Jak jsem potkal počítače 6

6.3. 12:22 | Přečteno: 704× | Historie | poslední úprava: 13.3. 16:08

Jak jsem přišel ke svému prvnímu PC.

Můj první počítač

Následující událost nedokážu úplně přesně zařadit. V souvislosti s ostatními záležitostmi, které mohu datovat poměrně přesně, a to i na základě dalších dostupných zdrojů, to vypadá, že se to stalo konem roku 1991 nebo začátkem roku 1992. Nemůžu úplně vyloučit, že to bylo o rok dřív, ale připadá mi to málo pravděpodobné.

Jeden známý mi řekl, že v nějakém podniku je výprodej počítačů, jestli bych se s ním na to nejel podívat, že by se třeba dalo něco koupit. Zkontroloval jsem finanční rezervy, mě jsem po letních brigádách ještě asi dva tisíce, které bych mohl postrádat. Nedělal jsem si velké naděje, ale vyrazil jsem s ním.

Nabízené počítače byly PP06, což byly socialistické kopie XTéček, ale plně kompatibilní, někde jsem četl, že dokonce měly matematický koprocesor. Ty, které podnik prodával, byly vybaveny diskem o kapacitě 20 MB, což bylo na tu dobu slušné, a součástí prodeje každého kusu byl i monitor. Nicméně se prodávalo formou aukce s vyvolávací cenou 5 000 korun, takže jsem si mohl nechat zajít chut’. Řekl bych, že ta cena byla velmi dobrá, ale mimo moje studentské možnosti. Takže jsem jen přihlížel, jak se prodalo několik strojů za ceny v rozmezí od pěti a půl do šesti tisíc.

Pak ale člověk, který prodej řídil, řekl: „Máme tu poslední dva počítače, které jsou ale nefunkční. Nevíme, co se na nich pokazilo, budeme je prodávat pomocí holandské aukce, což znamená, že nasadíme vyvolávací cenu a budeme ji postupně snižovat. V okamžiku, kdy se někdo přihlásí, bude počítač jeho. Vyvolávací cena je dva tisíce korun.“ V tu chvíli jsem velmi zpozorněl a v hlavě mi začaly probíhat rychlé úvahy ohledně pravděpodobnosti vyhození peněz proti možnosti získat levně funkční počítač, pokud by se jej podařilo opravit.

Vyvolávající snížil cenu o stovku, ale pořád se nikdo nehlásil, pak nasadil 1 800 což jsem nevydržel a zvedl ruku. Takže jsem se stal majitelem počítače PP06, ale obavy o vyhozené peníze přetrvávaly dál. Trochu mě uklidnil technik, který mi stroj předával se slovy: „To jste koupil dobře, jen za ten disk můžete dostat víc.“

Ten můj známý koupil nějakou tiskárnu – obrovský krám, ale tvrdil, že prý umí tisknout velmi rychle. Poprosil mě, jestli by si ji zatím mohl nechat u mě. Proti tomu jsem nic neměl, navíc si někde půjčil auto, takže jsme se s technikou nemuseli kodrcat hromadnou dopravou. Když jsme přijeli do mého podnájmu na Klobásově ulici, napadlo nás zkusit počítač zapnout. Počítač chvíli něco chroustal na disku, pak přestal, kontrolky vykazovaly normální fungování, ale na monitoru se nic neukazovalo. Známého napadlo připojit onu tiskárnu a zkusit na ní pustit výstup. Existovala na to nějaké klávesová zkratka, která obsah obrazovky vytiskla. A z tiskárny vyjel klasický DOSovský prompt C:\>. Což značilo, že počítač je v pořádku, problém je v monitoru. Ale protože už bylo dost pozdě večer, nechal jsem další zkoumání na další den. Zastrčili jsem tiskárnu i počítač pod postel, známý se rozloučil a šel jsem spát.

Monitor, který se s počítačem dodával, byl jedenáctipalcový a monochromatický (odstíny zelené) s rozlišením CGA. Ale s počítačem nebyl propojen běžným kabelem s devítikolíkovým dvouřádkovým konektorem, jakým se připojovaly EGA nebo CGA monitory, ale kompozitním kabelem s cinch konektory. Na druhý den jsem při bližším zkoumání zjistil, že jeden z konektorů je rozbitý a video výstup je zkratovaný. Odpojil jsem kabel od rozbitého konektoru a oba drátky přiložil k výstupu z počítače. Na monitoru naskočil obraz s promptem operačního systému. Takže jsem okamžitě vyrazil do města, koupil nový konektor, připojil ho k video kabelu a měl jsem funkční počítač.

Operační systém počítače byl MS–DOS verze 3.30. V té době jsem už někde viděl i verzi 4.x (podle dostupných informací už existoval i MS–DOS 5), ale ta vykazovala nějaké chyby. Asi už u Microsoftu začínala tradice, že přibližně každá druhá verze operačního systému je méně povedená. Kladem PP06, který jsem získal, bylo to, že češtinu měl v sobě „zadrátovanou“, tedy nebylo potřeba shánět fonty a ovladače pro správné zobrazování českých písmen s diakritikou, navíc byla čeština v kódovaní Kamenických. Zajímavé také bylo, že když se odpojil disk a počítač pustil, tak naběhl nějaký interpretr Basicu, tedy člověk byl v podobné situaci, jako když pustil mikropočítač jako Sinclair ZX Spectrum nebo Atari 800.

Začal jsem pilně shánět software, tedy jinými slovy krást. Jednoduše řečeno, když jsem viděl nějaký užitečný nebo zajímavý program na PC, tak jsem si ho okopíroval na disketu a přinesl domů. Na svou obranu mohu snad uvést jen to, že koupit software nebylo moc kde. Pravděpodobně bylo možné koupit programy při nákupu počítače, ale tehdy jsem ani netušil, které firmy v Brně počítače prodávají. Žádná instalace nebyla potřebná, stačilo nakopírovat obsah příslušného adresáře. I když je téměř jisté, že jsem instaloval TeX (u něho nakopírování nestačilo), protože na PP06 jsem ho určitě měl, jak dosvědčuje následující vzpomínka.

Donald Ervin Knuth, autor TeXu, spolu se svým geniálním sázecím programem vytvořil jazyk Metafont pro vektorový popis fontů a s pomocí návrhářů písem vytvořil pro TeX rodinu písma Computer Modern, které bylo podobně jako TeX volně šiřitelné. Při prohlížení či tisku se samozřejmě používaly už vygenerované bitové mapy fontů pro potřebně rozlišení – pro výstup na obrazovku či tisk na laserové tiskárně to tehdy zpravidla bylo 300 DPI, pro jehličkové tiskárny se používalo 240 DPI.

Česká distribuce TeXu měla vygenerovánu poměrně velkou škálu bitových map fontů, ale ne úplně kompletní. Proto byla nastavena tak (možná to bylo i v původním EmTeXu), že pokud se během zpracování textu zjistilo, že pro některé písmo potřebná bitová mapa schází, spustilo se její vygenerování.

Já jsem na PP06 nejvíc psal programy v C a pracoval na diplomce. Zpracování textu TeXem netrvalo moc dlouho, možná minutu až dvě, ale v momentě, kdy se začal generovat nějaký font, mohl jsem si jít nakoupit nebo udělat kafe, protože to zabralo něco přes dvacet minut. Multitasking byl samozřejmě v MS–DOSu neznámý pojem, takže nezbylo nic jiného než počkat, než generování doběhne do konce.

Při vzpomínkách na PP06 si vůbec nevybavuji žádnou souvislost s Igráčkem, takže je celkem možné, že jsem jeden rok bydlel v podnájmu na Klobásově ulici sám, jelikož Igráček dostal koleje. Což by odpovídalo pátému roku studia, tedy školnímu roku 1991/92, ale úplně jistý si nejsem.

Při zpětném pohledu musím říct, že PP06 nebyl žádný zázrak, ale sloužil celkem dobře. Po nějakém čase jsem si pořídil lepší stroj, o čemž bude řeč v některé příští kapitole, a PP06 jsem půjčil jednomu známému do kanceláře. Tam ho využíval ještě rok nebo dva, pak už byl zastaralý i pro něj a vrátil mi ho. Ale podařilo se mi ho prodat za 5 000, takže původní investice se bohatě vrátila. Za získané prostředky jsem pak jel o prázdninách s jednou partou do Chorvatska.

       

Komentáře

[Jimmy]

PP06 jsem používal asi 1,5 roku. Otec ho za pár korun jako vyřazovaný přinesl z práce včetně tiskárny. Měl jsem tam T602, takže jsem tam psal práce do školy, Norton Comander a to bylo tak nějak všechno na co si vzpomínám. Dostal jsem ho někdy na přelomu roku 1993/1994 už tehdy PC-XT s disketovou mechanikou 5,25" ale s kapacitou jen 360 KB bylo dost retro a byl vlastně problém tam nějaká data dostat. Naštěstí bylo to v době i kdy ceny nových PC postupně klesaly a výkon poměrně rychle rostl, takže jsem si pak pořídil 486DX2-80 MHZ a s tím už se dalo pracovat a komunikovat s okolím normálně. PP06 byl půj první PC, takže jsem tam zkoušel co se dalo, ale ono se s tím tak moc dělat nedalo. Na SŠ jsem neměl dostatečný okruh známých abych našel dostatek SW co by tam běžel a ještě ho tam přes ty 5,25" diskety dostal.

[Aleš Kapica]

První PC jsem si pořídil až roku 2001. Byl jsem vždy spíš notebookový.

Můj první komp byl Didaktik M s disketovkou. To byla největší finanční ztráta. Koupený byl za 13 litrů v roce 1991 a prodán asi po půl roce za polovic. A to jsem si ještě gratuloval. Prodal jsem ho, když jsem nastoupil u ČSAD Specialtransport, kde jsem dostal starou 286 s 1MB RAM a 40MB diskem. V té době už frčely 386.

První notebook jsem koupil od kámoše v roce 95. Černobílý displej a první propojení po drátě přes laplink. Přivezl si ho asi o 4 roky dřívě z USA – byl to jeden z těch kamarádů co vypadli za oceán, zatím co jsem byl na vojně. Měl nainstalován i prohlížeč od AoL. Přenechal jsem ho později zase jinému kámošovi, který si z něj udělal router, protože to mělo dva PCMCIA sloty.

V roce 1996 jsem si pořídil svůj první mobil a o rok později HP 320 LX. S tímhle v kapse jsem strávil 3 roky na VŠ. Tam začaly mé první pokusy s linuxem na notebooku značky Panasonic, co dostala má přítelkyně od japonce, který je učil. 3G disk, tuším 96 MB RAM a CPU 133 MHz, ale byl výkonnější než nominálně výkonnější desktopy. Byl to skvělý notebook. Bohužel jel prakticky non-stop, protože se nás o něj dělilo několik a zhruba po roce a půl se upekl.

Na hraní jsem si tenkrát odkoupil ve výprodeji z úřadu starší notebook HP COMPAQ s 386 procesorem, se kterým jsem podnikal své první výpravy do světa internetu mimo školu. Byl to dobrý střet s realitou. Ten notebook i PCMCIA modem mám v garáži dodnes.

Na úřadě jsem dostal PC, a od dva roky (2005) místo něj HP nx6125, abych mohl dělat i mimo úřad, který se zavíral v devět večer. Asi už je nebavilo řešit výjezdy policajtů, protože se opakovaně stalo, že vrátný zavřel barák, aniž by si zkontroloval zda jsou skutečně všichni pryč. Pak Béďa konečně pochopil, že jsou věci na kterých se nedá dělat, když jsou úředníci v práci.

To byl druhý upečený notebook. Pak jsem začal používat kvalitní chladící podložku a už se neupekl žádný.

[podlesh]

Ten "MS-DOS 3.3" byl téměř jistě "TE-DOS 2.0" (Tesla Eltos DOS).

[Vtipnéř]

Ten "MS-DOS 3.3" byl téměř jistě "TE-DOS 2.0" (Tesla Eltos DOS).

Moje paměť může klamat, ale taky to mohl někdo přeinstalovat.

[Jimmy]

Na mém PP06 byl také MS–DOS verze 3.30. Takže možná to bylo podnik od podniku různé.

[PetebLazar]

Vzpomínám si, že na místní Národní výbor dorazil pár měsíců po revoluci ještě před revolucí objednaný TNS počítač (klon PC XT?) ze Slušovic v ceně okolo 200 000 Kčs?

[zito]

Podobný začátek s XT jako já. Taky výprodej. Pouze s tím rozdílem, že u mě to bylo SAPI-86 v provedení Tower. Bylo velmi robustní provedení v takové tmavě šedé poplastované skříni s brutálním zdrojem a silným větrákem. Tyhle stroje měly svoje kouzlo, ještě teď si vybavím tu vůni těch všech možných impregnací z cívek co v tom zdroji byly. Skoro mě mrzí, že jsem se ho pak zbavil, podobně jako všech ostatních. Njn, kam by to člověk všechno dával. Já SAPI prodal za nějakou směšnou cenu. To dneska by se to dalo asi výhodně zpeněžit. Kamarád se ale uvědoměle rozhodl pro ekolikvidaci, tak ho celé prostě rozebral. U mě pak skončila část součástek. Pobavily Hallova čidla z Consul klávesnice. V každé klávese jedno. Panečku to byla odolnost! Nebo filtrační kondík ze zdroje 22mF/5,6V - pro mě bastlíře tenkrát nevídaná kapacita. Ten mám také ještě někde mezi součástkami.

Tady je pěkné video k SAPI 86 - jenom střeva, ale nějaké jiné provedení si myslím. Bylo to evidentně dost modulární. Spolužák měl také PP06 a myslím zmiňoval, že ho musel oddeklovat, aby se to chladilo, kdežto u SAPI hrozilo revma jak mi to funělo pod stolem

PP06 mělo asi 8088, kdežto SAPI86 mělo asi 8086 (16b data bus), kmitočty si už nepamatuji, jestli to byly ty základní 4,7MHz, nebo snad vyšší?

Krásná doba.

[Vtipnéř]

Tady je pěkné video k SAPI 86 - jenom střeva, ale nějaké jiné provedení si myslím. Bylo to evidentně dost modulární.

To video je fakt skvělé. Low-level formátování disku jsem viděl asi úplně poprvé.

Jirka

[PetebLazar]

Hlavně tam chybí krok výběru modelu HDD v BIOSu. V minulosti tam byl seznam geometrií (C:H:S) pro těch pár existující HDD na trhu, případně možnost zadat custom geometrii uvedenou na štítku.

[Radovan]

Viz: https://www.win.tue.nl/~aeb/linux/hdtypes/hdtypes-3.html

[zito]

No to asi chybí správně. SAPI-86 (snad tedy ani PP-06?) nemělo něco jako RTC a CMOS, tedy to ani nemělo SETUP. Jak vidíte ten MS-DOS se ptá na datum a čas. Takže se logicky ani nemohl vybrat typ disku. Ten borec skáče rovnou přes debug někam na adresu do ROM řadiče. To jsem nikdy nezažil, protože si myslím, jsem k SAPI pevný disk nepřipojoval. Na SAPI jsem si pouze upgradoval FDD. Jeden ze spolužáků měl tátu v Kancelářských strojích a měl k dispozici mechaniky FDD z Robotronu, což byla přeci jenom lepší kvalita, než ty Bulharské v SAPI. Ačkoliv si nemohu stěžovat - nějak fungovaly, nebyla to až taková tragedie. Originál byly DD 360KiB, kdežto Robotron byla 720KiB QD. Uměla prostě 80 stop oproti 40. Ovšem počet sektorů na stopě zůstával 9. HD mechaniky musely umět 15 a pak to hodilo těch 1,2MiB. Ale dobrý, pomohlo to. Akorát jsem si musel naletovat myslím na tu kšandu std FDD konektor (na plošňák), protože mám pocit v tom SAPI to mělo jiný. Myslím, že existovaly nějaké superformátovací utility, které dokázaly snad 1 sektor přidat. Nějak to přeprogramovalo řadič a byl z toho trochu nestandardní formát diskety.

[PetebLazar]

Já jsem PC XT(jeho clon) nikdy neměl, možná u nich (těch západních) byla konfigurace záležitostí DIP switchů. https://dosdays.co.uk/topics/xt_dip_switches.php

[zito]

No já taky lowlevel formát neviděl. Přemýšlím - netýkal se ten lowlevel formát právě jenom MFM RLL, případně SCSI disků? Já získal svůj první disk až nějaký 40MB Seagate od kamaráda, protože mi prodal za přátelskou cenu, že na něm explodoval tantalový kondenzátor. Disku to bylo tak nějak jedno a fungoval dál. Asi tam nebyl úplně nejdůležitější a filtraci zajistily další kondíky. No a ten 40MB disk už si myslím, že byl IDE. Ale vlastně nějaký MFM disk se mi taky do rukou dostal, ale to už asi bylo v době, kdyb to bylo úplně out a neměl jsem motivaci to snad ani rozchozovat a rovnou jsem ho někam poslal, nebo ho asi ze zvědavosti rozebral. OMG já neznaboh . Tenkrát mě vůbec nenapadlo, že to může mít takhle po letech muzejní cenu. No kdo by taky přemýšlel co bude za 30 let...

[Radovan]

Existovala na to nějaké klávesová zkratka, která obsah obrazovky vytiskla.

Existovala na to klávesa Print Screen, pokud jsi k tomu měl obvyklou klávesnici Consul 262.9, tak na té byla hned vedle F12 a jmenovala se PRTSC.

[PetebLazar]

Tisk byl snad jedinou na pozadí (multi-task?) úlohou podporovanou přímo v MS DOSu. Příkaz print umožnil tisk na pozadí, dokonce mu bylo možné vyhradit definované časové quantum. https://home.csulb.edu/~murdock/print.html

Mám pocit, že snad existovala i nějaká klávesová zkratka (Alt-P ?), která automaticky přesměrovala znakový výstup z obrazovky na tiskárnu.

[Radovan]

Jo, PRINT byl jediný program který to uměl. Ale tipnul bych že se nejspíš pověsil na přerušení a občas tiknul, takže multitasking bych to radši nenazýval. Stejně jako třeba ovladač myši.

Už někdo zkusil vytvořit soubor CON ve W11?

[PetebLazar]

Myš byla patrně obsluhována na základě HW přerušení vyvolaného událostí na příslušném COMx portu. Pokud print visel na DOS idle, dá se to asi označit díky přidělování time-slice za variantu time-sharingu, což byla snad jedna z prvních rozšířených implementací multi-taskingu.

[PetebLazar]

Mé první PC bylo ATcko 286@12MHz, 1MB RAM, 5,25" HD, GK MDA/Hercules a 14" monochrom amber(jantarový) CRT monitorem, pořízeno v roce 1990 v Chamu kousek za hranicemi. Cena byla pokud si vzpomínám okolo 1100 DM. Můj první HDD byl 3,5" Seagate 125MB (cena okolo 10000Kč) zakoupený v Servodata o rok(dva?) později.

[vlk]

PP06 malo bezkontaktnu klavesnicu, s halovymi snimacmi v kazdej klavese, to bolo aj na dnesnu dobu nieco vynimocne.

Ten pocitac som zazil na pocitacovom kruzku v pionierskom dome mladeze, ktory "riadil" 10 didaktikov alfa, nevydrzal tam ani 2 roky, ked nam ho ukradli, nebol tam disk, len dve 5.25" diskety ale zato farebny CGA monitor, (pisal sa rok asi 88-89?) tak potom uz sme dohrali TETRIS, SOKOBAN alebo hru CAT ci MACH3, ... Potom uz sme museli len pracne programovat v BASICU na tych ALFAch s monitormi - prerobenymi z TV MERKUR.

[PetebLazar]

Nebyl Tesla PMD-60 vyráběný přímo jako monitor?

[vlk]

Tak tento bol urceny pre PMD-cka, rozdiel od merkura bol len to, ze nemal volic kanalov ani ziadny tuner. Ale didaktik alfa nemala vlastny napajaci zdroj a ten bol prave v tom upravenom merkur monitore, videl som ho z vnutra a jeho priestor vyplnala velka hlinikova konzola na ktorej bolo niekolko MH7805, MH7812, ... sluzili ako napajanie alfy.

[PetebLazar]

Ttj. Zdroj EA 1605 k PMD-85-2 je docela masivní, ten by se do Merkuru snad ani nevesel.

[JiK]

bud jsem to nezazil nebo jsem byl prilis malej, ale zda se mi, ze ty napajeci zdroje na osmibity byly brutalne obrovske, velke, tezke, topici, proti dnesnim kostickam. Zejmena u tech vychodnich pocitacu typu IQ 151 a PMD. Proc to tak bylo?

[Radovan]

Protože to byly opravdové zdroje s poctivým transformátorem plným mědi a železa. Ne bzučáky namalované na zrnku písku.

[PetebLazar]

Tak jsem to převážil, zdroj EA 1605 pro PMD-85 má cca 3,5kg, PMDčko samotné 1,7kg.

Zdroj se nesmí podceňovat, například originální zdroje k C64 (breadbin) prý mají tendenci umírat způsobem kdy pustí do svého 5V výstupu vstupní napětí. Na druhou stranu asi nebyly původně navrženy s tím, aby vydržely 40 let.

[Radovan]

Teda je fakt že u mého Didaktiku jsem střeva zdroje také nahradil novější atrapou. Ono se mi nějak nelíbilo pumpovat do toho 18 voltů na 12V větvi, zvlášť že tahle Gama je jinak v dokonale původním stavu, dokonce ani klávesnici nebylo třeba čistit a mazat, přesto funguje naprosto perfektně od roku 1990 a řadu let dost intenzivního používání...

C=64 tu mám také, novější verzi, ale už pěkných pár let neběžel. Nemám odvahu do něj ten originální zdroj zapojit, právě z tohohle důvodu, a k náhradě jsem se zatím nedokopal. Když jsem ten počítač získal, vypadal strašně a trvalo mi dost dlouho než jsem ho vyčistil. Teď je skoro jak nový. Ale ten zasviněný zdroj olepený lepící páskou jsem nechal schválně tak jak byl, takže když jsem to občas někomu předváděl, působil dost hororovým dojmem

https://moto.trojmiasto.pl/Warszatat-samochodowy-zaslynal-dzieki-26-letniemu-komputerowi-Commodore-n106004.html

[PetebLazar]

Bohužel některé dnešní náhrady mají k dokonalosti také daleko. Poskytnout spolehlivě =5V/2A a ~9V/1A asi není v 21.století po tom všem pokroku easy task.

[Radovan]

A to je ten pokrok, pokrok, pokrok, už jsme zase o krok, o krok dál...

Ale dál od čeho? Asi Commouš zůstane jenom na ukazování

[PetebLazar]

Další možnost je ověřit chování originálního zdroje v zátěži a doplnit jej do cesty ochranou proti přepětí. Cena těch dostupných ochran skladem je ale taková, že je možná lepší vzít nějaký nový alternativní zdroj.

[Vtipnéř]

C=64 tu mám také, novější verzi, ale už pěkných pár let neběžel. Nemám odvahu do něj ten originální zdroj zapojit, právě z tohohle důvodu, a k náhradě jsem se zatím nedokopal. Když jsem ten počítač získal, vypadal strašně a trvalo mi dost dlouho než jsem ho vyčistil. Teď je skoro jak nový. Ale ten zasviněný zdroj olepený lepící páskou jsem nechal schválně tak jak byl, takže když jsem to občas někomu předváděl, působil dost hororovým dojmem

O renovaci C64 jsem nedávno něco četl, je tam i fotka náhradního zdroje, ale když jsem si to dohledal, tak to není nic levného.

[PetebLazar]

Nabídka je vcelku široká, mě osobně se líbí tento duální zdroj, který by se měl postarat o napájení jak C=64 tak Floppy mechaniky 1541.

Každé hobby holt něco stojí, retrocomputing v tomto asi není vyjímkou (byť ty utracené částky nejsou nijak vysoké). Z důvodu nestálého počasí jsem si zkonstruoval retrobrighting box a učinil pár vcelku úspěšných pokusů. Zvolené UV LED asi nebyly spektrálně optimální, ale za přispění tepla a hlavně peroxidu vodíku to pozitivní dopad mělo.

[vlk]

PMD-cko malo dva druhy zdrojov, jeden co pises a druhy uz spinany aj s roznymi ochranami a v dizajne PMD-cka PMD-10, videl som ho velakrat umiestneny za aby sa na vzniknutej "rovine" dal ulozit merkur (len potom nebol pristup k vysuvnemu modulu a zadnym konektorom)

Inak nebola to Didaktik alfa jak som pisal ale beta, ta umoznovala sietove spojenie s PP06kou. Monitor z merkur TV nemal VF cast takze tam vzniklo viac miesta, takze mal sineljsi transformator a v casti nad elektronovym delom obrazovky bol velky chladic v ktorom boli osadene stabilizatory. Pocitac sa vypinal monitorom.

[Radovan]

To možná obšlehli od Amstradu:

Počítače byly prodávány dohromady s monitorem (zeleným monochromatickým GT65 nebo barevným CTM644) který zároveň sloužil jako napájecí zdroj.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Amstrad_CPC

[ehmm]

Diky za serial.

To s tim basicem v ROM je zajimave. Neco takoveho chapu u starsich osmibitu, ale tady me to prekvapuje. Jak byl ten basic velky? Fakt ho nekdo tady pouzival?

[PetebLazar]

Údajně tam je 40kB ROM (BIOS+BASIC), jinde se zmiňuje že ten BASIC viděl jen z 64KB RAM, asi nějaký RVHP port z 8080, nepočítající se SEG:OFFSET adresací 8088(6).

[Radovan]

GWBasic 3.23 (1988) mi při spuštění hlásí 60300B free.

Jinak tohle u IBM-PC byla standardní vlastnost ještě u PS/2, pokud BIOS nenašel nic bootovatelného, šel do BASICu.