Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
O kopírkách platebních karet jsem doposud jen slyšel. Dneska jsem jednu bohužel i viděl (a použil).
Ráno jsem platební příkazy na složenkách odnesl místo do spořitelny na poštu. Hned na to jsem zapomněl vystoupit z metra na Vysočanský a vybrat peníze na zdroj (neberou kartu), tak jsem jel na Národní třídu, kde je další bankomat E-banky. Pár stanic si zajedu, ale lepší než platit za výběr 30Kč. Tím ale moje smůla nekončila..
Provedl jsem výběr a když vyjela karta ven, něco mi tam nesedělo. Běžně byla zdířka na kartu v takové prohlubni, ale tady bylo vše srovnané v jedné rovině s bankomatem, v barvě bankomatu, ale nebylo to v celku (z jednoho dílu). Jen tak namátkou jsem do škvíry okolo dloubnul a kus kolem karty se pohnul. Tak jsem dloubnul víc a kus plastu skončil na zemi.. Falešnou zdířku jsem sebral, koukl dovnitř a bylo jasno. oboustranná lepenka, nějakej brouk, prostě bastl. Zamířil jsem tedy rovnou do banky (hned za rohem).
Slečně za přepážkou jsem vylíčil co se mi stalo, ta falešnou zdířku předala kolegyni a zneplatnila mi kartu. Pak jsem čekal na přivolanou policii.. zaměstnanci banky šli ještě obhlídnout bankomat, ale nic zvláštního nenašli..
Asi po půl hodině dorazil chlapík z kriminálky, řekl nám, že bankomat obsahuje ještě skrytou kamerku, kterou ani zaměstnanci neodhalili. Bankomat prostě obsahoval nahoře lištu navíc, která vypadala jako když k bankomatu na 100% patří. Stejná barva, materiál, pár nálepek (maestro, visa apod.). I zaměstnanci banky přiznali, že není poznat že tam lišta nemá co dělat.
Chtěl jsem si rozšíření bankomatu vyfotit, ale policisté chtěli číhat jestli si někdo lištu nevyzvedne, takže fotky nejsou. Ještě budu muset k výslechu, ale to prej bude záležitost několika desítek minut. Přístě budu asi paranoidní. Vkládání pinu zakreju druhou rukou, místo obhlídnu dřív než vložím kartu.. Vlastně jsem měl velký štěstí, že jsem kopírku odhalil, pondělní smůla mi sice neskončila, ale mohlo bejt hůř :)
Tiskni
Sdílej:
No inak, pri zadávaní PIN kódu pozor aj na službu Google Earth :))
a když má tak je má skryté pod polštářem
)
A platebním terminálům věříte?to už je moc "hi-fi" ... já především nevěřím bance, že moje karta bude bezpečnější, když budu zadávat PIN všude (nejlépe pod bezpečnostní kamerou na benzínce atp.) místo abych se podepisoval - zvlášť když banka zároveň snižuje ručení (svoje) za zneužití ... získat kartu fyzicky taky není tak velký problém (pravda, narozdíl od kopírování to nelze automatizovat)
Tak autentizace PINem je důležitá už kvůli tomu čipu, co je na kartě..nerozumím ... proč?
a ten je tam proto, aby se karta nedala tak snadno zkopírovat, narozdíl od magnetického proužku.ok, ale mě nejde o zkopírování karty nýbrž o její ukradnutí
To, že se pak banka zříká veškeré zodpovědnosti a tvrdí, že si za případné vlastníkem neautorizované platby může sám, už je věc jiná a s technickou stránkou věci už to má pramálo společného..to sice ano, nicméně banka lže a právě tou technickou stránkou se ohání
asi se budu vracet domů se strachem podívat se pak na výpisy z účtů... Ale chce se mi veřit, že má dovolená nebude dražší než je nezbytně nutné
. Kazdopadne vetsinou clovek zakryva tim stylem, ze smerem k sobe tu zakryvajici ruku nadzvedava, aby trochu videl co macka - no a kamera byva na horni hrane bankomatu, v podstate skoro tam kde mate oci, takze nejspis vidi dobre.
"NTLOADER not found".
, vzdycky zakryvam jednou rukou celou klavesnici a druhou vytukavam PIN.
Hm, koukam, jak vychcánci maj čim dál aktuálnější nápady. Mail s výstrahou mi přišel, s tim videem. Je to blíž, než jsem byl ochoten připustit. Nic moc.
neposílám 15k měsíčně..