Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
čtyři procesorová jádra s HyperThreadingem, tedy osmijádrová CPUZajímalo by mě, proč to tam pořád cpou, když mají fyzicky několik jader. Nevěřím tomu, že u dnešních programů dojde k situaci, kdy je potřeba, aby běžela víc než 4 vlákna, z nichž každé bude dělat něco jiného (a když dělají to samé, HT je k ničemu.)
Synteticke benchmarky vem cert ale v praktickych testech se v mnoha aplikacich (rendering, encoding, sachy,... proste ty dobre paraelizovatelne) byly narusty zajimave- 10-20%. Hlavne ale jsem nikde nevidel, ze by nekde doslo k poklesu.To mě právě překvapuje - pokud vím, tak HT znamená, že se na tom CPU (jádře) pustí dvě vlákna a druhé používá ty části procesoru, které nevyužívá první - s tím, že o části, které chtějí používat obě, se střídají. Jak tam tudíž dojde k nárůstu, když všechna jádra dělají to samé, tzn. když využívají stejné části procesoru...
... Jak tam tudíž dojde k nárůstu, když všechna jádra dělají to samé, tzn. když využívají stejné části procesoru...To je jednoduche - ty casti se stridaji, zatimco se ceka na pamet. Ta je i pres vsechny cache velkou brzdou, protoze je oproti jadru procesoru velmi pomala. Takze jak se narazi na neco, co neni v cache, musi se sahnout do pameti a behem toho prislusna pipeline stoji. Podone je to v okamziku, kdy dojde ke skoku, cela pipeline se vysype a znova se musi naplnit a i kdyz se to dela z cache, nejakou dobu to trva (to je take jeden z duvodu zavedeni HT na P4, protoze melo velmi dlouhou pipeline). A prave v takovych okamzicich se pousti druhe vlakno na druhe pipeline.
jinak hyperthreading v podani intelu neni nic moc, realny uzitek jsem z toho nikdy vlastne nedostal... na sparcu... tam je to trochu jineJe otazka, zda to je proto, ze by mel Intel spatne delany hyperthreading, nebo proto, ze by mel Sun spatne delany scheduling mikroinstrukci na vypocetni jednotky (a proto hyperthreading vic pomohl).
čtyři procesorová jádra s HyperThreadingem, tedy osmijádrová CPUasi by tam spis melo byt osmivlaknove
Tiskni
Sdílej: