Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Na jednom ilblogu se objevil jeden ill spot. Je o tom, jak je Linux 2.6 prokletý a jak jde jeho vývoj do háje. Protože to považuji za FUD, kterého by se mohli nějací dobrodějové chytnout, neodpustím si tento celkem zbytečný reakční anti-spot.
Pravda není tak úplně jednoduchá. Jelikož šestka je sudé číslo, je toto jádro označeno jako stabilní. Nicméně jádro 2.6 je pod inkrementálním vývojem. Je zde tedy rozdíl oproti verzím 2.2 a 2.4, které se od svého vydání už jenom opravovaly, vývoj probíhal v nestabilních řadách 2.3 a 2.5.
Vývojáři se pro tento postup rozhodli, protože do jádra 2.6 se více méně jen přidávají nové věci (ovladače...), ale nedochází k nějakým divokým změnám architektury, které by jádro destabilizovaly na dlouhé měsíce. Vývojáři taky avizovali, že pro řadu 2.6 není naprostá stabilita tou nejvyšší prioritou (jako u 2.4, 2.2, ...). Hlavním úkolem je "trvale udržitelný rozvoj", část testování a stabilizace přenechali distributorům.
Další změna je, že každá revize 2.6.X (která obvykle obsahuje nějaké nové věci) má několik podrevizí 2.6.X.Y (které se od hlavní revize 2.6.X.0 liší jenom opravami chyb).
Osobně jsem měl radši, když vanilkový kernel byl pevný bod v rozbouřeném moři distributorských patchů, ale tento model má také své výhody.
Předesílám, že nejsem žádný zkušený admin starající se o servery v doméně .mil, vycházím jen z toho, co vím jako programátor a jako uživatel desktopového GNU/Linuxu.
Proč dávají v Seznamu na server nejnovější (ještě teplé) jádro 2.6.12? Lepší řešení je dát nějaké aspoň trochu odstáté jádro, u kterého už byly nalezeny (a opraveny!) chyby - třeba 2.6.11.11. Nebo ještě lépe, proč nepoužijí jádro otestované nějakým velkým uznávaným distributorem? Třeba 2.6.8-2 ze současného stabilního Debianu, nebo jádro vykuchané z RHEL. A možná by opravdu stálo za zvážení použití osvědčené řady 2.4, vždyť v květnovém Debianu Sarge je výchozí 2.4.27.
Hlavně, že tam mají makáče, který chybu bleskurychle našel a opravil...
Doplnění: Jeden známý mne (po uzávěrce
upozornil, že v jádře 2.4 došlo k nějakým docela velkým změnám v implementaci virtuální paměti. Čili není pravda, že tato řada byla vždycky zcela stabilní. Navíc se kromě oprav prováděly i nějaké backporty.
Tiskni
Sdílej:
... zvlast kdyz tam vetsinou byva debian, ktery je trochu "pozadu" (no flame, pls!)...Je tohle ještě potřeba? Mám na mysli "no flame". Nicméně je pravda, že výkvěty se najdou.
Ach jo, nevite kdy tak vyjde 2.6.13?Taky na ni čekám jak na smilování...
Dvanáctka je vynikající, to zas jo.. Zvlášť ta plzeňská..
Čekám na ni, protože mám CDMA, a ve 2.6.13 by již měly být nové ovladače.. Pokud se tedy něco nezměnilo.. A rád bych si nastavil systém tak, aby mi pak už jenom jel a je se nemusel s ničím *. Proto se mi nechce kompilovat jádro (opět) a znovu instalovat ovladače nVidia, hezky si počkám na 2.6.13 a nemusím nic patchovat;)