Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Jsou Linuxáci normální? Mnohdy o tom pochybuju. Ale kde je hranice normality.
Poslední dobou mám pocit, že drtivá většina linuxáků se chová jako komunita slepě věřících. Znám jen několik málo lídí, kteří dokážou soudně říci, co jim na Linuxu vadí. Co jim vadí na GNU programech a GNU koncepci. Vetšinou to jsou lidi, teré mohu považovat za guru v oblasti sítí, nebo programování.
Ale když si přečtu recenzi na nějaký program, hýří to přívlasky výborný, špičkový, jedinečný a co já jim co ještě, ale je onen program opravdu takový jak o něm autor píše? Ne že by to tak někdy nebylo, ale. Prostě občas z toho srší jakési sektářství.
Tiskni
Sdílej:
Ale abych také řekl co k vašemu názoru. Já na tom nic špatného nevidím. Mohl byste uvést nějaký příklad?
Je vůbec možné, bez přání, stížností a hlášení chyb vyvinout stabilní program s tunou funkcí? Nerodí se tak vetšina software? Chyběla mi moc nějaká vlastnost?Teoreticky je možno vyvinout dokonalý program bez pomoci uživatelů, ale na druhou stranu tě můžu ujistit, že právě uživatelé umí najít ty nejlepší chyby, na které lidé znalí tohoto programu jen ztěží přichází. A jejich připomínky co se jim tam líbí a co ne a co jim tam chybí jsou velmi důležité. Takže je určitě správné říkat své připomínky jeho tvůrcům.

Ještě zbývá se naučit česky a budu spokojenej.
Od OS očekávám perfektní využívání zdrojů, pohodlnou práci, dobrou celkovou filosofii a SVOBODU. Distribuce GNU/Linux mi toto vše přinesli a jsem šťasten, že existují.Pod tohle se podepíšu, protože je zajímavé sledovat, jaké zatížení snese moje Gentoo/Slackware v porovnání s jiným neunixovým takysystémem. A to není moje PC z novějších.