Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Balíček s příkazem sudo byl vydán ve verzi 1.9.17p1. Řešeny jsou zranitelnosti CVE-2025-32462 (lokální eskalace práv prostřednictvím volby host) a CVE-2025-32463 (lokální eskalace práv prostřednictvím volby chroot).
Do služeb Seznam.cz se lze nově přihlásit pomocí služby MojeID [𝕏].
Bezpečnostní výzkumníci zveřejnili informace o osmi zranitelnostech, které postihují více než 700 modelů tiskáren, skenerů a štítkovačů značky Brother. Bezpečnostní upozornění vydali také další výrobci jako Fujifilm, Ricoh, Konica Minolta a Toshiba. Nejzávažnější zranitelnost CVE-2024-51978 umožňuje útočníkovi vzdáleně a bez přihlášení získat administrátorská oprávnění prostřednictvím výchozího hesla, které lze odvodit ze
… více »Společnost Oracle vlastní ochrannou známku JAVASCRIPT. Komunita kolem programovacího jazyka JavaScript zastoupena společností Deno Land vede právní bitvu za její osvobození, viz petice a otevřený dopis na javascript.tm. Do 7. srpna se k nim má vyjádřit Oracle (USPTO TTAB).
Byl představen samostatný rádiový modul Raspberry Pi Radio Module 2 s Wi-Fi a Bluetooth.
Why? Somebudy please tell me why!Tohle se řeší už tak od roku 1995 co započal svoji činnost RealNetwork, teda aspoň co moje paměť sahá. Už tehdy se začal z jejich strany používat a kryplit standard vydaný IETF jako RFC 1889 alias RTP, který sám o sobě byl plně funkční a jednoduchý jako facka(na tom se snad ani nemělo dát co pokazit). Už tehdy (kdo ještě pamatuje takový ten starý RealPlayer s tlačítkama jako z Motif widget toolkititu, dole s černým status-barem v zeleném písmu a paměťovými nároky pomalu většími jako dnešní Firefox a reklamami narvaný od spodu, přes strany až po strop?) se začínalo s všelijakým chunkováním a procedurováním a ověřováním (handshake jejich protokolů pomalu těžší než přístupová sekvence do Pentagonu). Pár-sekundové chunky po jejichž stažení bylo skrze nový HTTP požadavek na jiném kanálu s nějakým smetím (asi nějaký hash z bůh ví čeho) vždycky validovat byl donedávna doménou Silverlightu (ten to měl v Linuxové verzi Moonlightu dokonce ošéfované tak, že po stažení chunku se provedl reload v prohlížeči, takže to bylo absolutně nepoužitelné a většinou to skončilo pořádným zákusem). Teď se k té zoufalosti bohužel uchýlilo i jablko (aneb jablko od stromu daleko nepadá). Celé je to jediné: Zoufalá snaha o streaming, alias pokoření fyzikálního zákonu, že cokoliv přehratelné na libovolné obrazovce může být logicky přesměrováno na pevný disk přehrávače a dál barterovatelné (tohle tu existovalo ještě dávno před tím než kdokoliv znal tři magické písmena DRM). Tento fyzikální zákon bohužel jde ne-fyzikálně pokořit: Nadělat v tom takový bordel, že se v tom vrtat kohokoliv přestane zhnusením bavit. Bohužel se jim to čim dál víc daří. Ale jak říkám, tohle už započalo dávno v minulosti. Už mezi roky 1995-2000 se do toho boje o internetový stremovatelný koláč přidal Apple (jimi použité zvukové kodeky, které i několik let po vydání standardu MPEG-1 utrhly nejedny uši a u kterých se pořádně neví jak fungují dodnes, jsou nezapomentulné i když oni v tom kryplení čehokoliv byly přeborníci už mnohem dříve), Microsoft (ten se o to chudák nepříliš úspěšně pokouší už několik desetiletí, zas z kryplení MPEG-4 ASP se podařilo hackerům vypreparovat aspoň DivX). Za těch cca dvacet let se moc nezměnilo, snad se do boje o obří ocukrovaný koláček přidal jen Macromedia/Adobe (ještě pamatuju když tak cca někdy krátce po přelomu tisíciletí začínali se sekvencí JPEGů). Co je smutnější, je fakt, že pokaždé když už to vypadá, že někdo přišel s něčím tak debilně jednoduchým a prostým, že už se to snad nepovede nikomu dodrbat v jeho prospěch a v oblasti internetového videa zavládne utopie se to dodrbe tak, že by se člověk klidně vrátil o jednu dodrbanou generaci zpět a ještě se slzou v oku vzpomíná a že u toho giganty zadupou doslova někoho do zemi (naposled to odnesl chudák Ian). Možnost že obří sladký koláček propadne nikomu (jediná možnost jak zavést v oblasti internetového videa doslova drogové opojení na věky) a že už z něj nebudou moci trhnout ani plátek je pro ně ještě horší než spát s konkurencí nebo riskovat že většinový podíl konkurenci připadne. Mě už tím bohužel umořili. BTW: Ale to je jen jedna oblast. Např. na TCP/IP sítích se už komunikovalo (ve smyslu, že už se stalo a už asi nestane). Pamatuje ještě někdo NetMeeting (zas nic jiného jen implementace dobře vymyšlených standardů)?
Jak rychle se z toho stahuje? Dá se neomezeně, nebo si to něčím limituje na realtime?
Hmm, vytáhl jsem z toho 2,5MiB/s. Takže super, nejspíš to doplním do tv-dl... Děkuji autorovi za objevení a za blogpost
Já jsem teď z
perl ctstream-5 -A -s http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10195164142-vypravej/ | pv > /dev/null
dostal 2,32MiB/s (18,5Mbit). Ale je škoda, že to tímhle způsobem nabízí jenom 576p, ostatní jsou jenom na RTMP...
Mně se linka saturuje na 10 Mb/s, tak jsem myslel, že úzké hrdlo je na serveru. Když máte víc, tak mám asi problém u sebe. Nebo to taky bude perlem, mám docela pomalý stroj, sebere mi to 40 % procesorového času. Třeba dosáhnete lepších čísel, když si parametrem -f vypíšete URL a postahujete je něčím efektivnějším.
Akorát nechápu poznámku s RTMP. Mně ctstream na RTMP nenabízí vyšší rozlišení.
491c491 < $response = $ua->request(POST $smil_generator_url, \@data); --- > $response = $ua->request(POST $smil_generator_url, \@data, Referer => "http://www.ceskatelevize.cz/", 'x-client' => "127.0.0.1");Vypadá to, že hlavičky "Referer" a "x-client" jsou teď povinné. Bez této úpravy vrací http://www.ceskatelevize.cz/ajax/playlistURL.php kód 403.
Tiskni
Sdílej: