Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Nechápu, proč je tolik Linuksáků z programu vim tak vystříkaný. To fakt nechápu. Vždyť je to jen prográmek pro psaní textů, kterej se chová dost trapně a nepružně. Jeho ovládání je nestandartní a málo intuitivní. Programů pro psaní textů je hromada, mnohé jsou také zadarmo, mají grafické nastavení konfigurace, kontrolu překlepů, zvýraznění syntaxe a hlavě se chovaj normálně.
< úchylárna >[Esc] :wq < /úchylárna >
Tiskni
Sdílej:
Jestli myslíte použití templatů \1 … \9 v replacement textu, odpověď zní ano.
(pozn.: předpokládám, že myslíte nestandardní) Možná to bude tím, že samotný program vi je pravděpodobně starší než ty "standardy", kterým odporuje. Je to asi tak, jako když se laik ptá, proč se v Linuxu adresáře v cestě oddělují lomítkem místo "obvyklých" backslashů a proč si ti linuxáci musejí za každou cenu vymýšlet odlišnosti…
… a málo intuitivní
U programu, který používám několikrát denně, je mi intuitivnost ovládání naprosto ukradená. Daleko důležitější je pro mne efektivita a tam je na tom vim velmi dobře. V některých situacích (např. editace souboru na vzdáleném počítači pří roundtripu okolo dvou sekund (to bohužel není hypotetický příklad)) je dokonce nedostižný…
… a hlavě se chovaj normálně
Co je normální, je značně subjektivní a navíc ještě závislé na kontextu.
Nebo že ze sebe ten dotyčný dělá idiota schválně, že.
vi, z kterého vychází vim, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali), to ale nic nemění na tom, že zkušený unixový uživatel by měl znát nejméně základní příkazy. (Třeba ono naprosto přirozené a rozumné, nikoli úchylné [ESC][:][w][q][ENTER].) Obyčejný linuxový uživatel jej už v dnešní době znát nemusí - v konzoli je třeba ještě mcedit - ne nepodobný známému nceditu - a kopec dalších (pico, nano, ...), v Xkách Kate, Bluefish, gEdit a mnoho jiných.
O editoruMyslite pred instalaci, tj. na instalacnim bootovacim LiveCD, ktere jen nabootuje a jehoz ukolem je zajistit spojeni s ftp repozitari? Ano tam chybi stejne jako skoro vsechny ostatni aplikace. Aby tam byl kvuli par kratkym radkam textu, ktere je eventuelne treba napsat, by byl asi zbytecny luxus. Pri instalaci si pak VIM naopak muzete doinstalovat pred upravou vetsiny konfiguracnich souboru. Ze z Gentoo vyhodili VIM, je obycejny hoax (o to oblibenejsi). Naopak, ja se k VIM dostal diky Gentoo. Viz napr. Learning vi -- the "cheatsheet" technique - manual pro zacatecniky v dokumentaci ke Gentoo.vi, z kterého vycházívim, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali)
:help ZZ
Kruci! On vim není náboženství, filozofie, nebo něco takového?
Ale vážně... Existují i jiné dobré editory, třeba jEdit.
Necítím valnou potřebu s kýmkoliv diskutovat o svém sexuálním životě, nicméně vás mohu ujistit, že z vimu jsem se ještě nikdy nevystříkal. I přesto si myslím, že jde o naprosto vynikající nástroj, který je ke spoustě účelů dokonce daleko vhodnější než moje manželka, ze které ...
Prostě melete hlouposti a předpokládám, že vám nejde o nic jiného, než provokovat. Kdybych se nicméně náhodou mýlil a toužíte po věcné diskusi na téma, co a jak s vimem, bránit se nebudu.
Tedy ne, že bych chtěl rýpat, jen… to „jynýho“ myslíš vážně?
:s%/jynýho/jiného/

Gvim pod OS Linux se rozjede také docela pomalu. Bohužel.Takový znalec Linuksu, jako vy, si jistě musel již dávno všimnout toho, že GVim podporuje asi nejvíce různých uživatelských rozhraní na světě. Ne všechna jsou pomalá jako GTK+ 2.
BTW.: mv xplesa /dev/null
nebo spis
?

A aké to je to "štandardné ovládanie"?