Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Platí taková známá poučka: xfs je rychlý souborový systém, rozhodně rychlejší než ext3. Copak to asi je, rychlost filesystému? Rychlost čtení a zápisů je závislá na disku. Nebo že by závisela ještě na něčem?
No jasně, přece na použitém typu filesystému.
Rychlost filesystému jsem si testoval tímhle přiblblým skriptem. První pokus jsem dělal na svém PC, kde mám SATA disk WD1600JS-23M na řadiči Sil 3112. Přechodem od ext3 k xfs se mi skutečně rychlost zvýšila, a to faktorem 1.5 . Druhý pokus jsem udělal na serveru, kde je na SCSI připojeno čtyři roky staré diskové pole EasyStor na ATA discích. I tady se to zrychlilo, dokonce faktorem 2.5 .
To mě tak potěšilo, že jsem ten server vypnul a se všemi uživatelskými daty jsem tam pěkně přešel na xfs. Potom jsem se teprve zamyslel nad tím, čím je to asi tak hrozně rychlé. Že by si ext3 veškerá data ukládal napřed někam a potom znovu ještě někam jinam, to se mi nějak nezdálo. Ale jak jinak může být práce s diskem pomalejší nebo zase rychlejší? Mimochodem, nejméně 2.5 krát se zrychlil i dump (teď je to ovšem xfsdump).
O ten server se starám už dlouho. Občas si tam pustím
vmstat 1a jednu sekundu za druhou se tam dívám na diskový provoz ve sloupcích bi a bo. Někdy to ukazovalo nuly, potom to vyběhlo na nějakých 30 MB/s - to když zrovna někdo něco dělal - a zase se to vrátilo k nulám nebo malým číslům. Po přechodu na xfs se tenhle charakter zatížení zachoval, ale ve špičkách to běžně šplhá až na 90 MB/s.
Tak to vidíte, xfs ten disk dokáže nějak víc zaměstnat. Ale jak toho docílí, to já prosím pěkně nemám tušení.
Tiskni
Sdílej:
Že jako jádro v případě ext3 čeká na potvrzení od disku a potom teprve považuje diskovou operaci za provedenou, takhle jsi to myslel? Je na to nějaká volbička mountu?
To ovšem odporuje pozorované skutečnosti, že diskový provoz se ve špičkách ztrojnásobil. A zrychlení dumpu taky nevysvětlíš kešováním.
To ovšem odporuje pozorované skutečnosti, že diskový provoz se ve špičkách ztrojnásobil.Tak porovnejte celkový počet blokových operací provedených s diskem.
A zrychlení dumpu taky nevysvětlíš kešováním.xfsdump pracuje s přes FS, nikoliv samostatně přímo s blokovým zařízením (Věta z manuálu: xfsdump does not dump unmounted filesystems). Takže se cache využívá. Já nezpochybňuji výkon XFS, jen bych podstatný díl zrychlení připisoval jiným vlivům, než je lepší organizace dat na disku.
Že jako jádro v případě ext3 čeká na potvrzení od disku a potom teprve považuje diskovou operaci za provedenou, takhle jsi to myslel? Je na to nějaká volbička mountu?
Při předběžných testech jsem pracoval na prázdných filesystémech. Ten server provozuju už delší dobu, a během historie byly i nějaké ty úplné obnovy ze zálohy. Stojím si za tím, že zvýšení propustnosti ze 30 na 90 MB/s nelze vysvětlit fragmentací.
Při předběžných testech jsem pracoval na prázdných filesystémech. Ten server provozuju už delší dobu, a během historie byly i nějaké ty úplné obnovy ze zálohy. Stojím si za tím, že zvýšení propustnosti ze 30 na 90 MB/s nelze vysvětlit fragmentací.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.5.2007 13:02
14.6.2007 16:48
16.5.2007 14:03
man tune2fs, zapnout dir_index, a mountovat to třeba s parametry data=writeback,commit=600. Defaultní nastavení ext3 je zkrátka mnohem paranoidnější než nastavení xfs...
Dík, někdy si to zkusím. Paranoia může být důvod zpomalení, snad. V jednom datovém centru ve Francii prej používají pro aplikační data výhradně xfs, mají tam docela hodně instalací a dušovali se mi, že něco tak báječně stabilního jako je xfs jinak neviděli. Oproti tomu paranoidní defaulty ext3 třeba mají nějaký důvod.
Páni kolegové třeba mají pravdu, že všechno souvisí s fragmentací. Jestli xfs dává požadavky do disku tak, aby tam bylo hodně po sobě jdoucích bloků, tak to třeba udělá svoje.