Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
ve většině desktopových aplikací 64bit nepřináší téměř žádné výhody (+vyšší spotřeba paměti), vývoj je drahý a dělat ho duálně 32bit/64bit se kvůli pár geekům jako seš ty nevyplatí (jo taky mě štve 32bit flash plugin, .. je to zadarmo, koho to zajímá). U pracovních stanic se situace mění - příští verze Photoshopu CS4 by měla být 64bit (Vista), Lightroom 2 64bit už je..V enterprise prostředí je většina věcí (u kterých na tom záleží) 64bit už dávno. Solaris je 64bit od verze 7 (tedy už deset let), dále tu máme Oracle, SAP, Siebel, Javu, Weblogic, Tibco..
Cyrix byl shit, souhlasím:) asi jako AMD K5. Není problém si 8GB RAM dnes pořídit, osobně (ačkoliv se poměrně intenzivně věnuji virtualizaci) bych měl spíš problém je využít (testovacímu RHELu/Solarisu stačí 512MB a jedou jak fík). Hry mě (už) moc nezajímají, všechny nápady a motivy používané v 90.letech se až na drobné vyjímky pořád opakují, jenom s lepší grafikou, což mi už moc zábavy nepřináší.
svaté války linux/windows nejsou už ani směšné (spíš trapné), líbí se mi "nabušení" linuxáři co přijdou ke komerčnímu Unixu, nemaj ten svůj "bash", "mc", "vim" a nadávají na systém - asi jako když člověk z windows na linuxu nenajde modrou ikonu IE, stejně idiotsky.
ad 64b. Zde asi došlo k nepochopení. Já nepožaduji mít vše v 64b. Já bych ocenil podporu u věcí, kde je to reálně využitelné (třeba právě ty grafické app). Totéž SMP. Nemá smysl dělat multithread applet "hodiny", ale třeba u TrueCryptu ta změna byla hodně poznat. Stejně tak jsem ocenil, když mi Blender začal renderovat čtyři místa v obrázku zaráz.
testovacímu RHELu/Solarisu stačí 512MB a jedou jak fík
Testovacímu ano .
u TrueCryptu mi vadily více jiné věci (viz. http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/227379)..nakonec jsem zjistil, ze LUKS mi "stačí":)
Testovacímu ano - však k čemu jinému by taky to domácí pécéčko mělo sloužit..ve většině desktopových aplikací 64bit nepřináší téměř žádné výhody (+vyšší spotřeba paměti), vývoj je drahý a dělat ho duálně 32bit/64bit se kvůli pár geekům jako seš ty nevyplatíZajímalo by mě, co je to ten duální 32b/64b vývoj. Většina rozdílů mezi 32b a 64b CPU se snad týká záležitostí, které vyřeší překladač sám (pokud nedojde na assembler, ale kolik firem ho používá?)
Po letech spokojeného používání ACL, multiuser, multitask a u kámoše SMP (deska Abit BP6 a dva Celerony 500), jsem narážel na webové diskuse typu: Linux to umí, Windows ne.Možná to tenkrát uměly ty NT, ale co mnohem běžnější Windows 95/98?
kde se píše o nakonec neprodávaných verzích standardním taktem 150 MHz a 160 MhzŠkoda, 486 byl zrovna takovej sympatický procesor.
Tiskni Sdílej: