Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).A ten kernel ani nemusí být moc posixový, viz cygwin (pokud vím, tak NT jádra mají nějaký posix subsystém, ale implementovaná je pouze velmi stará verze).
c:\windows\system32\drivers\etc\hosts
)
Tyto programy vlastně také mohou běžet samy o sobě (tj. nad libovolným posixovým kernelem).Posixovou libc. Se samotným kernelem (plus dejme tomu funkcema na volání syscallů kernelu) by sis moc těch programů nespustil. Posixová libc potom zahrnuje i ten Cygwin.
> veškeré I/O aplikací proháním přes X
???
Tady asi záleží na tom, co pro nás znamená pojem "operační systém." Bez toho Xorg a KDE to furt operační systém bude.ale bude to jiný operační systém ... kde tedy jsou ty hranice? Wikipedia: "In computing, an operating system (OS) is the system software responsible for the direct control and management of hardware and basic system operations. Additionally, it provides a foundation upon which to run application software such as word processing programs and web browsers." X server u mě rozhodně hardware ovládá, stejně jako poskytuje základ nad kterým běží aplikace - takže z hlediska výše uvedené definice je součástí OS
> veškeré I/O aplikací proháním přes X ???dobře, trošku jsem přestřelil ... ale display, klávesnici a myš Xka obsluhují - nebo na co se ptaly ty tři otazníky?
KDE a X.org jsou aplikace, mohou běžet i v jiných systémech, třeba v BSD.aha - takže podle této logiky je glibc jenom aplikace, protože může být užívána i v jiných systémech, třeba M$ Window$, obdobně systémové utility, a tedy vlastně si GNU nezaslouží být součástí pojmenování, stejně jako si to nezaslouží Xorg a KDE? - ale výborně, to je přesně to, oč mi jde
My se ale bavíme o pojmenování operačního systému.viz výše, co se týče mých desktopů, Xka jsou rozhodně součástí OS ... opakuji dotaz, když už tam nezapočítám to KDE, mám tedy říkat, že mám Xorg/Mandriva/RedHat/GNU/Linux, případně Xorg/Gentoo/GNU/Linux nebo Xorg/NVidia/GNU/FreeBSD? - "Schválně to zkuste "
Ne, protože glibc je operační systém.hm, glibc ovládá hardware? ... zdá se mi, že ne ... takže sama o sobě jaksi nemůže býti operačním systémem, že? - sorry, že vytrhávám z kontextu ... ale jde mi (mimojiné) právě o to, že příznivci GNU vždy vypálí takovouhle nějakou blbost, a pak to dovysvětlují a přiohýbají, aby dokázali, že vlastně nic špatného neřekli ... ovšem čtenář se v té omáčce utopí a v paměti se mu fixuje jen ten základ, takže žije v bludu
Jo a mimochodem, je to knihovna -- tj. není to aplikace.viz výše, to byla parodie na to zjednodušené zaškatulkování, co (proč) je aplikace
Xka jsou rozhodně součástí OS Ne, to v žádném případě nejsou. Možná by pomohlo prostudovat si následující hesla ve Wikipediinápodobně ... takže, když X nejsou součástí OS, která GNU komponenta (která je součástí OS) ovládá grafickou kartu? (zejména pokud X běží) nebo vezmu-li si to konkrétně podle té Wikipedie: Application software - kde je tam zmínka o kategorii, které by odpovídala Xům? System software: - "System software performs tasks like transferring data from memory to disk, or rendering text onto a display." ... hm, tak se mi zdá, že X (+ xfs) právě to zobrazování textu dělají - Classification and examples - device driver ... xorg-x11-server - /usr/X11R6/lib/modules/drivers/ati_drv.o ... hmmm???
Co třeba říci, že máte Redhat -- distribuci operačního systému GNU/Linux s mnoha známými aplikacemi, jako jsou X server X.org, grafické pracovní prostředí KDE a další.a než to všechno dopovídám, tak posluchač usne nudou ... takže ještě jednou, jak mám systém krátce nazývat, jestliže mi zrovna nejde o distribučně specifickou záležitost? - a jestliže zrovna necítím potřebu vyzdvihovat práci jednoho programátorského týmu (či jak tu bandu nazvat) nad ostatní (kteří se třeba s tím, co mi momentálně běží, nadřeli více)?
Tiskni Sdílej: