Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
Většina commitů přichází prostřednictvím pull requestů (příklad) od maintainerů jednotlivých subsystémů. Patche z toho pull requestu už předtím prošly review buď přímo příslušným maintainerem subsystému nebo maintainery jednotlivých menších částí (v tomto případě např. netfilter nebo IPsec). Linus pak neprochází každý jednotlivý patch, ale jen to, co ho z nějakého důvodu zaujme.
Ten post Jardika neni az tak mimo.
Hm… vy opravdu věříte tomu, že "Jardík" při každém updatu každého balíčku prochází kompletní diff natolik důkladně, aby odhalil případný backdoor? A že i v případě jádra mu to trvá jen "celý den"? Kdyby takový člověk existoval, určitě by neřešil otázku, jak sehnat práci, kam by nemusel dojíždět, protože by ho několik firem ochotně zaměstnalo, i kdyby trval na tom, že bude pracovat na home office z vily na Malibu, kterou mu tam firma bude muset postavit a platit její provoz.
Co se týká toho zbytku, jak byste si to tedy představoval jinak? Že se vývoj jádra zpomalí natolik, aby Linus osobně stíhal dělat důkladný review každého jednotlivého patche? Že se omezí jeho velikost natolik, aby Linus dostatečně detailně rozuměl celému stromu? A hlavně: když nedůvěřujete maintainerům jednotlivých subsystémů, proč absolutně důvěřujete Linusovi?
Verim spise mnozstvi vyvojaru kteri pohledem do konkretni casti kodu a jeho ladenim mohou odhalit mnohem drive prusvih - diky otevrenosti, nez v uplne uzavrenem kodu.
Tak to v podstatě funguje. V těch exponovanějších částech jádra se patch typicky pošle do příslušného mailinglistu, kde se má možnost vyjádřit každý, koho to zajímá. Pak je nějakou dobu v gitu příslušného subsystému (u větších a kontroverznějších featur může trvat i několik vývojových cyklů, než se vůbec dostane tam), z něj teprve následuje pull request do Linusova stromu a i tam de facto čeká skoro dva měsíce, než se dostane do release. U bugfixů je celý proces rychlejší, ale ty zase bývají méně rozsáhlé a méně komplikované.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz