Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Mé studium na tehdejší UJEP v Brně začalo zápisem, který se konal někdy uprostřed prázdnin. Dostavil jsem se do areálu Přírodovědecké fakulty na Kotlářské ulici, kde jsem obdržel studijní výkaz všeobecně nazývaný index, kam jsem si nalepil fotku, a zapsal předměty pro první rok studia. Taky jsem patrně dostal spoustu užitečných i neužitečných informací a instrukcí. K mému překvapení jsem na zápisu potkal Davida, kterého jsem znal ze soustředění v Jedovnicích. Ukázalo se, že se chystá studovat informatiku (přesněji matematickou informatiku), která má přednášky v prvních dvou letech společné s matematickou analýzou. Kromě matematické analýzy a informatiky měl první dva roky společné ještě třetí obor, který se, myslím, jmenoval teorie systémů a byl zaměřen na diskrétní matematiku.
U zápisu jsem se samozřejmě setkal i se svými budoucími spolužáky, ale zatím to pro mne byli neznámí lidé. Bližší seznámení s nimi proběhlo až na chmelové brigádě. V té době to byla jakási alternativa dnešních úvodních studijních soustředění či teambuildingů. Byla v podstatě povinná pro studenty prvních ročníků vysokých škol a konala se v době vhodné pro sklizeň chmele, tedy na přelomu srpna a září. Tvrdilo se, že to byl taky důvod, proč semestr nezačínal hned na začátku září, ale o něco později.
Osobně jsem chmelovou brigádu bral pozitivně. Jednak jsem se blíž seznámil s novými spolužáky, zažil trochu námahy i legrace, a na rozdíl od zmiňovaných teambuildingů se za to neplatilo, ale naopak se dalo něco vydělat, někdy i velmi slušně, když byla dobrá úroda chmele.
Na chmelu jsem se mimo jiné seznámil s Igráčkem. Ve skutečnosti se jmenoval Víťa, ale v okamžiku, kdy se objevil připravený k nástupu na práci, menší a podsaditý, v laclových montérkách a s ochranou přilbou, prohlásil jeden z přítomných: „Ten vypadá jako igráček.“ A to už mu zůstalo.
Zjistil jsem, že Igráček chodil na střední školu taky do Uherského Hradiště jako já, ale ne na gympl, nýbrž na elektroprůmyslovku. Tím byl dost výjimečný mezi ostatními novými spolužáky, kteří byly převážně absolventi gymnázií. Dovednosti ze střední školy ale bohatě využil, když později budoval první počítačovou sít’ na matice. Igráček byl ale i jinak výjimečný. Měl trochu zvláštní dikci a někdy mluvil hodně nahlas, hlavně když o něčem hovořil s nadšením. Jeho speciální kousek byl, že si uchopil hlavu oběma rukama, trochu s ní pootočil, až mu křuplo za krkem. Když to udělal poprvé, tak některé spolužačky vypadaly, že omdlí. Občas se stával terčem vtipů ostatních, ale myslím, že to nikdy nebylo z nějaké zášti, vypadal prostě trochu legračně. Nastoupil na studium uvedeného třetího matematického oboru.
Koncem září začala výuka. Kromě hlavních matematických předmětů a předmětu Dějiny mezinárodního dělnického hnutí a Komunistické strany Československa, který byl součástí komunistického vysokoškolského vzdělání (to by byla kapitola sama pro sebe), jsme také měli úvod do programování. Paní docentka Ochranová, která nás programovat učila, se na první hodině podivila, když tam uviděla Davida, kterého evidentně znala. Vyjádřila se v tom smyslu, že on se tam asi už nic nenaučí. David prohlásil, že přednášky jsou povinné a pak má stejně další výuku, tak pokud by jí to nevadilo, tak by tam zůstal.
Programovat jsme se učili v Pascalu. Tehdy byl hodně populární a vycházely o něm články ve zmíněných časopisech. V prvním cvičení z programování nás zavedli na univerzitní Ústav výpočetní techniky, který tehdy sídlil v nové budově v areálu Přírodovědecké fakulty k počítači PDP 11/34. V místnosti byly asi 4 terminály pro studenty a další pro obsluhu, byli jsme zaškoleni, jak si můžeme rezervovat čas počítače, jak se máme přihlásit na terminál, jak vytvořit zdrojový text programu a jak ho pak přeložit. Pamatuji se, že samotný překlad sestával ze tří fází (převod do assembleru, kompilace a linkování). V Basicu na Atari, kde jedině jsem se předtím s programováním setkal, se žádná kompilace nekonala, takže mi celý uvedený proces připadal složitý. Později jsem se dozvěděl, že editor, ve kterém jsem programy vytvářeli, je novinka a pomáhal ho naprogramovat David. Takže bylo jasné, proč se paní docentka divila, že chodí na její přednášky.
Na PDP jsme v rámci cvičení zkoušeli příklady z přednášek a taky jsme na něm měli vytvářet zápočtové programy. Zhruba po měsíci ale paní docentka prohlásila, že čtyři vybraní studenti dostanou speciální zápočtové úkoly, které vypracují na PC. Byl jsem mezi čtyřmi vybranými studenty. Nechápal jsem, jak jsem se do výběru dostal, teprve později mi došlo, že se asi paní docentka o výběru bavila s Davidem, takže za mým prvním setkání s „písíčkem“ tváří v tvář (či v monitor) stál s největší pravděpodobností právě on. Řekl bych, že mi v tomto směru věřil víc, než já sám.
Zaškolení na PC probíhalo v jiné budově, než sídlilo PDP. Jednalo se o druhou ze dvou nových budov v rámci fakulty, první z nich byl zmíněný Ústav výpočetní techniky. V té druhé budově zvané pavilon sídlila fakultní knihovna, oddělení jazyků a informatika. Informatika neměla v té době ani vlastní katedru, jen oddělení v rámci Katedry aplikované matematiky. Byla to jediná část matematické sekce, která sídlila v areálu fakulty. Ostatní matematické katedry sídlily ve zvláštní budově na exkluzivní adrese Janáčkovo náměstí 2a, kde dnes sídlí univerzitní Ústav hudební vědy (viz foto dole). Exkluzivní proto, že to je jediná budova v Brně sídlící na Janáčkově náměstí. Netuším, proč je v adrese číslo „2a“, budova žádný jiný vchod nemá. Lidé taky mívali problém budovu najít, jednou mi říkal jeden člověk, který mne hledal, že čtvrt hodiny chodil kolem a když se někoho ptal na radu, ten mu tvrdil, že už tam bydlí dvacet let a žádné Janáčkovo náměstí v okolí není.
Ale zpět k zaškolení na PC. Nás čtyři vybrané studenty vedli suterénem kolem počítačové učebny, který byla, pokud vím, právě v tom roce úplně nová. V ní bylo celkem 20 počítačů, jednak to byly mikropočítače IQ 151 a pak také slušovické TNS. Ty už byly vybaveny disketovými jednotkami, každý dvěma osmipalcovými, z jedné se zaváděl operační systém (myslím, že CP/M), na druhou se ukládala data. Když běžely obě mechaniky, počítač zvukem trochu připomínal vysavač.
Pak jsme šli někam do patra, kde jsem poprvé v životě spatřil „písíčko“. Počítače tam byly celkem čtyři, byly na stolečcích na chodbě, asi aby k nim měli přístup všichni, kteří je používali. Netuším, kde je škola získala, myslím, že v té době ještě Slušovice tyhle mašiny nevyráběly. Nevím ani, jaký měly hardware, patrně se jednalo o tzv. 'XTéčka' s procesorem Intel 8086 nebo 8088 běžícím na frekvenci 4,77 MHz, měly určitě pevné disky, pět a čtvrt palcové disketové jednotky patrně na diskety s kapacitou 360 KB a barevné monitory, nejspíš připojené ke grafické kartě CGA nebo EGA.
Školení probíhalo asi takto: „Tady se pouští počítač, teď už je puštěný. Do příkazového řádku zadáte příkaz 'qd'.“ To byl správce souborů, který se asi jmenoval QuickDos, což jsem se dozvěděl daleko později. „Najdete položku TP, kde je adresář s Pascalem, stisknete Enter. Pak najdete položku TP.EXE (možná to bylo TURBO.EXE), stisknete Enter a tím se spustí prostředí, kde můžete vytvářet své programy. Stiskem F10 se otevře menu, kde zjistíte další věci, jak svůj program přeložit a spustit, přes F1 se dostanete k nápovědě. Na konci přes menu nebo pomocí ALT+X program zavřete.“ Pak nás ještě přidali do seznamu lidí, kteří na počítače mohli chodit a ukázali mám tabulku, kde si můžeme rezervovat pracovní dobu. A taky jsme vlastně ještě dostali papíry se základními příkazy operačního systému, kterým byl tehdy MS–DOS nebo nějaká jeho varianta, což jsem taky netušil, stejně jako jsem neměl zdání, k čemu ty příkazy vlastně jsou.
Moje první samostatná práce na PC ale začala trochu jinak. Přišel jsem k počítači a spustil jsem ho. Chvíli něco chroustal a pak po mně chtěl, abych zadal datum. A byl jsem v koncích. Zkusil jsem postupovat podle návodu, marně. Zkusil jsem tedy zadat datum, taky bez úspěchu. Naštěstí u vedlejšího počítače seděl nějaký učitel, požádal jsem ho, jestli by mi nemohl poradit. Mrkl se na monitor a řekl: „To můžete edentrovat,“ stiskl Enter a já jsem už mohl pokračovat podle svých zapsaných poznámek. Až daleko později jsem se dozvěděl, že tyhle počítače v sobě neměly baterii, která by udržovala systémový čas, takže pokud jste chtěli mít u souboru správné datum a čas, bylo potřeba je na začátku zadat. Protože jsem to nedělal, všechny moje soubory měly datum 1. ledna 1980, což jsem netušil a asi by mi to ani nijak nevadilo.
Vlastní práce v Turbo Pascalu byla ve srovnání s PDP nebe a dudy. Veškerá činnost probíhala v integrovaném prostředí, bohatá kontextová nápověda, prostě paráda. Můj vlastní zápočtový program nebyl teoreticky nijak těžký, šlo o úkol, jak rozdělit víno z osmilitrové nádoby na polovinu pomocí dalších dvou nádob – pětilitrové a třílitrové. Zkusil jsem tedy udělat grafickou demonstraci procesu a celkem se mi to povedlo. Můj program zobrazil vedle sebe tři obdélníky o stejném základu, různě vysoké podle objemu nádob. První největší obdélník se pak modře vybarvil, jako že je nádoba plná, a pak část obsahu vždy přesunula do jiné nádoby – žádná animace, prostě v jednom obdélníku se kus modré ztratil a v jiném se stejně velký kus objevil, dokud ve dvou větších nádobách nebyly stejně velké modré obdélníky. Z dnešního pohledu by to bylo dost chabé, ale tehdy jsem byl s výsledkem celkem spokojen.
To, že jsem jsem mohl zobrazit výsledek v grafickém režimu, byl taky dost velký rozdíl oproti práci na PDP, kde jsem pracoval pouze v textovém režimu. Na práci s grafikou by byl potřeba u PDP patrně i jiný terminál. Nicméně i tak byly možnosti obrázky nějak prezentovat i v textovém módu. Dodnes existuje odvětví v rámci grafického designu, které se tomu věnuje. Dovolím si aspoň dvě malé ukázky.
<<<<>>>>>> .----------------------------. _>><<<<>>>>>>>>> / _____________) \|/ \<<<<< < >>>>>>>>> / _______________) -------*--===<=<< <<<<<<<>/ _______________) /|\ << @ _/ <<<<</ _____________) < \ / \ >>>/ ________) ____ | | | </ ______)____((- \\\\ o_| / / ______) \ \\\\ \\\\\\\ | ._ ( ______) \ \\\\\\\\\\\\\\\\ | / ‘----------’ / / \\\\\\\ \\ .______/\/ / / / \\\ / __.____/ _/ ________( /\ / / / ________/‘---------’ \ / \_ / / \ \ \ \ \_ \ ( < \ \ > / \ \ \/ \\_ / / > ) \_| / / / / _// _// /_| /_|
##%%%%%%#%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%###%%%#%#%%#%%%%%%%%%%%%%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@ ###########%%%%%%%%%##*#*++++**+####*####%%%%%%%%%%%%%@@@@@@@@@@@@@%@@@@@@@@@@@@ ############%%%%%##*##==+====-::-=+****+*=#%%##%%%%%%%%%%%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@ ##############%####*+=----:::::::::-----=-=+##%%%%%#%%%%%%%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@ #######****######*+--==::............:::::::-==+##*#*###%%%%%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@ #######***###**#*=+=--::::...............::::::::=-=+---+*#%%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@ #######**##**+==-==-::......................:::::::::.:-=*#%%%%%%%%@@@@@@@@@@@@@ ###*#*#**#*=+++=-:::::.........::..:...:...:::::::.....:=++*##%%%%%%@@@@@@@@@@@@ ##*******==+==-:::::::.....:::::::.:::::::::.::.......:::-==###%%@@@@@@@@@@@@@@@ **********+++=-:::::::.::::.::::::::::::::::.:::.::::::::::-*##%%@@@@@@@@@@@@@@@ ********+**+=---:::::::.:::::::::::::::::::::::::::::::::::--=+*#%%@@@@@@@@@@@@@ **********+===---::::::::::::::----------:::::::::::::::::::::-*%##%@@@@@@@@@@@@ *******++==+=-::::::--::::-==-==---------:::::::::::::::---::::-+%#%@@@@@@@@@@@@ +*****+++==-::------===---=++++===------::::::::::::::::---::---:=#%%%@@@@@@@@@@ ++*+++++==--------=-=+----=****+=+===---:::::::::::::::----::::--:=**#%@@@@@@@@@ ++++++++=====---------::-=+*##**++++==---::::::::::::::------:::---+**#%%%@@@@@@ ++++++++=-==----::::-=---=+**##**++===---:::::::::::::::-----------==#*%%%%@@@@@ ++++++=====-----:::-======+**###*+++==---::::-::::::::::-----::----=+**##%%%@@@@ ++++=+=+===-------===++=-=+**###********+=-:::::::::::::----:::-----=++*##+%@@@@ ++++=-=-----:-=-====+++=-==**#%##**#%##%#*+=--:::---+++==---::--------=+*##%%@@@ ========---:---=++++***=-=+**##%#**+###%%#%#*+----=*%%%#*+--:::-----=+++=+#%%@@@ ====--:--------==+*****+-=***#####+**##***+#%*---++**=-+*==------:-===+*##*#%%%@ =======-:::::--==####**+=+***##***%%@@%-+++#**-:--+%%%*%*+=-:=----:==****#**%%%@ =======--:::----+@%####***####*+++*###*+==++##=-::--===+=+----===-:==**#%%%#%*@@ =====+====-=---=*%#%%%%%%%%%%%*++++***++===*##*-:-:-=+=-----=====--=++*%%%%%#%@@ ++++=++====----=+#%%@%%%%%%%%%#*======-=-=**#%*=:--:---=---=+==+=-==++##%%%%%@@@ +++==++=--=----++*%%%%%%%%%%%%%*+======--+*%%%*=::---------++++++-===++*###%@@@@ ++++=====---=--+**#%##%%%%%%%%%#*++======*%%%@#+-::--------=+++++====*##%%%@@@@@ +++++==========*##*#%##%%%%%%%%#**++====*#@%%@%#*===+=----=+++++===+++##%%%%@@@@ ++++=+++++====-+***#%%%%%%%%%%%*##*+==++*##%@@@@%#*--+=---=***++=+++++*%%%%%@@@@ +++++++++++====++=*##%%%%%%%%%#*#%#*+==+***####**===-----=+###=+==++=*#%%%%@@@@@ ++++=============+++*%%@@%%%%%%#%%##*********++*++++=----=+#%%#*#***#%%%%%%@@@@@ ++=================+%@@@%%%%%%%%%%%%###%%%%%@%%#####++=--+#%%%%%%%%%%%%%%@@@@@@@ =========--------=*%%@@@%%%%%%%%%%%%%@@@@@@@@@%%%#%*#**==#%%%%%%%%%%%%%@@@@@@@@@ ====------------=+#@@@@@@@%@@@%%%@@%@@@@%%%%%%##*++++++++%%%%%%%%%%%@@@@@@@@@@@@ ==============-+##%@@@@@@@@@@@@@@@@@%@%%%#**+===--===+*+#%%%%%%%%%%@@@@@@@@@@@@@ ========+++++--*%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@%%%#**+=======+*====-=+#%%%@@@@@@@@@@@@@@@ ===+++++++++==+#%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@%%#*##**+**#+===+=-====+*#%@@@@@@@@@@@ =++*****+-==+##+#%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@%@%%%%%*****+=++++=++=-=++*%@@@@@@@ ++**#*===--==*%@###@%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@%*#@%@#*****++++*++**++++++=+*#@@@ ***=-===--===**@@@##%#%@%@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@%**@@@%##******+++*++*+=*+==++++++# +===-++=++++*++*#@@@@%*%#%%%@@@@@@@@@@@@@@@@%**#@@@%#*#**%***+*+++****++==+*++** ===+*++++=++***##%%@@@%#%%#%%%@%@@@@@@@%%%%@%*+#@@@@@@@%#***#****+***##*++**+++* +=+**==++==+*##***#%#@@@@#*###*%#%#*#%%###*+#+**+%**%@@@@@%##*#**#**####++*++*## ===+=+*****+**#*#*##*#%@@@@%**#%#%###**%#%#*#%##*%**+*#@@@@@@##%**+##**###***#*# #****+++*##*#+=+*#**##**#@@@@@%#**######%#**#%%###%%#**#*#@@@@@%%*+*#***###***** #***+*##**+*+*#*++*+*###%#%#@@@@@#**#%####%%**%#@@%@#%**###%%@@@%******#***#*#** *###%*###*####*++=++*****##**%%@@@@@%%**#%##%%@%@%##%##%#######%%%**#***##**###* **%#%%*#%%%%%*##*++**###*####*#**#@@@@@@@#*###@%###*#*#*%%#%*###*###*#**#*##**** *#%%@%%#%@#%%%%##+***#*###*##*#%##%#@@@@@@@@@%@@###%%#%#%%%%####*##+****#****#** #+#*%%%@%%%#*#%%#%##%**#****##**###%@%##@@@@@@@@@####@%%%%%%###%*######****#*#*# @%#++%%%%%%%@@%@%@##%##**###*#*+######%%@@##%@@@@%*%###%%%%%%%#######*+++++*##*# @@@##+#%%%@@@@@@@@%%%*%%%%*##*+%#%+#%#%###%%##%@@@%%%*#%#%@@%%%#%#*#%*%#*******#
Před koncem semestru jsem oznámil paní docentce Ochranové, že je program hotový, na kterém počítači ho najde a jak se jmenuje. Ona mi napsala zápočet, že se pak na to podívá. Disketu jsem žádnou neměl, takže jsem si neudělal zálohu. Navíc byl program uložený přímo v adresáři TurboPascalu, kde vlastně neměl co dělat, jenže v úvodní instruktáži o vytváření nějakých vlastních adresářů nepadlo ani slovo, takže mne ani nenapadlo, že bych měl něco takového provádět. Výsledkem bylo, že když mě po Vánocích během zkouškového období paní docentka náhodou potkala, oznámila mi, že ten můj program nenašla. Šli jsem spolu k onomu počítači, ale program byl opravdu pryč. Někdo asi prováděl údržbu a všechno 'smetí', které tam nemělo co dělat, promazal. Z dnešního pohledu se tomu ani nedivím. Naštěstí mi paní docentka věřila, že jsem program udělal, a dál to neřešila.
Když jsem to pak při nějaké příležitosti líčil Davidovi, tak prohlásil: „To se nediv, MS–DOS není žádný operační systém.“ Nerozuměl jsem, co tím myslí. „To je jen program pro práci se soubory. Žádná podpora procesů, žádná uživatelská správa, prostě nic.“ Tehdy jsem moc nechápal, o čem mluví. Navíc moje setkání s „písíčky“ pak mělo na celý rok a půl pauzu.
Tiskni
Sdílej:
Jaký rok jsi nastupoval?1987
Je tu někdo od Plzně kdo začínal na FAV90? (rok 1990)... Nás taky vzali v prváku ještě na velký stroj - EC1027. Ten byl hned vedle mojí střední školy (SPŠE). Jé to bývaly časy... 
Mně to celé přijde mimo mísu. Je to stejné jako s lyžema. Mně to nejvíc baví na starých dřevěných praskačkách, ve volném terénu. Jenže na to už X let nejsou podmínky. Resp. když jsou, nemám čas. Když mám čas, není sníh. Nebaví mě mrcasení někde na svahu, nebo hudlání ve vyjeté stopě.
Stejně je to s kompama. Do roku 92 mne lákaly kompy stejně jako tyhle děcka – vůbec. Zajímavé pro mne začaly být, teprve až se objevil použitelný software. Neučúrávám si blahem z nadupaného kompu. Pro mne je důležité aby fungoval tak jak potřebuji. Chápu, že pro ty co renderují náročné věci je to otázka času. Ale to není můj případ. V tom co je potřeba udělat mne stejně žádný komp nezastoupí. Co si neuděláš, to nemáš.
A nechávají mě chladným i ty generátory blábolů a fejkových obrázků či videí, ze kterých si pro změnu učůrává zas jiný tábor fanoušků. Z toho jsou možná naddšení ti co mají rádi fantazy, ale mne baví lovit na internetu fakta, která občas nenápadně vyplouvají a zas tiše bez povšimnutí mizí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
7.2. 21:19
