Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Nabízí se použití SUID bitu, jenže při tom člověk narazí na problém - skript si spustí interpreta a tomu už SUID bit nepředá, nebo alespoň by neměl a já si to myslel. No ale člověk za pokus nic nedá, a hle, při použití perlu skript k root věcem přistoupí, při použití bashe ne. Nemáte někdo potuchy proč to tak je? Chování je v distribuci archlinux, v jiných distrech jsem to nezkoušel.
Proč se tedy perl chová tak "divně"?
Poznámka: skript running_deamons.pl vyhodí pid ze všech souborů, které končí na .pid ve /var/run. syslog-ng jak vidíte níže může číst pouze root...proto použití suid bitu. Výstup skriptu jsem trochu osekal, aby bylo vidět hlavně to důležité.
[root@archeee daemons]# chmod 4755 running_daemons.pl [root@archeee daemons]# ls -l -rw-r--r-- 1 jerka users 276 2009-02-23 15:22 main.php -rwsr-xr-x 1 root root 497 2009-02-23 21:02 running_daemons.pl [root@archeee daemons]# exit
[jerka@archeee daemons]$ ./running_daemons.pl 3057 is pid of crond.pid 2928 is pid of syslog-ng.pid 16781 is pid of dhclient.pid 3031 is pid of dbus.pid [jerka@archeee daemons]$
[jerka@archeee daemons]$ ls -l /var/run/syslog-ng.pid -rw------- 1 root root 4 2009-02-20 13:31 /var/run/syslog-ng.pid
[root@archeee daemons]# chmod 755 running_daemons.pl [root@archeee daemons]# exit [jerka@archeee daemons]$ ./running_daemons.pl 3057 is pid of crond.pid 16781 is pid of dhclient.pid 3031 is pid of dbus.pid [jerka@archeee daemons]$
Co je důležité z ukázky výstupu je že když má perl SUID bit, tak syslog-ng zvládne otevřít, bez SUID bitu jak je také logické ne.
Byl bych moc rád, kdyby někdo věděl proč to tak je, případně vyzkoušel něco podobného na své distribuci a podělil se o výsledky. Když je použit místo perlu bash, tak to syslog-ng.pid neotevře. Perl to zvládne...tak kde je problém?
Jdu si z toho radši dát pivo.
Tiskni
Sdílej:
hledej suidperl
Jak jste na to přišel? Schválně si zkuste "skript"
#!/bin/rm -f cokoli
Když mu nastavíte SUID bit a spustíte ho jako normální uživatel, pokus o smazání sebe sama selže. Znamená to snad, že příkaz rm
ta práva zahodí také?
Jak jste na to přišel?Precetl jsem si to v man bash, cituji:
If the shell is started with the effective user (group) id not equal to the real user (group) id, and the -p option is not supplied, no startup files are read, shell functions are not inherited from the environment, the SHELLOPTS variable, if it appears in the environment, is ignored, and the effective user id is set to the real user id. If the -p option is supplied at invocation, the startup behavior is the same, but the effective user id is not reset.Jeste si dovolim jeden citat:
Pořádný muž od lúzy tím se označuje, že čemu nerozumí, to neprovozuje.Nechapu, proc jste si to v tom manualu neprecetl sam.
Skupinou bych to resit nechtel, protoze budu potrebovat pristupovat ke konfigurakum ruznych sluzeb a tim by se instalace docela komplikovala (nikdo si asi nebude menit skupinu u konfiguraku apache a dalsich veci) ale jinak namet dobry...aspon za snahu diky moc...mozna ze jsem ted moc opily a zitra se mi tohle reseni bude libit...
> suidperl is a setuid root helper program which is invoked by perl when
> executing scripts with setuid/gid bits set on systems (like linux) which
> don't have support setuid script execution natively in the kernel.
Neboli, perl to osetruje, bash ne. Je to proto ze perl se snazi chovat se vsude stejne a ne vsechny unixove systemy se takto chovaji, nektere setuid bit na skriptech nezahazuji.
Dalsim moznym resenim je pouzit sudo (v /etc/sudoers jde nastavit aby se pro dany prikaz neptal na heslo a skript muze klidne mit #!/usr/bin/sudo /bin/bash misto #!/bin/bash).
Proč se to chová takto a ne jinak nevím, něco podobného (tedy přístu ze skriptu spuštěného pod neprivilegovaným uživatelem ke konfiguračním skriptům a logům kam má přístup pouze root ale řeším/budu řešit ve své bakalářce také a jako nejschůdnější řešení vidím použití utility sudo + nastavení konfigurace tak aby šlo pouštět pouze některé příkazy (konkrétně budu mít asi napsaný jeden program (nejspíše v pythonu) který bude přijímat pomocí voleb na příkazové řádce co má kde udělat s těmi konfiguračními soubory/ logy a tento program bude spouštěn jiným skriptem který bude tvořit uživatelské rozhraní (autentizaci a tak) - v mém případě přes web)