V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Dlouho jsem tu nic nenapsal, to ale neznamená, že abíčko nesleduji. Chybí mi tu ale víc programátorských blogů, tak to zkusím sám napravit.
V JavaScriptu postrádám Python-style volání super při použití dědičnosti. Proto jsem si napsal vlastní řešení. Až potom jsem našel, že existují podobné implementace.
JavaScript nemá syntaktickou podporu pro vytváření tříd. Proto si nejprve implementujeme jednoduchý class-builder. Prefix $ jsem zvolil pro zdůraznění systémovosti.
var $class = function(fn, fn2) {1
if(fn === undefined) {
return function () {};
} else if(fn2 === undefined) {
fn2 = function () {
fn.apply(this, arguments);
};
}
for(var i in fn.prototype) {
fn2.prototype[i] = fn.prototype[i];
}
return fn2;
};
Helper funkce $class nám umožní vytvářet třídy 3 způsoby.
1) První způsob volání $class se neliší od prostého var Animal = function() {};
var Animal = $class();
Animal.prototype.sayHello = function() {
alert("I'm animal");
};
var myAnimal = new Animal();
myAnimal.sayHello();
2) Druhý způsob volání $class umožňuje vytvořit třídu s konstruktorem:
var Animal = $class(function () {
alert('Initializing animal...');
});
3) Konečně poslední způsob volání $class je vytváření tříd děděním.
var Dog = $class(Animal, function() {
alert('Initializing dog...');
});
Dog.prototype.sayHello = function() {
alert("Hi, I'm dog");
};
var myDog = new Dog();
Problém nastane, pokud potřebujeme volat z jakéhokoliv místa konstruktoru Dog i konstruktor Animal. To samé pro metodu sayHello. V Pythonu prostě na správném místě voláme super a je to.
super(Dog, self).__init__() super(Dog, self).sayHello()
V JavaScriptu si super naimplementujeme takto:
var $super = function(fn, $this) {
return function() {
return fn.apply($this, arguments);
};
};
Použitím helper funkce $super získáme přístup k metodám předka. Funkce $super samozřejmě umožňuje předávat i argumenty.
var Dog = $class(Animal, function() {
alert('Initializing dog...');
$super(Animal, this)();
alert('Dog initialized');
});
Dog.prototype.sayHello = function() {
alert("Hi, I'm dog");
$super(Animal.prototype.sayHello, this)();
alert("Goodbye, dog!");
};
To je vše, pokud budou následovat další blogy, budou především o Pythonu, který je můj chlebodárce 
Tiskni
Sdílej:
super() a __init__ a nepoužít raději pyjamas? Z myšlenky psát webovou aplikaci v jednom jazyce, který umím (tím odpadá server side Javascript), jsem docela nadšený.
O server side JS v mem blogu nepadlo ani slovo, jak jsi na to prisel? Popravde-nikdy by me nenapadlo na server cpat JS.Protože psát aplikaci v X jazycích je prostě opruz
Mimochodem, docela hezký Hello world je ve web2py book: JSONRPC a Pyjamas
super
$super(Animal.prototype.sayHello, this)(); použiješ ve funkci sayHello toto:this._super();.
"Třída" vznikne takto:
var Animal = Class.extend({
// members
});
Odvozená třída vzniká takto:
var Dog = Animal.extend({
// members
});
Čistě osobní pocity