Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Tento článek nebude o školnících ani instalatérech. Místo toho přinese pár kapitol z příběhu o životě (nejen) binárního balíčku v linuxové distribuci.
V diskusi pod mým posledním článkem se objevil názor, že o opravy chyb v balíčcích by se spíš než distributoři měli starat autoři. To je pěkná představa, která ale z mnoha důvodů narazí na tvrdé hrany reality: předně, neexistuje žádná páka, jak autora donutit, aby problém spravil (ve skutečnosti dá občas pořádnou fušku ho donutit, aby vydal novou verzi i s opravou, kterou jsme mu zaslali). Potom, i ochotné autory open source programů jejich balíček obvykle neživí a než si na něj mohou udělat čas, nejspíš najdete ještě dalších deset chyb. Navíc uživatele jednotlivých distribucí možná přesvědčíme, aby hlásili chyby v distribuční bugzille, ale určitě je nedonutíme, aby se ještě sháněli po autorovi. A konečně, některé problémy balíčku, které se projevují v konkrétní distribuci, autor stejně vyřešit nemůže.
Každý distributor si tak musí zajistit tým lidí, kteří se kromě jiného zabývají také péčí o jednotlivé balíčky obsažené v distribuci. Komunitní distra to mají celkem jednoduché, obvykle sdružují velké množstvín dobrovolníků starajících se jen o pár balíčků, které je zajímají. Komerční distributoři potom musí rozdělit své balíčky mezi své zaměstnance: u některých panuje anarchie a o balíky se stará ten, kdo má zrovna čas, u dalších jsou všechny rozděleny mezi jednotlivé vývojáře, kteří pak řeší veškeré problémy s nimi spjaté.
Naše distribuce je ztělesněním druhého jmenovaného modelu. Kromě toho, že většina vývojářů si mimo běžné náplně práce balí pár svých oblíbených balíčků, existují také balíkáři - specialisti. Balíky, které mají v péči, se počítají na stovky a jejich udržování věnují celou svou pracovní dobu. Jak jejich práce vypadá?
Jak říkávám, práce balíkáře znamená opravovat chyby v programech, které neznáme, a které jsou napsané v jazycích, které neumíme. K většině programů přijde balíkář jak slepý k houslím a jejich kód poprvé spatří až ve chvíli, kdy řeší nějaký problém. Občas tak dochází k nemilým překvapením: už jsem tady vyprávěla, jak jsem se učila Fortran a v nejbližší době se zřejmě dočkáte pokračování, tentokrát se bude týkat Scheme. Smůla je, že k normálnímu programování se balíkář dostane obvykle jen ve volném čase: obyčejně pár hodin kouká do kódu, a potom odevzdá patch čítající pět řádků.
Většinu času balíkář stráví v relativním klidu a pohodě (řeší jen problémy s přechodem na nové verze gcc, glibc, portováním na různé absurdní architektury a uživateli domáhajícími se nesmyslných featur), ta se ale rychle rozplyne přibližně týden před tím, než je vyhlášen freeze na nové verze balíků v nadcházející verzi distribuce. Tehdy je totiž třeba co nejrychleji aktualizovat všechny balíčky: pouštět se do toho dřív nemá valného smyslu, protože potom stejně ještě vyjdou nové verze. Dělat si strejčka se vyplatí jen u knihoven. Někdy má člověk štěstí a všechno jde jako po másle, jindy dře jako otrok na plantáži.
Výsledkem této akce je distribuce ve stavu připomínajícím dort pejska a kočičky: nastává chvíle, kdy programy padají jak zralé ovoce a je na vývojářích, aby chyby našli a opravili. Než se nadějí, uplyne čas do první bety a k chybám nalezeným vlastnoručně přibudou hromady hlášení od uživatelů. V těchto okamžicích naprosto nemá smysl spoléhat na opravy od autorů jednotlivých programů: nebylo by to dost rychle a navíc ukázat jim, jak chybu zreprodukovat, by mnohdy dalo víc práce, než ji spravit. Nepříjemnosti, které toto období přináší, jsou způsobeny jen a pouze tím, že nové verze programů obvykle přicházejí na svět nedostatečně odladěné.
V praxi tedy ráno člověk přijde k počítači, vypije si první kafe a přitom si prohlédne seznam nových bugreportů, které přibyly přes noc (uživatelé pilně testují ve všech časových zónách). Pak je probírá jeden po druhém, a když má štěstí, opraví jich tolik, že se seznam přes den neprodlouží. V noci u posledního kafe potom rozešle své patche autorům jednotlivých programů. Text mailu mnohdy najde jako komentář ke svému kódu v dalším vydání programu: občas i přesto, že jde o slova jako "tento pointer je občas NULL, nevím proč." Tolik tedy k ochotě upstream autorů zabývat se chybami ve svém kódu.
Nakonec se začne frekvence hlášení snižovat. Když se z bety stává RC, je seznam bugreportů téměř prázdný a přichází čas věnovat se běžným denním radostem: proklínání programátorů, co nikdy neslyšeli slovo bigendian, nadávání na vývojáře gcc proměňující warningy v chyby a pročítání požadavků na nové featury s úsměvem, který rychle tuhne na rtech ve chvíli, kdy se za ně postaví management. Patche už nepadají z klávesnic jako mince z kouzelného beránka, kódu použitelného pro původní autory software ale vzniká i tak dost. Za to, že se autoři nemusejí hrabat v chybách, a místo toho se věnují novým vlastnostem, tedy uživatelé vděčí svým distributorům a asi by bylo nemoudré to chtít jinak.
Tiskni
Sdílej:
ale vtípek jsem si odpustit nemohl. :D Lisp jsem se zkoušel učit, jediná knížka v místní vědecké knihovně, která připomínala učebnici Lispu byla z roku 1976 a měla hezky žluté stránky, ale základy jsem snad pochopil
Seriál s názvem Těžký život vývojáře Linuxové distribuce. Já bych si to docela rád četl, alespoň bych se dozvěděl nějaké klepy z firemního prostředí. Ale to by jsi musela psát asi pod jinou přezdívkou. ))
15.5.2006 22:36
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
15.5.2006 22:40
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.5.2006 15:51