Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Docela by mě zajímalo jeslti by se GPL(nebo nějaká jejich úprava) licence nedala vztáhnout i nějak na věcné dílka typu stroj, mechanismus, principAle to už přece existuje. Je tu například sada licencí Creative Commons, pro tyto účely by se nejvíc hodila licence Share-Alike (ukládá povinnost šířit modifikovaná a odvozená díla pod stejnou nebo kompatibilní licencí). Takto je licencováno například pivo Vores Øl, ale mohl by to být klidně třeba hardware (procesor, grafická karta apod.), stroj (klidně i auto, letadlo, bagr...) nebo dům.
Normální open source licence (BSD-style, MIT, …) jsou založeny na myšlence sdílení kódu a spolupráce mezi vývojáři.bullshit... BSD a MIT licencie boli pôvodne používané pre projekty vyvíjané na univerzitách a sponzorované zo štátnych peňazí, teda sú založené na myšlienke "keď to všetci platia, nech je to prístupné všetkým" GPL je založená na myšlienke "keď ich necháme robiť s naším kódom čo len chcú, budú pridávať svoj kód len do ich uzavretej vetvy, tá sa rozšíri a sme tam kde sme boli..." Cieľom GNU nebolo nahradiť Unix (alebo Windows...) iným uzavretým systémom...
BSD a MIT licencie boli pôvodne používané pre projekty vyvíjané na univerzitách a sponzorované zo štátnych peňazí, teda sú založené na myšlienke "keď to všetci platia, nech je to prístupné všetkým"
Správně. Přístupné všem.
GPL je založená na myšlienke "keď ich necháme robiť s naším kódom čo len chcú, budú pridávať svoj kód len do ich uzavretej vetvy, tá sa rozšíri a sme tam kde sme boli..."
Neboli GPL se snaží (svého pojetí) svobody docílit jejím omezováním. A s novou verzí je to omezování zase o kus přísnější a svobody o kus méně. A GPLv3 ještě nebyla na světě a už zaznívaly hlasy, že by se to mělo omezit ještě víc. To je přístup, který nefunguje v politice a nefunguje ani zde.
Cieľom GNU nebolo nahradiť Unix (alebo Windows...) iným uzavretým systémom...
Ale bylo, jen je ten systém uzavřený v trochu jiném smyslu. Uzavřený všem, kdo nepřijali Jedině Správnou Licenci.
Neboli GPL se snaží (svého pojetí) svobody docílit jejím omezováním. A s novou verzí je to omezování zase o kus přísnější a svobody o kus méně.GPL obmedzuje len "slobodu obmedzovať slobodu ostatným"... Kód ktorý nekladie žiadne ďalšie obmedznia je s GPL v pohode miešateľný Čo sa týka toho "svého pojetí", to stallman snáď miliónkrát vysvetloval: http://en.wikipedia.org/wiki/Free_Software#Definition
GPL obmedzuje len "slobodu obmedzovať slobodu ostatným"... Kód ktorý nekladie žiadne ďalšie obmedznia je s GPL v pohode miešateľný
Jenže to právě není pravda. GPL omezuje možnost použít GPL kód pouze na GPL projekty (bavíme-li se o těch, které jsou dále šířeny). GPL s non-GPL kódem sice mísitelný je, ale pouze za předpokladu, že výsledek (bez ohledu na poměr ingrediencí) bude šířen pod GPL. Pokud pro svůj projekt chcete používat jakoukoli svobodnější open source licenci, nemůžete do něj začlenit byť jen jediný řádek z GPL projektu a všechno si musíte napsat znovu (nebo najít svobodnější alternativu, existuje-li). A snahou FSF dokonce je, abyste nemohl používat ani jejich dynamické knihovny. Proto tvrdím, že GPL ve skutečnosti spolupráci a sdílení kódu nepodporuje, ale spíš omezuje (přesněji řečeno podporuje - ale jen jedním směrem). Samozřejmě ne v porovnání s closed source, ale v porovnání s jinými open source licencemi rozhodně ano.
Jenže to právě není pravda. GPL omezuje možnost použít GPL kód pouze na GPL projekty (bavíme-li se o těch, které jsou dále šířeny). GPL s non-GPL kódem sice mísitelný je, ale pouze za předpokladu, že výsledek (bez ohledu na poměr ingrediencí) bude šířen pod GPL. Pokud pro svůj projekt chcete používat jakoukoli svobodnější open source licenci, nemůžete do něj začlenit byť jen jediný řádek z GPL projektu a všechno si musíte napsat znovu (nebo najít svobodnější alternativu, existuje-li).To je snáď logické - inak by som ja mohol napísať GPL kód, niekto by ho použil v projekte pod BSD licenciou a potom by ten projekt niekto forkol pod uzavretou licenciou, a tak by bol môj GPL kód v uzavretom programe...
A opět tu máme oblíbené klišé o "uzavření projektu". Takže ještě jednou: jakmile byl jednou nějaký konkrétní kus software zveřejněn pod open source licencí, je pod touto licencí k dispozici navždy. Žádné uzavření se nekoná a konat nemůže. Jediné, co může autor udělat, je vydat novou verzi pod jinou licencí, v čemž mu GPL do určité míry brání. Ano, do určité míry - existují totiž (a nijak hypotetické) situace, kdy mu v tom nezabrání ani GPL. Autor se může pokusit tuto verzi prodávat jako closed source - a já na tom nevidím nic špatného; je-li ta nová verze oproti té otevřené opravdu o tolik lepší, aby mu za ni někdo zaplatil, pak si své peníze zaslouží.
Mimochodem, víte někdo o nějakém případu, kdy by ono "uzavření", kterým zastánci GPL jako Jediné Správné Licence tak rádi vyhrožují, kvalitní open source projekt opravdu pohřbilo nebo mu výrazně uškodilo? Já vím jen o případech, kdy to spíš znamenalo nový impuls a nakonec to stejně dopadlo tak, že open source větev je populárnější než ta closed source…
Zjevně GPL licence v opensource unix-like systémech rules, paradoxně i FreeBSD a NetBSD obsahují podstatnou část software v základním systému pod GPL a nikoli pod BSD. O portech ani nemluvě. Ať si dotčený dotyčný ze svého vymazlného SLEDu odinstaluje veškerý GPL sw vyjma kernelu a pak sem napíše jestli se to dá ještě vůbec používat.
Pohrdám lidmi, kteří ohrnují nos nad excentrickou osobností RMS a zároveň konzumují plody GNU projektu a jiného software chráněného licencí vytvořenou tímto velkým vizionářem.
Pohrdám lidmi, kteří ohrnují nos nad excentrickou osobností RMS a zároveň konzumují plody GNU projektu a jiného software chráněného licencí vytvořenou tímto velkým vizionářem.Toto jsou věci, které nelze směšovat. Mohu si někoho vážit za některé jeho činy a současně ohrnovat nos na něčím jiným, co dělá. Například si vážím jednoho lékaře za jeho výsledky v léčbě, ale "ohrnuji nos" nad jeho manažerským stylem při řízení oddělení (resp. u jiných lékařů třeba pro jejich styl jednání s lidmi). Totéž u mnoha jiných lidí.
Tak ještě jednou: žádné uzavření kódu z principu možné není. Kód, který je jednou otevřený, zůstane otevřený pořád. A asi jste nepochopil, že na GPL dštím síru (nečtím, to opravdu ne) ne proto, že brání sdílení kódu, ale kvůli pokrytectví, kdy přestože sdílení kódu brání, mají její věrozvěsti tu drzost ji prohlašovat za svobodnější než licence, které mu nijak nebrání (nebo aspoň podstatně méně).
Pokud někdo vydá software jako closed source, žádného takového pokrytectví se nedopouští - a tudíž mu to těžko mohu mít za zlé. Pokud by zastánci GPL otevřeně řekli: "Naše licence je jedna z nejrestriktivnějších (běžně používaných) open source licencí a používáme ji to proto, že je pro nás důležitější, aby se jeden jediný řádek našeho kódu nedostal do closed source projektu, než aby náš kód mohli používat ostatní open source vývojáři. Stejně jako closed source vývojáři nemáme zábrany přijímat kód od ostatních open source projektů, ale neumožnit jim používat náš.", pak proti ní neřeknu ani slovo, protože samozřejmě uznávám právo každého vývojáře zvolit si licenci podle vlastního uvážení. Jen se mi nelíbí, když někdo použití takto restriktivní a sdílení kódu bránící licence zdůvodňuje vznešenými řečmi o svobodě nebo dokonce zkouší definovat termín svobodný software jako software svázaný takto restriktivní licencí.
mají její věrozvěsti tu drzost ji prohlašovat za svobodnějšíKde tohle kdy kdo napsal?
když někdo použití takto restriktivní a sdílení kódu bránící licence zdůvodňuje vznešenými řečmi o svoboděVzhledem k tomu, že GPL vznikla jako svobodná licence s cílem zachovat svobodu pro uživatele, jsou řeči o svobodě na místě.
nebo dokonce zkouší definovat termín svobodný software jako software svázaný takto restriktivní licencíPokud vím, s termínem "svobodný software" přišel RMS a jeho definice se na GPL SW vztahuje. Dokonce i termín "open source", se kterým přišel mnohem později Eric Raymond, se na GPL vztahuje.
To je ovšem jen jeden úhel pohledu. Já to vidím spíš takto:
Chyby se dopouštíte v předpokladu, že příjemce, nemá-li možnost software dále šířit pod jinou licencí než GPL, je nucen ho šířit pod GPL. Ve skutečnosti má ale pořád možnost ho nešířit vůbec.
Třeba proto, že nevidím důvod, proč by velký projekt, který má odjakživa neinfekční open source licenci, měl tuto licenci měnit jen proto, že by se do jeho relativně malé části hodilo použít něco, co je GPL. A samozřejmě především proto, že si myslím, že na hesle "co sám nerad, nečiň druhému" něco je, a nechci zbytečně omezovat ostatní tím, že bych je nutil k použití jediné konkrétní licence. Takže nakonec nezbyde, než příslušnou funkcionalitu napsat znovu; takhle vypadá ta spolupráce a sdílení kódu v praxi…
BSD a MIT licencie boli pôvodne používané pre projekty vyvíjané na univerzitách a sponzorované zo štátnych peňazí, teda sú založené na myšlienke "keď to všetci platia, nech je to prístupné všetkým"Ba co víc, v USA je to snad povinné, viz třeba výsledky výzkumu NASA (jediné tři copyrightované obrázky NASA jsou její tři loga a insignie
k jsou v tom státní peníze, musí to být veřejně k dispoziciTohle by mělo platit obecně. A nejen u takovýchto věcí, ale třeba i u různých dalších informací souvisejících s činnostmi placenými z veřejných zdrojů (financování, dotace a granty, výběrová řízení apod.).
Asi by bylo dobře, kdybyste si GPL, GNU Manifest a další dokumenty (třeba výzvu FSF k používání GPL místo LGPL i pro knihovny) důkladně přečetl především vy. Pak byste třeba byl schopen přijít i s nějakými argumenty, ne jen s výkřiky typu "kecáš nesmysly". Nebo byste možná zjistil, že při formulaci GPL se opravdu daleko větší důraz než na to, co poskytnout, dával právě na to, co (a komu) neposkytnout, což se FSF ani nesnaží zastírat. A že motivační dokumenty se daleko víc točí kolem toho, jak zabránit, aby se kód nedostal do rukou těm "zlým", než aby se dostal do rukou těm, kdo by ho byli ochotni použít ku prospěchu všech. A to je hlavní rozdíl: kde ostatní open source licence kladou důraz na to, aby kód mohli využít ti, kdo chtějí poskytovat open source (i za cenu toho, že by ho mohli využít autoři closed source), GPL myslí hlavně na to, aby ho za v žádném případě nemohli využít autoři (šířeného) closed source (i za cenu, že ho nebude moci použít žádný non-GPL open source projekt).
Co se týká klišé o "uzavření softu", to je velmi zavádějící výraz, i když chápu, že zní strašidelně, takže s ním propagátoři GPL tak rádi šermují. Ale to už jsem tu vysvětloval tolikrát, že mne to unavuje.
A to je hlavní rozdíl: kde ostatní open source licence kladou důraz na to, aby kód mohli využít ti, kdo chtějí poskytovat open source (i za cenu toho, že by ho mohli využít autoři closed source), GPL myslí hlavně na to, aby ho za v žádném případě nemohli využít autoři (šířeného) closed source (i za cenu, že ho nebude moci použít žádný non-GPL open source projekt).Možná to bude k neuvěření, ale někomu je proti srsti naprogramovat něco zadarmo a pak se dívat, jak si to někdo vzal, uzavřel to a prodává to jako svůj software. Komu je to jedno, nepoužívá GPL. Když se to vezme kolem a kolem, pokud někdo použije licenci, která umožní komukoliv kód vzít a použít do vlastního komerčního programu, pravděpodobně by mu nemělo ani vadit, že někdo ten samý kód vezme a použije do GPL programu.
Možná to bude k neuvěření, ale někomu je proti srsti naprogramovat něco zadarmo a pak se dívat, jak si to někdo vzal, uzavřel to a prodává to jako svůj software. Komu je to jedno, nepoužívá GPL.
Já tomu věřím. Jen se mi nelíbí, když pak předstírá, že chce svůj výtvor dát veřejnosti k dispozici. Protože zveřejní-li to pod GPL, dává ho k dispozici jen úzkému kruhu vyvolených.
Když se to vezme kolem a kolem, pokud někdo použije licenci, která umožní komukoliv kód vzít a použít do vlastního komerčního programu, pravděpodobně by mu nemělo ani vadit, že někdo ten samý kód vezme a použije do GPL programu.
To by mu samozřejmě obvykle nevadilo. Ale když ten druhý, který použije jeho kód do GPL projektu a sám svůj kód neposkytne, protože záměrně použil licenci, která to znemožňuje, všude kolem sebe vykřikuje, jak je jeho licence (která mu umožňuje brát ale nedávat) mnohem svobodnější, připadá mi to hodně pokrytecké. A proto budu důrazně vystupovat proti každému, kdo takovou propagandu šíří.
Protože zveřejní-li to pod GPL, dává ho k dispozici jen úzkému kruhu vyvolených.Úzký kruh vyvolených? Chápu, že se snažíte to dramatizovat, ale podívejme se na to realisticky. Pokud se bavíme o užívání, to GPL nijak neomezuje. No a bavíme-li se o sdílení kódu, jak to specifikujete níže, pak nezaškodí připomenout, že software šířený pod GPL tvoří přibližně 70% softwaru šířeného pod FOSS licencemi (viz statistiky na Freshmeatu či jinde). Kde je tedy ten váš "úzký kruh vyvolených"?
...když někdo GPL vydává za něco, čím není (za licenci svobodnější než neinfekční open source licence...)A to dělá kdo, například?
Jen se mi nelíbí, když pak předstírá, že chce svůj výtvor dát veřejnosti k dispozici. Protože zveřejní-li to pod GPL, dává ho k dispozici jen úzkému kruhu vyvolených.Ten úzký kruh vyvolených je víc lidí, než ten zbytek. Většině uživatelů je totiž jedno, jestli je program GPL nebo ne, protože ho mohou používat tak jako tak. A uživatelů je víc než programátorů.
To by mu samozřejmě obvykle nevadilo. Ale když ten druhý, který použije jeho kód do GPL projektu a sám svůj kód neposkytne, protože záměrně použil licenci, která to znemožňuje, všude kolem sebe vykřikuje, jak je jeho licence (která mu umožňuje brát ale nedávat) mnohem svobodnější, připadá mi to hodně pokrytecké.A přitom si oba dva přijdou na své. Jeden napsal kód a je mu jedno, jak ho kdo použije, takže mu nevadí, že jeho kód je teď v GPL programu. Ten druhý chtěl napsat GPL program, tak ho napsal a jeho kód je chráněn proti "uzavření těmi zlými." A oba jsou spokojení, pokud ne, pravděpodobně zvolili špatnou licenci.
Ale abych snad jen naznačil, svobodný software může používat každý bez ohledu na to, ka jaké "třídě" patří.
Používat ano. Ale řeč byla o sdílení kódu. A v tomto ohled to se svobodomyslností GPL není moc valné. GPL sdílení kódu podporuje pouze jednosměrně - k sobě.
Krom toho, to že se vývojář používající GPL kód vzdává nějakých svých svobod je zcela v pořádku, protože je to on sám, kdo si zvolil použít takovou licenci respektive pod ní napsaný kód.
To jsem ovšem nikdy nezpochybnil. Tvrdím pouze, že GPL není licence, která by byla motivována sdílením kódu a spoluprací mezi projekty. A nelíbí se mi, když se za svobodu vydává něco, co je ve skutečnosti jejím omezováním.
(reagovat budu jen na argumenty, na laciné výkřiky o FUDech ne)
ještě horší verze a podobněPříklad?
Nemyslím, že je GPL dobrá licence.OK, váš názor. Můj názor je přesně opačný. Srovnávat EULA a GPL mi přijde jako hodně odtržené od reality a konstatování o tom, jak je GPL "plná omezení" taktéž.
Nechápu: třídního boje. Která třída bojuje s kterou? Ve významu Marxově, který tenhle pojem zavedl (pokud vím)
Já jsem to pochopil tak, že licence GPL vznikla jako obrana. Pokud by nebyla, postupně by došlo k rozparcelování, rozebrání a uzavření. Tím jistě vzniká jiná nesvoboda, koneckonců každá svoboda bere jiným minimálně svobodu být nesvobodný. Ale to už je pak víc maximalistické než sám RMS.
Netvrdím, že jsem ze všech politiků ČSSD a ze všeho, co se v té straně děje a co dělá, nadšený nebo že se s nimi nějak ztotožňuji. Volil jsem ji proto, že ze stran, které připadají v úvahu, je mi její program názorově nejbližší. Vlastně by bylo přesnější říct, že ze současných parlamentních stran je to v tuto chvíli jediná, které bych byl schopen dát hlas za jiných než mimořádných okolností.
poprskal jsem si notebook kolou :( :) Sorry.
Můj notebook to nebyl, takže se netřeba omlouvat. :-)
Každá svoboda přináší restrikce. Koneckonců, se zrušením otroctví přišli otrokáři o možnost svobodně obchodovat s otroky.Tak tohle mi přijde tak dobré, že jsem si to dal do patičky. Bohužel jsem musel tuto formulaci malinko upravit, abych se vešel do limitu počtu znaků pro patičku, ale význam jsem tím snad nijak nezměnil.
Cílem FSF je (sami to přiznávají), aby veškerý software byl "svobodný" ve smyslu jejich definice, tedy aby jiný než GPL software neexistoval. To je popsáno v jejich manifestu.Cital som "The GNU Manifesto" a nikde to tam nevidim. Mozes byt konkretny? Vyzera to na dalsi FUD z tvojej strany. V manifeste sa pise:
So that I can continue to use computers without dishonor, I have decided to put together a sufficient body of free software so that I will be able to get along without any software that is not free.To vobec nebrani vytvaraniu ineho ako slobodneho software-u. A ako by to bolo vymozitelne? Robili by sa razie do firiem a zistovali, ci tam nahodou pre vlastne potreby nejaky soft nevyvijaju? :))
Poté RMS popisuje obchodní modely, které se obejdou bez dnešních mediálních společností. Třeba tlačítko na přehrávači, které pošle autorovi přehrávaného díla jeden dolar…
Jestli dobrovolně, je to naprostá utopie. Jestli povinně při každém přehrání, je to daleko horší než současný stav.
…nebo daň z prázdných médií.
To je naprosto absurdní myšlenka (bez ohledu na to, že už je v praxi realizována). Když mám zaplatit výpalné z médií, na která si dělám zálohy nebo na která si vypálím instalačky volně stažitelné distribuce, považuji to za nespravedlnost. Když mám zaplatit výpalné ("autorský poplatek") z médií, na kterých dávám svůj program svým zákazníkům, mám neodbytný pocit, že ze mne někdo dělá blbce. A když jsem na faktuře viděl "autorský poplatek" za harddisk, snažně jsem doufal, že se rychle probudím (neprobudil, je to tam pořád).
Co kdyby podle stejného principu někdo vymyslel, že si každý chlap preventivně půjde odsedět pár měsíců, protože s tou věcí mezi nohama je potenciálním pachatelem znásilnění? Také by vám to připadalo jako skvělá myšlenka?
Dnes je taky spousta lidí, co za hudbu platí dobrovolně, přestože ji můžou mít "zdarma".
Otázka zní jinak: když odstraníte nátlak, který k tomu nemalou část z nich vede, zbyde jich dost na to, aby to autorům stálo za to? Já se bojím že ne.
Radost z daní – lidský mozek je plný překvapení, a proto si myslím, že to stojí za zkoušku.Dnes je taky spousta lidí, co za hudbu platí dobrovolně, přestože ji můžou mít "zdarma".Otázka zní jinak: když odstraníte nátlak, který k tomu nemalou část z nich vede, zbyde jich dost na to, aby to autorům stálo za to? Já se bojím že ne.
Nicméně konkrétně tento příspěvek mě podnítil k reakci - použil jste slovo utopie. Totiž, názor, který zde obhajujete silně zavání anarchií, a to je dle mého ta pravá utopie . IMHO, mraky věků lidské zkušenosti dostatečně prokázalo, že tudy správná cesta určitě nevede
.
A pak, kladete-li si za cíl majoritní postavení svobodného software a zároveň jako prostředek dosažení tohoto cíle neplánujete globální prosazení některého z totalitních režimů (*izmus), musí to být síla trhu, jež bude rozhodovat - ovšem k tomu abyste byl na trhu konkurenceschopný a tedy přežil, je potřeba mít jisté záruky ..a to je to, co GNU licence narozdíl od např. licence BSD dávají.
Na druhou stranu přiznávám, že mi Váš názor z jistého úhlu pohledu připadá ušlechtilý, ..takový křesťanský (taky jsem) . Určitě bychom se však měli nadále držet "zlaté střední"
A pak, kladete-li si za cíl majoritní postavení svobodného software a zároveň jako prostředek dosažení tohoto cíle neplánujete globální prosazení některého z totalitních režimů (*izmus),
Majoritní postavení svobodného software (ve smyslu definice FSF) si za cíl rozhodně nekladu a ani na majoritním postavení open source nijak netrvám. Pokud se open source podaří takového stavu dosáhnout, budu rád, ale na druhou stranu to nepovažuji za něco zásadně důležitého. Ať má open source takové postavení, jaké si vyslouží svými vlastnostmi.
musí to být síla trhu, jež bude rozhodovat - ovšem k tomu abyste byl na trhu konkurenceschopný a tedy přežil, je potřeba mít jisté záruky ..a to je to, co GNU licence narozdíl od např. licence BSD dávají.
V tomto ohledu souhlasím s Ericem Raymondem, že koncept open source se ukázal jako dostatečně silný, aby podobné berličky (omezování svobody ve jménu její ochrany) nepotřeboval, a že otevřenost zdrojového kódu je ve většině případů konkurenční výhodou, která spolu s cenovou výhodou udrží kvalitní open source při životě, i když se nějaká firma rozhodne provést to, co tady mnozí nepřesně označují jako uzavření. Znám několik příkladů, které to potvrzují, ale přestože jsem se tu ptal na konkrétní příklad významného projektu, který absence ochrany typu GPL stála život (nebo aspoň výrazně poškodila), zatím nikdo takový neukázal.
takový křesťanský (taky jsem)
Slovo taky tady rozhodně není na místě. :-)
který absence ochrany typu GPL stála život (nebo aspoň výrazně poškodila)mna nieco napada -- vies si predstavit ako by dopadli cdrtools? vlastne ako aj dopadli?
cdrecord
psát wodim
…
V tomto ohledu souhlasím s Ericem Raymondem, že koncept open source se ukázal jako dostatečně silný, aby podobné berličky (omezování svobody ve jménu její ochrany) nepotřeboval, a že otevřenost zdrojového kódu je ve většině případů konkurenční výhodou, která spolu s cenovou výhodou udrží kvalitní open source při životě, i když se nějaká firma rozhodne provést to, co tady mnozí nepřesně označují jako uzavření.Mozes hodit link na toto. AFAIK ma na mysli praveze GPL licenciu, proti ktorej ty tak velmi vystupujes, ze je neslobodna. Pritom napr. SUN uvolnil pod nou Javu a mnozstvo dalsich. Taka BSD licencia urcite nie je konkurencnou vyhodou ;)
Tiskni
Sdílej: