Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Zvlastni ze je zminen Tizen u mobilu, kde bych rekl ze je to velmi minoritni zalezitost, ale u TV zminen neni, pritom bych se nedivil kdyby televizi s Tizen bylo vice jak mobilu :)
jinak take davam +1 :), moc pekny clanek a rozbor
Doby uzavřenosti jsou definitivně pryč, svět IT aktuálně běží na interoperabilitě a otevřenostiNo, jak kde. Zkuste si interoperabilitu a otevřenost u služeb, které to teoreticky podporují, ale prakticky na to jejich provozovatelé kašlou, protože proč se s někým dělit o trh a dodržovat nějaké standardy. Mluvím třeba o různých instant messaging službách, které jsou založené na XMPP, ale poskytovalé schválně interoperabilitu neumožňují.
Ono se říká, že dnes je ISA tak 5% vlastností procesoru a všechno zbylé dělá mikroarchitektura jádra (a proces).No, tohle platí pro průměrné procesory s vyváženým poměrem výkon/spotřeba, ale ne pro okrajové případy. Instrukční sada ARMu se dá dostat na menší plochu chipu, což je velká výhoda pro jednoduché procesory - typicky pro laciné routery, WiFi-USB dongly, low-end telefony, ale i řídící jednotky motoru apod. Naopak, Intel se svým x86-64 dokáže vykouzlit mnohem vyšší propustnost jednovláknových úloh. U střední třídy (smartphonů/tabletů) se to potkává - ARM se zesložiťuje, aby zvedl výkon na takt, zatímco x86 zjednodušuje, aby snížil plochu křemíku a snížil spotřebu. Zbylý rozdíl se dorovná počtem jader.
Nejdůležitější element: integrovaný modem.Tady platí spíš "integrované cokoliv". U ARMů je velkou výhodou ta variabilita. Do routeru nepotřebujete displej, ale hodí se gigabit ethernet. Set-top-box zase potřebuje HDMI a dekodér videa, případně SATA pro disk. U telefonu se zase hodí LVDS/DPI pro displej, SD/MMC, nějaký zvuk a ten GSM/LTE modem. Na téměř každou úlohu dokážete vybrat SoC, který tam prostě sedne a nemá moc zbytečností navíc.
dnes je ISA tak 5% vlastností procesoru a všechno zbylé dělá mikroarchitektura jádraTo je docela mimo. Predekoder i dekoder ti sezere uplne jine mnozstvi energie kdyz musis dekodovat instrukcni sadu s variabilni delkou inst.
x86 je stará škaredá, treife a nehipNo ty posledni tri jsou subjektivni, ale stara rozhodne je. A hlavne vznikala v dobe, kdy slova "efektivita" a "ekologie" lidem nic nerikali. Jestli mel tehdy clovek auto co zralo min nez 12 litru a osvetleni domu min nez pul kilowattu, tak to byl zelenej jak mimozemstan. Takze par desitek wattu nahoru dolu u PC fakt nikoho netrapilo... byl si rad ze vubec nejake PC mas.
Ono taky tehdy, když se Intel do mobilu dostal, vcelku ukazoval slušně konkurenceschopné vlastnostiAno, protoze tehdy byl Intel na mile pred ARMy ve vyrobni technologii. Dnes se na nej ARM vyrobci dotahli (v pidicipech) a "kupodivu" uz to tak ruzove nevypada. Ono taky Intel ladi sve technologie pro velke cipy, a pak kdyz intel nabidne 90% vyteznost a nekdo jinej 70% ale za polovicni cenu... tak se na intel logicky vytoto... a samozrejme je taky zvyklej na jine marze..
A hlavne vznikala v dobe, kdy slova "efektivita" a "ekologie" lidem nic nerikali. Jestli mel tehdy clovek auto co zralo min nez 12 litru a osvetleni domu min nez pul kilowattu, tak to byl zelenej jak mimozemstan. Takze par desitek wattu nahoru dolu u PC fakt nikoho netrapilo... byl si rad ze vubec nejake PC mas.
A projevovalo se to např. tím, že když jsem ještě na 386DX-40 (což bylo o dost později) položil prst, procesor nebyl ani znatelně teplý. Pro nepamětníky: ano, přímo na procesor, žádný chladič nebyl potřeba.
.
Ale to je přesně to o čem píšu: pokud v době, kdy vznikala architektura x86 - a ještě hodně dlouho poté - "par desitek wattu nahoru dolu u PC fakt nikoho netrapilo", procesor v tom hrál naprosto zanedbatelnou rolli. Třeba zmíněná 386DX-40 měla typickou spotřebu 2 W a maximální 3 W (slabší 386 ještě o dost méně, natož starší generace), takže i kdyby v té době době někdo vymyslel Cx stav, ve kterém by procesor spotřebovával desetinu, na celkové spotřebě počítače by se to prakticky neprojevilo a rozhodně by to neřešilo "pár desítek wattů nahoru dolů".
Takže ano, tehdy se na úspornost u PC nijak nekoukalo, ale - na rozdíl ode dneška - procesor nebyl rozhodně problém.
To je docela mimo. Predekoder i dekoder ti sezere uplne jine mnozstvi energie kdyz musis dekodovat instrukcni sadu s variabilni delkou inst.Nemyslím, že to je mimo. Tady tohle právě dělá těch 5 %.
Jeste by se sluselo napsat, kterych modelu atomu se to vlastne tyka. Sice se vyprdli na mobily, ale rozhodne to neni konec low-power atomu, zrejme budou i dal do tabletu a netbooku a koukam, ze ted intel miri hlavne do IoT segmentu, viz tenhle novy SoC: http://www.cnx-software.com/2016/08/17/intel-unveils-joule-compute-module-and-devkit-for-iot-based-on-atom-t5500-t5700-processors/ ktery byl prave predstaven...
Tiskni
Sdílej: