Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Zranitelnost v aktualizačním mechanismu WordPress umožňuje útočníkovi zasáhnout do dočasného instalačního adresáře během aktualizace jádra systému. Před aktualizací veřejně dostupného WordPressu dočasně zablokovat HTTP přístup k wp-content/upgrade/, následně aktualizovat a zkontrolovat logy. Postižené verze: WordPress 4.7 až 7.1.3.
Alpine Linux zveřejnil podrobnosti o útoku na svůj GitLab a 30. října oznámil obnovení provozu. Útočník se 20.–21. října pokusil zneužít chybu v regulárních výrazech. Exploit způsobil opakované pády workerů a několikrát se dostal do pokročilé fáze. Úspěšné spuštění kódu však nebylo potvrzeno. Fix: Opravený GitLab a současně Ruby 3.3.13, 3.4.12 nebo 4.0.9+, pokud jde o vlastní sestavení či kontejner.
Konference OpenAlt 2026 proběhne tento víkend 7. a 8. listopadu na FIT VUT v Brně. Jedná se již o 21. ročník této konference, která propojuje otevřené technologie, svobodný software, hardware a lidi, kteří chtějí věci nejen používat, ale také jim rozumět a měnit je k lepšímu. Více o konferenci v příspěvku OpenAlt 2026: technologie, které dávají svobodu na blogu spolku OpenAlt.
teoreticky bych to udelal asi takhle:
udelat nejaky programek, ktery jenom pres ssh spustis. ten prg bude umet to, ze posle napetovy impuls do urcityho portu. z toho portu mit napajeny zarizeny, ktery to sepne.
to samotny zarizeni bych asi udelal tak, ze bych tam dal nejaky hradlo, ktery se trvale preklopi (tusim, ze to dela RS) a sepne trvale rele, tzn. ze z pc pujde jen signal par ms a potom konec. to zarizeni by muselo mit svuj zdroj, aby tam bylo alespon 12v (stabilizovanejch) a spinalo to rele. 230 v by bylo takovy jaky by bylo v siti. a zatizitelnost by byla podle pouziteho rele. spinal bych asi jenom fazi. na odepnuti by bylo zase ten samej signal, ktery by preklopil hradlo zpet.
asi tak. to je jen teoreticky.
btw. zajimavy, skoda, ze nemam doma server, spoustel bych si hadovi sviceni
Idea zapojení: seženu si tolik relé, kolik budu chtít ovládat zásuvek (maximálně osm, počet výstupních linek portu). Relé má zaprvé maximální proud, co může spínat přes vysokonapěťovou část, typicky alespoň 10 A, takže to by nemusel být problém. Dál má potřebné napětí a proud cívkou pro přitažení spínače. Takže když mám vybráno relé (ideálně s co nejmenším potřebným proudem cívkou), potřebuji vybrat tranzistor. Typ NPN, maximální proud kolektor-emitor musí být větší, než ten potřebný pro relé. Dále je potřeba dostatečně vysoký koeficient proudového zesílení (značeno beta), aby byl alespoň tak velký jako poměr proudu skrz cívku relé a max proudu z parportu. Pokud by vyšlo beta moc velké, byly by potřeba tranzistory dva, ale snad to půjde i s jedním. Zbývající součástky jsou jakákoliv dioda a pár odporů. Navíc je nutné někde vzít stejnosměrné napětí odpovídající napětí pro cívku relé (typicky 12 V). Buďto trafíčko do zásuvky, anebo přímo vytáhnout ze zdroje PC.
Zapojí se to celé strašně jednoduše. Jedna nožička tranzistoru (báze, viz datasheet která to je) se přes odpor (velikost odporu dále) připojí k jedné výstupní lince parportu. Druhá nožička (emitor) k zemi (pin GND) parportu. Třetí nožička (kolektor) k jednomu vývodu cívky relé (jedno jakému). en přídavný (asi 12V) zdroj se připojí záporným pólem ke GND parportu a kladným pólem k druhému vývodu cívky relé. Mezi oba vývody cívky se navíc zapojí dioda v opačném směru, než skrz cívku běžně teče proud (tohle je celkem důležité, při rozepnutí relé se v cívce nakmitne poměrně vysoké napětí, které by jinak pravděpodobně zničilo tranzistor). Co ten odpor ... spočítám potřebný proud do báze tranzistoru jako potřebný proud skrz relé děleno beta. Něco přidám (plus, mínus, není moc podstatné kolik, jen by bylo dobré nepřekročit max proud z parportu). Vezmu napětí asi 4.3 V, podělím potřebným proudem bází a vyjde hodnota odporu mezi bází a parportem.
Toť vše, zápis na port by měl spínat/odepínat relé. :) Pokud ti tenhle popis přijde nepochopitelný, můžu kdyžtak načmárat i obrázek, ale přijde mi, že tohle je poměrně jednoduché zapojení, u kterého jde i pochopit, proč to funguje a nejen obkreslit schéma. :)
+5V
|
|
0---------.
| | :
__|__ __|__ |
Dioda / \ |cívka| \ 0
/ \ |relé |- - - -\
^^|^^ |_____| \
| | 0
0---------' |
| :
|
___ | /
D---|___|---|< obyč. NPN tranzistor,
cca 1K | \ který zvládne sepnout relé
V
|
__|__
Jasné?
Pro tento účel bych doporučil optotriak, například KSD205, KSD210, v dostání v každém GM. Taky se tomu říká solid-state relay. Můžete to přes ochranný odpor cca kiloohm spínat rovnou z toho sériáku nebo paralelního portu, na výstupu vám to spíná pár jednotek ampér. Žádné další součástky nejsou zapotřebí.
Výstupní bit paralelního portu připojte přes odpor k "+" vstupu relátka, "-" vstup relátka připojte na zem. Proveďte pro N∈{1,..,8} a použijte N výstupních bitů, odporů a relátek.
Ano, samozřejmě po celou dobu, kdy chcete mít výstupní obvod sepnut, musíte mít na příslušném bitu portu (a vstupu triaku) napětí. Takhle se ale chovají všechna relé, čekal jste snad něco jiného?
Odpor tam být musí, ten triak má docela malý vstupní odpor (a navíc má na vstupu paralelně LEDku, takže dokonce v sepnutém stavu svítí). A je přinejmenším nekulturní na 5 V (byť velmi měkkých, když se bavíme o paralelním portu) připojit přímo LEDku nebo něco takového. Tuším, když jsem přesně toto kdysi bastlil, že jsem tam tak od oka plácnul odpor 470 Ω a fungovalo to bez potíží. Bez toho odporu by se to mohlo chovat všelijak - nejspíš byste nic nezničil, ale proč pokoušet osud, že...
A ano, výstupem triaku proženete fázi úplně stejně, jako by to byl spínaný kontakt relé.
Co to znamená větší proudy a co to znamená pekelně?
Mnou zmíněné KSD210AC8 spínající 10A mají v GME za 185 Kč, patnáctiampérové KSD215AC8 je o celých 10 Kč dražší... A větší odběr z jedné fáze v typických domácích podmínkách asi těžko vyždímáte. Neměl jsem pocit, že by původní tazatel hodlal stavět počítačem řízenou elektrickou lokomotivu.
Tiskni
Sdílej: