Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
Mezi kolegy jsem byl jiz nekolikrat svedkem svedomiteho pouzivani prikazu more
na miste kde by melo byt cat
, napr:
more /etc/passwd | grep root
Nikdy jsem nekoukal do vnitrnosti (uprimne, ani do man
u) more
, ale moje dosavadni poznani (unix) sveta mi rika, ze:
cat
more
byl napsan pro to, aby "pozastavil" vypis na obrazovku vzdy po $pocet_radku radcich a cekal na stisk klavesy. Predpokladam, ze more
je naprogramovan natolik inteligentne, ze si (stejne jako napr. ls
kontroluje vystup, do ktereho pise, a pokud se nejedna o terminal ( man 3 isatty
), t.j. pise do roury nebo do souboru, tak se nenamaha s "pozastavovanim" vystupu, protoze to nema cenu (proc pozastavovat kdyz vystup jde treba do souboru, ze?), a tudiz se vlastne jedna o cat
more
- less
(kde je k dispozici, coz dnes je skoro kazdy "UN*X flawor", skoro kazda distribuce)
Bohuzel, nic z vyse uvedeneho mi nedava zadne "zbrane" do rukou v pripade ze bych chtel kolegum vysvetlit proc to co delaji je spatne a proc by meli pouzivat cat
, kdyz "it works this way".
Stale me ovsem trapi 2 otazky:
more
na miste kde by melo byt cat
zpusobit problemy? Existuji implementace more
ktere nekontroluji vystupni zarizeni a VZDY pozastavuji vystup?more
? Je v DOSu (win dos boxu) ekvivalent cat
?Tiskni Sdílej:
Mas pravdu, asi jsem zvolil spatnej priklad. Co tohle:
more /etc/passwd|tr -d ":" |grep root
I kdyz otazka je asi porad stejna: jestlize nasledujici prikazy delaji totez, proc bychom meli preferovat 3.?
more /etc/passwd|grep root
cat /etc/passwd|grep root
grep root /etc/passwd
Asi jde jenom o akademickou otazku a meli bychom nechavat uzivatelum svobodu (ale at nam proboha nepisou takova zverstva do skriptu, i kdyz vlastne neskodi )
jestlize nasledujici prikazy delaji totez, proc bychom meli preferovat 3.?Abychom pouzivali program k tomu, k cemu byl urcen. K cemu byl urcen je dano v manualove strance:
cat - concatenate files and print on the standard outputTady nic nespojuju a proto ta 3
Tato argumentace se mi libi, a beru ji jako odpoved na sve otazky, diky
Doted jsem pouzival cat
v pripade "potrebuju neco dostat na obrazovku", pripadne potrebuju dostat obsah souboru na std. vstup neceho jinyho. Az ted mi doslo, ze pro druhy pripad je lepsi pouzit presmerovani vstupu (grep root < /etc/passwd
), ale co v pripade pokud proste potrebuju dostat na terminal obsah souboru? Jsem opravnen pouzit cat
(kdyz tim nesplnim prvni podminku z manu), nebo musim pouzit nastroj?
Pri obede jsem tak premyslel co nas nuti "pedantsky" trvat na malickostech, jako je toto striktni pouzivani veci na to naco byly urceny. Bud k tomu clovek dochazi vekem (no nevim), zkusenostmi (tolikrat se mi stalo ze kvuli spatne pouzitymu prikazu, ktery "proste fungoval", a v jine situaci nefungoval)? Jeste je tu jina odpoved - na to aby clovek byl pouzitelne dobry vyvojar/admin, musi byt puntickar (bohuzel ted nemuzu najit ten prispevek ze ktereho tato myslenka pochazi)...
Concatenate FILE(s), or standard input, to standard output.Zrovna tak SYNOPSIS zni
cat [OPTION] [FILE]...A co ted s tim?
Dik, to je ono.
Clovek by rekl ze je to drobnost, pri dnesnich vykonech pocitacu, ale stejne, v hodne zatizenym stroji, nebo v pripade ze dany skript pobezi x-tisic-krat to bude sakra znat. Jeste jednou diky za nakopnuti.
cat
jako interní příkaz a měli jsme od této pochybné argumentace pokoj…
cat
(nič nerobiaci filter), ak nie, zamyslím sa nad otázkou ešte raz.
cat
je ok, znamená "žiaden filter", imho je lepšie používať $cat < $file
, zmeniť premennú na iný príkaz je jednoduchšie ako hľadať "kde kua to ešte nie je".
cat
je fakt divnej příkaz. Většinou to vypadá, že ho lidi používaj jen aby ukázali, že ho znají
$PAGER
(a tie lepšie jej aj nastavujú default hodnotu, povedzme práve na cat
alebo more
)
type
, ale nejsem si úplně jistý, zda po provedení type X > Y
, kde X je obecný soubor, budou mít oba soubory vždy stejný obsah (help type
: Zobrazí obsah textového souboru.). Asi to ekvivalent nebude.