Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Tak jsem na radu OS News vyzkoušel demo k eComStation, což je pohrobek OS/2 od IBM. Byl jsem na ten kus softu docela zvědavý, kdysi (tak před deseti lety) jsem viděl na Invexu prezentaci OS/2 Warp jakožto konkurence Windows 95. Od té doby OS/2 živoří, znám jen jednoho aktivního uživatele (a to mám asi ještě štěstí), IBM se přeorientovala na Linux a tohle prodala.
Nuže, vypálil jsem cédéčko a nabootoval. Naběhlo to krásně, grafickou kartu to bezvadně nakonfigurovalo, překreslovalo se to velmi rychle. Grafické prostředí samotné mě ovšem nezaujalo. Vizuálně je to tak na úrovni těch W95 (nebo ještě hůř, jako mix Windows 3.11 a GTK 1.0). Widgety ošklivé a ještě k tomu nekonzistentně . Ikonky taky nic moc.
Z hlediska funkčnosti jsem byl trochu zmaten. Všechny konvence z Windows/KDE/GNOME byly přesně naopak - kontextové menu se objevuje nad kurzorem, tlačítka na ovládání oken jsou zpřeházená (křížek pro zavření je tam, kde obvykle bývá tlačítko pro minimalizaci). Ale budiž, jde čistě o zvyk.
Další originalitu jsem málem nerozdýchal. Otevřel jsem několik oken a ta pak minimalizoval. Naivně jsem si představoval, že se takové okno objeví někde na taskbaru. Pravda, nějaký takový pruh tam byl, ale to okno prostě zmizelo a nikde se neobjevilo žádné tlačítko nebo ikonka, nic. Ale potom jsem tu zradu odhalil. Okno, které je minimalizováno, se skryje zpět do ikonky, ze které "vzešlo" poklikáním. Ikona, která skrývá minimalizované okno, má zašrafované pozadí a když se na ni pokliká, okno se obnoví. Jeden z důsledku tohoto řešení je, že není možné spustit více instancí jedné aplikace.
Nebo si představte si následující scénář: Na ploše je ikona "Internet", poklepáním se zobrazí okno, ve kterém jsou ikony internetových aplikací, mezi nima Firefox (byla tam verze 1.0.7, tleskám). Poklikáním spustíte Firefox, který ihned minimalizujete. Ikona Firefoxu v okně "Internet" dostane zašrafované pozadí. Nyní zavřete okno "Internet", ikona "Internet" na ploše tedy zašrafovaná nebude. No a teď vám na počítači běží aplikace (Firefox), aniž by to bylo na první pohled patrné. Poznáte to, až otevřete okno "Internet".
A další zajímavost. Když si zobrazíte vlastnosti nějakého okna, stane před vámi celkem košatý konfigurační dialog. Kromě jiného je možné v něm nastavit ikonku, ale co víc! Je tam i tlačítko "Edit", které otevře jednoduchý editor ikon a defaultní ikonu můžete pozměnit. Změna se ihned projeví, já jsem zeměkouli z ikony "Internet" přimaloval do Atlantiku nový kontinent . Tomu říkám uživatelská konfigurace.
Ale narazil jsem i na jednu fíčurku, kterou bych chtěl do GNOME. Ale nejprve malá odbočka. Ve Windows a KDE fungují konfigurační dialogy tak, že uživatel si nakliká, co potřebuje, a potom stiskne tlačítko "OK" nebo "Apply", čímž změny potvrdí. Gnomáci ale tvrdí, že tento postup je zastaralý - je z dob, kdy byly počítače pomalé a uživatel po stisku OK šel na kafe. Proto celá řada dialogů v GNOME nemá potvrzovací tlačítko, všechny změny se aplikují okamžitě. Nevýhodou tohoto přístupu je samozřejmě to, že uživatel může něco omylem překliknout a nemusí být schopen to vrátit do původního stavu. Naštěstí GNOME moc konfigurovat nejde .
eComStation v tomhle strčí všechny do kapsy. Jakékoliv kliknutí v dialogu se okamžitě projeví, ale navíc je zde kouzelné tlačítko "Undo", které zase každý krok umí vrátit zpět. Prostě konfigurační dialog je "dokument", který uživatel edituje a může se v úpravách vracet.
Tiskni
Sdílej:
xdvi
- ten ovšem omlouvá doba vzniku. V GIMPu při ukládání skřípu zuby a bety Firefox 1.5 jsem zatím zapudil a usilovně doufám, že si to vývojáři ještě rozmyslí (ale moc tomu nevěřím).