Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
20.8.2010 00:29
herne the hunter | skóre: 10
| tor lara
Třeba by se zjistilo, že ta plastová čočka pod senzorem bez možnosti doostření stojí za starou bačkoru...
Ještě mě napadlo: optické myši by vedle souřadnic X/Y mohly umět snímat i rotaci To by se ve střílečkách mohlo hodit
Kolik toho ten senzor vlastně může vidět? 0.5"x0.5" * 600 dpi = 300 x 300 = 90000 pixelů. A z toho umí dělat mezisnímkovou korelační analýzu v taktu 1k fps? To bude asi hodně speciální procesor, jestli to stíhá na 75 MHz... no možná těch pixelů bude míň, a možná na tom 1 kHz běží jenom komunikace, dekódování obrazu je pomalejší a pozice pro komunikaci se interpoluje/extrapoluje )
Problém je, že v těch myších co jsem viděl já už je jenom jedno pouzdro, surová obrazová data z toho vykostit nejdou.
Ta moje zmíněná Geniuska a pár dalších kusů různých značek "drží" jenom na přírodním hnědém dřevě. Vadí jí nejenom lesklé povrchy, ale třeba i ostrý černobílý text na kancelářském papíře (výtisk z laserovky) nebo dokonce mřížka vytisklá na laserovce. Tomu už fakt nerozumím. Ostatně to písmenko "e" vyfocené na zmíněném odkazu taky není zrovna moc ostré
0.5"x0.5" * 600 dpiSkutečně senzor tvé myši vidí oblast 1,26×1,26 centimetru? Já bych řekl, že u většiny myší je to tak 2×2 mm. K čemu taky víc - uživatel během jednoho tiku stejně myší nepohne o víc.
Ledaže by se rotace neuvažovala/ignorovala, kvůli výpočetní náročnosti...
na většině povrchů díky tomu "tancuje kurzor" třeba i ve chvíli, kdy na myš nesaháte.Proti tomu je jednoducha pomoc - zvolit vhodnou podlozku pod mys.
No to si povime. Az budes mit poradny (velky) LCD a k tomu mys s malym DPI, tak se "uhonis".Mam 1920 pixelu na sirku a pro prejeti z jednoho konce na druhy staci s uplne obycejnou mysi prejet par centimetru.
(ale ano, jeste vyrabi i "normalnejsi" kusy)
23.8.2010 00:52
Petr Maleček | skóre: 29
| Plzeň - Bolevec
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
20.8.2010 08:35
20.8.2010 10:41
20.8.2010 15:40