Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
Nechápu, proč je tolik Linuksáků z programu vim tak vystříkaný. To fakt nechápu. Vždyť je to jen prográmek pro psaní textů, kterej se chová dost trapně a nepružně. Jeho ovládání je nestandartní a málo intuitivní. Programů pro psaní textů je hromada, mnohé jsou také zadarmo, mají grafické nastavení konfigurace, kontrolu překlepů, zvýraznění syntaxe a hlavě se chovaj normálně.
< úchylárna >[Esc] :wq < /úchylárna >
Tiskni
Sdílej:
Jestli myslíte použití templatů \1 … \9 v replacement textu, odpověď zní ano.
(pozn.: předpokládám, že myslíte nestandardní) Možná to bude tím, že samotný program vi je pravděpodobně starší než ty "standardy", kterým odporuje. Je to asi tak, jako když se laik ptá, proč se v Linuxu adresáře v cestě oddělují lomítkem místo "obvyklých" backslashů a proč si ti linuxáci musejí za každou cenu vymýšlet odlišnosti…
… a málo intuitivní
U programu, který používám několikrát denně, je mi intuitivnost ovládání naprosto ukradená. Daleko důležitější je pro mne efektivita a tam je na tom vim velmi dobře. V některých situacích (např. editace souboru na vzdáleném počítači pří roundtripu okolo dvou sekund (to bohužel není hypotetický příklad)) je dokonce nedostižný…
… a hlavě se chovaj normálně
Co je normální, je značně subjektivní a navíc ještě závislé na kontextu.
Nebo že ze sebe ten dotyčný dělá idiota schválně, že.
vi, z kterého vychází vim, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali), to ale nic nemění na tom, že zkušený unixový uživatel by měl znát nejméně základní příkazy. (Třeba ono naprosto přirozené a rozumné, nikoli úchylné [ESC][:][w][q][ENTER].) Obyčejný linuxový uživatel jej už v dnešní době znát nemusí - v konzoli je třeba ještě mcedit - ne nepodobný známému nceditu - a kopec dalších (pico, nano, ...), v Xkách Kate, Bluefish, gEdit a mnoho jiných.
O editoruMyslite pred instalaci, tj. na instalacnim bootovacim LiveCD, ktere jen nabootuje a jehoz ukolem je zajistit spojeni s ftp repozitari? Ano tam chybi stejne jako skoro vsechny ostatni aplikace. Aby tam byl kvuli par kratkym radkam textu, ktere je eventuelne treba napsat, by byl asi zbytecny luxus. Pri instalaci si pak VIM naopak muzete doinstalovat pred upravou vetsiny konfiguracnich souboru. Ze z Gentoo vyhodili VIM, je obycejny hoax (o to oblibenejsi). Naopak, ja se k VIM dostal diky Gentoo. Viz napr. Learning vi -- the "cheatsheet" technique - manual pro zacatecniky v dokumentaci ke Gentoo.vi, z kterého vycházívim, se říkalo, že je všude. Možná to byla kdysi pravda, ale dnes už není, v základních instalacích některých distribucích Linuxu chybí (překvapivě třeba v Gentoo, jak někteří psali)
:help ZZ
Kruci! On vim není náboženství, filozofie, nebo něco takového?
Ale vážně... Existují i jiné dobré editory, třeba jEdit.
Necítím valnou potřebu s kýmkoliv diskutovat o svém sexuálním životě, nicméně vás mohu ujistit, že z vimu jsem se ještě nikdy nevystříkal. I přesto si myslím, že jde o naprosto vynikající nástroj, který je ke spoustě účelů dokonce daleko vhodnější než moje manželka, ze které ...
Prostě melete hlouposti a předpokládám, že vám nejde o nic jiného, než provokovat. Kdybych se nicméně náhodou mýlil a toužíte po věcné diskusi na téma, co a jak s vimem, bránit se nebudu.
Tedy ne, že bych chtěl rýpat, jen… to „jynýho“ myslíš vážně?
:s%/jynýho/jiného/

Gvim pod OS Linux se rozjede také docela pomalu. Bohužel.Takový znalec Linuksu, jako vy, si jistě musel již dávno všimnout toho, že GVim podporuje asi nejvíce různých uživatelských rozhraní na světě. Ne všechna jsou pomalá jako GTK+ 2.
BTW.: mv xplesa /dev/null
nebo spis
?

A aké to je to "štandardné ovládanie"?