Těžký je život údržbáře

13.5.2006 13:59 | Přečteno: 1834×

Tento článek nebude o školnících ani instalatérech. Místo toho přinese pár kapitol z příběhu o životě (nejen) binárního balíčku v linuxové distribuci.

V diskusi pod mým posledním článkem se objevil názor, že o opravy chyb v balíčcích by se spíš než distributoři měli starat autoři. To je pěkná představa, která ale z mnoha důvodů narazí na tvrdé hrany reality: předně, neexistuje žádná páka, jak autora donutit, aby problém spravil (ve skutečnosti dá občas pořádnou fušku ho donutit, aby vydal novou verzi i s opravou, kterou jsme mu zaslali). Potom, i ochotné autory open source programů jejich balíček obvykle neživí a než si na něj mohou udělat čas, nejspíš najdete ještě dalších deset chyb. Navíc uživatele jednotlivých distribucí možná přesvědčíme, aby hlásili chyby v distribuční bugzille, ale určitě je nedonutíme, aby se ještě sháněli po autorovi. A konečně, některé problémy balíčku, které se projevují v konkrétní distribuci, autor stejně vyřešit nemůže.

Každý distributor si tak musí zajistit tým lidí, kteří se kromě jiného zabývají také péčí o jednotlivé balíčky obsažené v distribuci. Komunitní distra to mají celkem jednoduché, obvykle sdružují velké množstvín dobrovolníků starajících se jen o pár balíčků, které je zajímají. Komerční distributoři potom musí rozdělit své balíčky mezi své zaměstnance: u některých panuje anarchie a o balíky se stará ten, kdo má zrovna čas, u dalších jsou všechny rozděleny mezi jednotlivé vývojáře, kteří pak řeší veškeré problémy s nimi spjaté.

Naše distribuce je ztělesněním druhého jmenovaného modelu. Kromě toho, že většina vývojářů si mimo běžné náplně práce balí pár svých oblíbených balíčků, existují také balíkáři - specialisti. Balíky, které mají v péči, se počítají na stovky a jejich udržování věnují celou svou pracovní dobu. Jak jejich práce vypadá?

Jak říkávám, práce balíkáře znamená opravovat chyby v programech, které neznáme, a které jsou napsané v jazycích, které neumíme. K většině programů přijde balíkář jak slepý k houslím a jejich kód poprvé spatří až ve chvíli, kdy řeší nějaký problém. Občas tak dochází k nemilým překvapením: už jsem tady vyprávěla, jak jsem se učila Fortran a v nejbližší době se zřejmě dočkáte pokračování, tentokrát se bude týkat Scheme. Smůla je, že k normálnímu programování se balíkář dostane obvykle jen ve volném čase: obyčejně pár hodin kouká do kódu, a potom odevzdá patch čítající pět řádků.

Většinu času balíkář stráví v relativním klidu a pohodě (řeší jen problémy s přechodem na nové verze gcc, glibc, portováním na různé absurdní architektury a uživateli domáhajícími se nesmyslných featur), ta se ale rychle rozplyne přibližně týden před tím, než je vyhlášen freeze na nové verze balíků v nadcházející verzi distribuce. Tehdy je totiž třeba co nejrychleji aktualizovat všechny balíčky: pouštět se do toho dřív nemá valného smyslu, protože potom stejně ještě vyjdou nové verze. Dělat si strejčka se vyplatí jen u knihoven. Někdy má člověk štěstí a všechno jde jako po másle, jindy dře jako otrok na plantáži.

Výsledkem této akce je distribuce ve stavu připomínajícím dort pejska a kočičky: nastává chvíle, kdy programy padají jak zralé ovoce a je na vývojářích, aby chyby našli a opravili. Než se nadějí, uplyne čas do první bety a k chybám nalezeným vlastnoručně přibudou hromady hlášení od uživatelů. V těchto okamžicích naprosto nemá smysl spoléhat na opravy od autorů jednotlivých programů: nebylo by to dost rychle a navíc ukázat jim, jak chybu zreprodukovat, by mnohdy dalo víc práce, než ji spravit. Nepříjemnosti, které toto období přináší, jsou způsobeny jen a pouze tím, že nové verze programů obvykle přicházejí na svět nedostatečně odladěné.

V praxi tedy ráno člověk přijde k počítači, vypije si první kafe a přitom si prohlédne seznam nových bugreportů, které přibyly přes noc (uživatelé pilně testují ve všech časových zónách). Pak je probírá jeden po druhém, a když má štěstí, opraví jich tolik, že se seznam přes den neprodlouží. V noci u posledního kafe potom rozešle své patche autorům jednotlivých programů. Text mailu mnohdy najde jako komentář ke svému kódu v dalším vydání programu: občas i přesto, že jde o slova jako "tento pointer je občas NULL, nevím proč." Tolik tedy k ochotě upstream autorů zabývat se chybami ve svém kódu.

Nakonec se začne frekvence hlášení snižovat. Když se z bety stává RC, je seznam bugreportů téměř prázdný a přichází čas věnovat se běžným denním radostem: proklínání programátorů, co nikdy neslyšeli slovo bigendian, nadávání na vývojáře gcc proměňující warningy v chyby a pročítání požadavků na nové featury s úsměvem, který rychle tuhne na rtech ve chvíli, kdy se za ně postaví management. Patche už nepadají z klávesnic jako mince z kouzelného beránka, kódu použitelného pro původní autory software ale vzniká i tak dost. Za to, že se autoři nemusejí hrabat v chybách, a místo toho se věnují novým vlastnostem, tedy uživatelé vděčí svým distributorům a asi by bylo nemoudré to chtít jinak.

       

Komentáře

[Marek Stopka]

Zas super blogpost. Díky. A kvůli čemu, že se to budeš učit Scheme?

[anicka]

slib

[Marek Stopka]

Komu a co?

[anicka]

uaaaa ;o) Mám na mysli tuto zlořečenou knihovnu. Ale co, vždycky jsem chtěla umět lisp...

[Marek Stopka]

Já vím. Hned mě napadlo se na to podívat přes esearch ale vtípek jsem si odpustit nemohl. :D Lisp jsem se zkoušel učit, jediná knížka v místní vědecké knihovně, která připomínala učebnici Lispu byla z roku 1976 a měla hezky žluté stránky, ale základy jsem snad pochopil

[anydot]

S par upravami by z toho byl hezky fejeton :)

[mivrap]

"Naše distribuce je ztělesněním druhého jmenovaného modelu"... a jaká distribuce to je?

[anicka]

Ta nejlepší, přece ;o)

[Aleš Kapica]

To si děláš srandu, viď? Proklínám ji pokaždé co se v ní musím hrabat. Naštěstí jsem k tomu nucen jen když není po ruce nikdo z kolegů.

[XXX]

Sice se mi suse ani trochu nelíbí, ale líbí se mi jak tohle distro přibližuješ lidem.

[Dag]

Pěkně napsané a zajímavé. Fakt! :)

[XXX]

Myslím si že by se normálně tvuj blog hodil na to aby jsi ho vydali na abíšku jako seriál. Seriál s názvem Těžký život vývojáře Linuxové distribuce. Já bych si to docela rád četl, alespoň bych se dozvěděl nějaké klepy z firemního prostředí. Ale to by jsi musela psát asi pod jinou přezdívkou. ))

[Michal Vyskočil]

Třeba usáma?

[Kníže Ignor]

nebo U Saláma

[XXX]

nebo třebas Salám alejkum alias /bin terorist. )

[anicka]

Ale to by jsi musela psát asi pod jinou přezdívkou.

Heh, myslím že kterémukoliv kolegovi, co by to četl, by bylo jasno za méně než dvě vteřiny ;o)

A vůbec, nemůžu přece konkurovat Dilbertovi ;o)

[Jáchym Čepický]

no.. škoda, že bernardýnek je pořád mrtvej, nebo neni?

[Marek Stopka]

Anička stále tahá zálohy v batohu :D

[brozkeff]

Heh, pořád na tom slavném DVD? Pokud to byla jediná záloha a ta dodnes není v novém pejskovi, zajímalo by mě, jak je ten disk po zimě čitelný :]

[anicka]

bernardýnek už je minimálně od vánoc živý, ale nějak nevím, kam s ním ;o)

[Krígl]

Seriál? Sice to není špatný nápad, ale obnova anicka.net by byla mnohem lepší. Vždyť ty stránky nejedou tak dlouho, že už sem za tu dobu dvakrát změnil prohlížeč a nemám je ani v záložkách.

[Michal Čihař]

A víš, že mi to vůbec nechybí?

[anicka]

Hehe. Mě to zatím docela dost baví, ale umím si představit, že se toho časem nabažím. Zatím mám za sebou teprve dvě distribuce ;o)

btw, bia tě pozdravuje ;o)

[tomm]

Moc pekny ... neni to tak daleko od zivota release inzenyra

[zde]

Hezké, jen ty nadávky bych prosil více, hlasitěji a konkrétněji.

[brozkeff]

Jestliže se testuje tímto způsobem, jak je pak třeba možné, že se stane to, co se stalo v poslední Fedoře, kdy bugreport na problémová jádra, která odmítala nvidiácké binární ovladače, byl do poslední chvíle zamítnut (důvod - "chyba je na straně nvidie") a teprve v době, kdy se již obrazy mirrorovaly, se vývojáři vzpamatovali a začali bastlit jaderný update s odstraněnou chybou?