Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Společnost OpenAI představila text-to-video AI model Sora 2 pro generování realistických videí z textového popisu. Přesnější, realističtější a lépe ovladatelný než předchozí modely. Nabízí také synchronizované dialogy a zvukové efekty.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.0, tj. první stabilní vydání založené na Ubuntu 24.04 LTS.
Rakouská armáda přechází na LibreOffice. Ne kvůli licencím (16 000 počítačů). Hlavním důvodem je digitální suverenita. Prezentace v pdf z LibreOffice Conference 2025.
Důvod je jednoduchý, skoro až prostinký(bohužel).
Po té co mě definitivne nakrkl Mandrake, a po té co sem viděl Fedoru3(nikdy jsem si nemyslel že jde udělat něco tak ohavně nepoužitelnýho, klidně mě rozdupujte milí fedoristé v disluzi, ale já sem ji nainstaloval, nabootoval a smazal hned potom co jsem se vyzvracel), tak jsem obnovil ze zálohy MDK, a vymýšlel kudy kam. Moje prvni myšlenka směřovala ke Slacku (naprosto božsky čistý systém), asi na 500ms mi hlavou bleskla vzpomínka na Redmond (fuj), takže Slack, jenže nastal drobný problém, doma byl rodinou vyžadován funkční systém ještě ten večer kdy se pomalu začala skládat Mandragora, obrnil jsem se trpělivostí, a jal se zachránit francouze :).
Povedlo se, a na druhý den už bylo více času. Začly čachry s diskovými oddíly, MDK přišlo o polovinu ze svých 10GB, připadlo mi to jako přehazování horkých brambor ;). Další postup byl jasný: ostatni useři ať se trápí s Mindrákem, a já budu postupně ladit Slacka. Byla to hezká představa, avšak někdo chtěl aby se to tak nestalo. Už nevím proč, toho dne už jsem se k instalaci nedostal (no možná vím :{} ), a nedostal sem se k ní ani příští týden a ani další....., a tak jsem fungoval v Midrákovi, kterej mě štval víc avíc...
Bylo rozhodnuto, potřebuju distro který bude fungovat 5 minut po nainstalování (Bohužel tohle v moje podání Slacku nesplňuje, je to pro mě-od přírody líného tvora, moc a moc práce :( ), je mi jedno jak to funguje(možná radeji nechci vědět jak to bude fungovat)jen ať to pro pána krále funguje, a né že se budu kvůli laždý prkotině prokousavat prasáckejma konfigurákama, a experimentovat s toolama který stejně problém nevyřeší. Volba padla na SuSE, byla to posledni desktopová distribuce kterou jsem neměl tu čest(nevím možná to taková čest není) vyzkoušet (teda kromě Gento, Gentusáčka bych rád, jen si myslím že s 56k modemem je to trošku moc odvážný ;) )
Opatřit si DVD verzi SuSE 9.2 nebyl žádnej problém, hezky se z ní na mě zubil novjejší kernel(2.6.8), Xorg a KDE3.3, takže oproti Mandrake docela good. Instalační procedura mě trošku pochroumala nervy(kdo viděl pochopí), stejne jako poinstalační, Yast není špatná věc (draktooly sou horší) ale radši bych si některý věci udělal růčo, a byl bych rád kdyby tak zůstaly :(. Nu co aspoň že to funguje, hlavně ať nemusín zjišťovat jak ;). Jen nechápu proč chybí zdrojáky od Xů a některý další věci (podobně je na tom i MDK 10.1).
Nebudu si stěžovat mise splněna, funkční systém po "5 minutách", systém ve kterým všechno chodí, a zaplať pán bůh nemusim se v něm rejpat a zjisťovat co kde a jak je vohackovany, sice už jsem párkrát narazil na totalni bejkarny který mě více než dost nakrkly, SuZLE není dokonalej systém(to není žádnej), ale můžu si za to sám svojí leností. Slack od té doby nepostoupil, a když si vzpomenu že budu muset ješte zkompilovat kernel, a ještě před tím ho taky stáhnout, tak se mi do toho moc nechce :'(
Tiskni
Sdílej:
... jsou OKOMENTOVANE coz se o kofiguracnich souborech Mandrake neda tvrditNěco konkrétního by nebylo?
a po té co sem viděl Fedoru3(nikdy jsem si nemyslel že jde udělat něco tak ohavně nepoužitelnýho, klidně mě rozdupujte milí fedoristé v disluzi, ale já sem ji nainstaloval, nabootoval a smazal hned potom co jsem se vyzvracel),A co že jste to měli v jídelně k obědu??? Nevím, co se ti nezdá na Fedoře, instalaci vidíš jen jedenkrát a boot? Bootujou všechny distribuce... No nic, mě to je jedno...
1. urpmi
Jinak si myslím, že Mandrake je dobrá distribuce pro začátek, ale když už se v tom uživatel chce začít šťourat, je lepší přejít na jinou.Ale proč?! Já si to třeba nemyslím (tj. nevidím žádný důvod, proč by se v MDK nedalo šťourat úplně stejně jako v jiné distrubuci, a to nejlépe až k úplnému rozšťourání a pak zase zpět)
/opt is reserved for the installation of add-on application software packages.... takže copak by KDE dělalo v /opt ? btw, a ono je celé KDE v /usr/share? a sakra ... a co tedy dělají různé k-aplikace např. v /usr/bin atp.?
stejne jako je v /opt OpenOffice, java, a podobne velke baliky, tak tam uplne stejne patri kde a gnomemno, na Mdk tedy rozhodně OpenOffice ani java v /opt není, takže kde se bere to "stejně jako"? a propos, podle logiky "stejně jako" by tam měl být i Perl, TeX, gcc ... a vůbec asi celý systém - kde je hranice "velký balík"? 100 MB? 500 MB? 10 MB? 50 KB v případě disketové distribuce?