Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Programátoři to s vývojem OpenOffice.org nikdy neměli zrovna lehké. Projekt je známý svým enormním rozsahem kódu, který si po mnoha letech vývoje zaslouží pročistit. Navíc, pokud už někdo skutečně usedne a začne psát, bylo zde vždy vysoké riziko, že váš kód nebude zařazen, a to mnohdy ani ne proto, že by o danou funkci nebyl zájem. Známy jsou i situace, kdy byl patch jednoduše odmítnut, a po čase byla ta samá funkčnost připravena samotným Sunem. Východiskem byl vznik projektu Go-OO.org, který se stará o správu takových zamítnutých externích patchů.
Začít programovat nové funkce do OpenOffice.org v léty vyvíjeném nativním rozhraní (C/C++) navíc není úplně triviální úkol, a proto jej mnoho lidí řeší použitím Javy, protože zde je programové rozhraní přece jen uhlazenější. Navzdory tomuto a skutečnosti, že open source svět má i alternativy (kupříkladu KOffice), je jasné, že OpenOffice.org tu s námi bude v té či oné podobě ještě dlouho.
V poslední době jsme byli svědky nemalého převratu – skupině vývojářů se nelíbil přístup Oraclu k vedení projektu, kupříkladu právě ve věci přijímání patchů. Po deseti letech fungování OpenOffice.org tedy nastal čas naplnit, co bylo v začátcích slíbeno, tedy založit nezávislou organizaci spravující vývoj. Na konci září tedy byl oznámen vznik Document Foundation a také název forku: LibreOffice. Rovnou byla veřejnosti nabídnuta betaverze staronového kancelářského balíku, která už hodiny po uvolnění získala hlasitou podporu ze strany nejedné distribuce. LibreOffice bylo z hlediska odvozeno především ze zmiňovaného Go-OO.org, které je už nyní "tou verzí" OpenOffice.org, kterou nalezneme v řadě distribucí.
Oracle byl zakladateli Document Foundation přizván, aby se k nově vzniklé organizaci připojil a aby případně komunitě poskytl ochrannou známku. Oracle popřál projektu hodně zdaru, označil forkování za krásu open source, nicméně odmítl se jakkoliv účastnit. V ten moment bylo jasné, že se dostáváme do situace tak trochu podobné odloučení X.Org od XFree86 – XFree86 jednoznačně prohrálo a jeho vývoj utichl. OpenOffice.org má však za seb ou velmi silnou firmu, která může vývoj vést dále i bez přímé účasti komunity, a tak je otázka, který software si získá větší přízeň u uživatelů. Můj osobní odhad za uživatele Linuxu je LibreOffice.
Protože lidé z Document Foundation mají nadále významné posty v komunitním výboru OpenOffice.org, byli během setkání rady (na IRC kanálu) vyzvání, aby vzhledem ke vzniklému konfliktu zájmů na své funkce rezignovali, protože jednoduše není dobře možné sedět na dvou židlích najednou. Druhou možností, kterou dostali, je změnit svůj postoj a opustit Document Foundation.
První týden vývoje LibreOffice ukázal velkou vůli programátorů přispívat tomuto "vysvobozenému kódu", ale i hezký počáteční zájem uživatelů. LibreOffice byl stažen více než 80 000× a počet zrcadel se téměř zdvojnásobil na 45. Kód se dočkal 80 příspěvků od 27 dobrovolníků. Mailing list s oznámeními o vydáních získal 2000 odběratelů, účet na Twitteru 600 odběratelů a účet na Identi.ca 150. V průměru více než 100 zpráv denně prošlo diskuzním mailing listem.
Situace začala být ještě zajímavější spolu s vydáním OpenOffice.org 3.3.0 RC1. Nyní se nabízí otázka, v jaké podobě bude přejímán kód z dílny Oracle do LibreOffice – dlouholetý vývojář Michael Meeks se nechal v rozhovoru slyšet, že LibreOffice bude zařazovat všechen kód dostupný pod vhodnou licencí. Tento volný přístup má samozřejmě i morální aspekt – ne všem musí připadat zrovna přijatelné brát si práci projektu, vůči kterému se komunita (nebo její část) vyhradila. Tak jako tak přinese OpenOffice.org 3.3.0 RC1 řadu zajímavých novinek; na některé z nich se podíváme.
Splash screen, samozřejmě již s logem Oracle, zobrazuje informace spojené s načítáním rozšíření v podobě textového popisku. (Bohužel se nepodařilo na screenshotu zachytit.)
Hierarchické popisky pro grafy – v sešitu je po hierarchickém vyplnění políček možné nechat tuto strukturu velmi jednoduše promítnout do grafu.
Databázové ovladače je možné rozšiřovat, a to pomocí rozšíření. Mnoho ovladačů postrádá řadu funkcí jako přidání/odstranění klíče v tabulce. Související javovská rozhraní (interface) tedy lze implementovat externě.
Více řádků v sešitech – limit 65536 řádků se zvyšuje na 1048576
Dialog při ukončování GNOME – pokud se budete odhlašovat z GNOME, nový kód umožní zobrazit dialog vyzývající k uložení případných změn.
Panel nástrojů rychlého hledání v dokumentu – neboli funkce, kterou známe z řady jiných programů.
Záložka Bezpečnost ve vlastnostech dokumentu – nabízí zapnutí záznamu změn nebo přepnutí do režimu jen ke čtení.
Přepracovaný dialog tisku – zobrazuje náhled dokumentu a nabízí celou řadu zajímavých voleb.
Schopnější import z CSV – nabízí volby pro interpretaci čísel a většina nastavení z tohoto dialogu se zachovává
Možnost snadno vložit slide s určitým rozvržením – výsledek práce projektu Renaissance
Na jedné straně máme Oracle a na straně druhé Google, Novell, Canonical a další. Ať tedy šarvátka dopadne jakkoliv, myslím si, že budoucnost tohoto kancelářského balíku – ať už pod jakýmkoliv názvem – není ohrožena. A za toto můžeme vděčit právě open source, komunitě a firmám, které open source podporují.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
)
... tak bud nekdo omylem zahodil patch a pak jej pridal
)
kdyby vyvoj vice otevrel, tak by se mu sam zlepsoval a stalo by je to mene penezTak s tímhle zásadně nesouhlasím.
Pokud se podívám na vyvoj okolo Rawtherapee tak zásadně souhlasím. Tam byl původně zcela uzavřený vývoj, pak Gábor uvolnil zdrojáky pod GPL (baví ho vylepšovat algoritmy, nebaví ho programovat GUI). Několik měsíců trvalo, než se ustanovily nějaká pravidla ohledně přispívání, ale pak se to rozjelo a v současné době jde vývoj relativně rychle (několik comitů denně). Mnoho věcí se vylepšilo a celkově to je velký pokrok. Jistě, je rozdíl mezi malým RT a velkým balíkem OO.org. Ale pokud by byl Oracle pružnější v zařazování patchů, případně umožnil některým důvěryhodným vývojářům mimo Oracle přímo zařazovat patche, tak by byl vývoj určitě rychlejší a opravdu by mohl snížit náklady Oraclu. Minimálně by nebylo potřeba tolik lidí na revidování patchů.kdyby vyvoj vice otevrel, tak by se mu sam zlepsoval a stalo by je to mene penezTak s tímhle zásadně nesouhlasím.
+1