacnim CD nebo v repozitari distribuce. Nic nemusi slozite hledat po webu, stahovat, spoustet nejake instalatory, z nihz kazdy je jiny nez ten druhy a maji tisice otazek a tisice zpusobu jak to spravne cracknout - jednoduse si vysneny program vyklika v peknem GUI, nebo - pokud zna jeho jmeno, zada jej jako parametr jednoduchemu prikazu a jde si uvarit kafe, nez SE to UDELA. Pul roku mam Gentoo, a jeste jsem nenarazil na SW, ktery by me donutil nastudovat, jak si vytvorit vlastni ebuild, protoze by v portage nebyl. A to zdaleka nejsem bezny uzivatel.
..jsem se nejak rozepsal
..radsi to po sobe nebudu ani cist, co jsem to tam vubec napsal
Kde jsou ty časy, kdy jsem začínal já (a mnozí z Vás), kdy byl GNU řešením na bolesti hlavy z nepoužitelných operačních systémů od strýčka Billa. GNU/Linux fungoval stejně dobře jako teď, a obešel se bez klikadel na všechno.
Když jsem začínal (konec roku 1994), Linux rozhodně nefungoval stejně dobře jako teď. Když jste začínal vy (podle profilu 2002), Linux ještě pořád nefungoval stejně dobře jako teď. Dokonce ani před rokem Linux nefungoval stejně dobře jako teď. A troufám si tvrdit, že teď Linux nefunguje stejně dobře, jako bude fungovat za rok. A jsem rád, že to tak je…
Článok je totálne mimo ... už len z toho dôvodu, že z neho priam sála fundamentalizmus a povyšovanie IT egomasturbantstva nad reálne potreby užívateľa. Opäť sa niekto snaží byť pápežskejší ako pápež.
Proste, aj keď sa to asi autorovi zjavne nebude páčiť, neexistuje nijaký "dokonalý" spôsob na ovládanie počítača. Sú proste určité veci, ktoré sa ideálne robia z príkazového riadku a klikaním by sa robili značne obtiažne. Príklad - vzdialená administrácia siete niekoľko desiatok až stoviek unixových serverov.Tam človek napríklad spustí jediným príkazom nejaký skript, ktorý prevedie nejakú komplexnú operáciu na celej serverovej farme.
Ale zasa sú veci, ktoré sa v komandlajne nedajú robiť vôbec, alebo maximálne kostrbato, neintuitívne a neproduktívne. Trebárs taký strih zvuku, videa, práce s grafikou a úpravou fotografií, vytváranie dokumentov, tabuliek, prezentácií, multimediálne aplikácie ... Tvrdiť, že komandlajna je všeliek a niečo dokonalé, univerzálne a dodnes neprekonateľné, je asi taký nezmysel ako tvrdiť, že rádiová komunikácia pomocou morzeovky je lepšia ako vysokorýchlostný internet, veď funguje už celé roky, vyžaduje minimálne technické nároky atď ... Aj keď nič proti morzeovke, ale sú veci, kde má význam a sú zas veci, kde sa jednoducho z princípu nedá použiť vôbec (predstavte si, že by jedného dňa všetky rádiá a televízie vysielali iba pípanie, žiadna hudba, obraz ani slová) alebo jej použitie by bolo neadekvátne prácne a neefektívne oproti "technickým hračkám" (skúste si predstaviť trebárs v dnešných časoch riadenie letovej prevádzky v morzeovke).
Proste treba robiť v tom, čo je k danej práci viac vhodné a jednoduchšie. Je to normálne a nie je to vôbec "neunixové" či "windowsácke".
), než je pouhá jednoduchá syntaxe nějakého toho konfiguráku. Čím si ale jsem jistý, je to, že Mandrake 9.x mi před lety soustavně přepisoval jednoduché změny v konfiguraci, přestože jsem se o to vůbec nedoprošoval, a vůbec se mi to nelíbilo. V tu chvíli jsem grafické konfigurační nástroje téměř přestal používat.
Neni _prakticky_ dosazitelne, aby 100% soubezne pracovaly oba systemy.
Z čeho tak soudíte?
...UNIX jako editor textů... - no FUJ !
...GNU/Linux fungoval stejně dobře jako teď...
...snahu začínajícího uzivatele UNIXového systému...
Tak proč ho svinit GNU/Linux? Kvůli uživatelům kteří jsou tak hloupí neochotní se naučit pracovat způsobem, který je UNIXu vlastní?
pretoze GNU is _NOT_ UNIX !!!
btw: ked uz sme pri tych *nixoch a GUI, davno pred tym nez vysiel v marci 1994 Linux 1.0, komercne UNIXy obsahovali GUI nastroje na konfiguraciu systemu (SAM, SYSMAN, ...).