Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Aktuální vývojové jádro je 4.0-rc2, vydané 3. března. Linus o tom řekl:
Verze rc2 nevyšla v neděli odpoledne, jak bylo naplánováno, protože jsem strávil většinu víkendu laděním problému na starém Macu Mini, který tu mám, a já nemám rád předčasná problémová -rc vydání na strojích, ke kterým mám přímý přístup. I kdyby to postihovalo jen staré stroje, u kterých je nepravděpodobné, že by je vývojáři používali nebo alespoň měli. Dnes jsem dostal opravný patch Daniela Vettera, takže místo nedělního vydání je úterní. Stáhněte si ho. Sice se zpožděním, ale funguje lépe.Stabilní aktualizace: 3.18.8, 3.14.34 a 3.10.70 byly vydány 26. února. Updaty 3.19.1, 3.18.9, 3.14.35 a 3.10.71 jsou ve schvalovacím procesu. Vydány by mohly být po 6. březnu.
Stiskněte Y pokud chcete, aby váš systém padal a zamrzal více často.
Stiskněte N pokud chcete zdravý systém.
-Paul McKenney nabízí novou RCU funkci
Právníci zřejmě nevěří v #include legalese.h
Toto kejklířské kódování nás dovede na cestu černé magie. Já už mám černou kočku, takže jsem připraven.
Jo, vygooglil jsem si "nejrychlejšího šneka na světě", jen abych se ujistil, že můžu vyzvat kteréhokoli šneka a vyhrát.
Tým kernelu je plný skvělých, přátelských lidí. Je jich tu mnohem víc, než těch vousatých gronardů, kteří se chtějí pobít.
- SD Times
V lednu dospěla diskuze kolem systémových stalls v situacích s nedostatkem paměti k odhalení, že dynamická alokace paměti v kernelu nikdy neselhává. Od té doby pokračují diskuze o tom, jak nejlépe pracovat v situacích s nedostatkem paměti a zaměřují se hlavně na situace, kdy si kernel nemůže dovolit selhat alokaci paměti. Tato diskuze ukázala několik významných rozdílů v názorech, jak by alokace paměti měla v kernelu fungovat.
Některé úvodní koncepty
Subsystém správy paměti kernelu má za úkol zajistit dostatek paměti v situaci, kdy ji vyžaduje kernel nebo uživatelské procesy. Jednoduchý úkol je-li k dispozici dostatek paměti, ale těžší, jakmile se paměť zaplní - to nevyhnutelně stává. Pokud taková situace nastane a je požadavek na více paměti, má kernel několik možností: (1) uvolnit paměť používanou jinde nebo (2) odmítnout požadavek na alokaci.
Proces uvolnění (nebo "získání") paměti může zahrnovat zapsání aktuálního obsahu paměti do trvalého úložiště. To zahrnuje volání do souborového systému nebo kódu blocku I/O. Jenomže pokud jsou tyto subsystémy zdrojem žádosti o aplikaci, může zpětné volání způsobit uváznutí (deadlock) nebo jiné nemilé situace. Z tohoto důvodu (mezi jinými) s sebou žádosti o alokaci paměti nesou sadu vlajek, popisující akce, které lze provádět při provádění žádosti. Dvě z vlajek, o kterých je řeč v tomto článku, jsou GFP_NOFS (zpětná volání do souborového systému nejsou povolena) a GFP_NOIO (žádný typ I/O nemůže začít). První jmenovaná inhibuje pokusy o zapsaní "špinavých stránek zpátky do souborů na disku, druhá může zablokovat činnosti, jako stránkování na disk (writing pages to swap).
Je jasné, že čím omezenější je subsystém správy paměti, tím vyšší je pravděpodobnost, že nebude schopen vyhovět požadavku na přidělení paměti. Vývojářům kernelu bylo již dávno řečeno, že (téměř) jakýkoli požadavek může selhat, takže ve výsledku je kernel plný cest pro řešení chyb, které mají tuto možnost řešit. Nedávno ovšem vyšlo najevo, že kód pro řízení paměti ve skutečnosti nedovolí menším požadavkům selhat, místo toho se zacyklí ve snaze uvolnit paměť. Toto chování občas vede k zamrznutí systému, a to i přes to, že daný kód je připraven zpracovat chyby alokace paměti. Toto chování "příliš malé na selhání" (too hard to fail) je kontroverzní, ale bylo by těžké nyní něco měnit.
V kernelu jsem ovšem místa, která nejsou na selhání alokace připravena, většinou proto, že se alokace odehrává hluboko uvnitř složité řady operací, které by bylo těžké rozvinout. Vlajka _GFP_NOFAIL existuje výhradně pro to, aby stanovila, že selhání není volbou, přesto se její používání silně nedoporučuje.
Následující diskuze se tedy soustředí na dvě spřízněné otázky: (1) měl by kernel brát všechny malé alokace, jako by všechny měly _GFP_NOFAIL_ a (2) měly by vůbec být selhání-odolné alokace podporovány, a pokud ano, jak učinit tuto podporu robustnější?
Již ne "příliš malé na selhání"
Diskuze se znovu rozběhla, když Tetsuo Handa poznamenal, že se chování alokace paměti změnilo v kernelu 3.19; zejména malé alokace s vlajkami GFP_NOIO nebo GFP_NOFS by selhaly pod silným tlakem paměti. V předchozích kernelech by se tyto alokace, v případě nedostatku paměti, zacyklily donekonečna. Mezi jinými by touto změnou mohly selhávat operace souborového systému na systémech se zatíženou pamětí, kde by se to v minulosti nestalo.
Změna chování je výsledkem patche Johannese Weinera, který měl za úkol zabránit zablokování alokace paměti, která rozpoutala prosincovou debatu. Záměrem bylo vyhnout se zacyklení při pokusu o alokaci, pokud se nedošlo při uvolňování paměti k pokroku, ale náhodou se povedlo zabránit úplnému zacyklení i v případě GFP_NOIO a GFP_NOFS. Takže alokace nyní mohou selhat, to je v porovnání s předchozími verzemi kernelu velká změna.
Johannes měl původně v plánu toto nové chování ponechat a řekl, že "to dává smysl". Vývojáři souborového systému ostře nesouhlasili. Vypadá to, že v kódu souborového systému je příliš mnoho míst, která jsou na spolehlivém přidělení závislá, a spoustu z nich není označeno vlajkou _GFP_NOFAIL. Ted Ts´o pohrozil přidáním spousty _GFP_NOFAIL vlajek k voláním o alokaci v souborovém systému ext4, pokud nebudou změny vráceny do původního stavu. Takže vývojářům řízení paměti nezbylo, než si vybrat nejméně neoblíbenou možnost.
Nakonec vyhráli vývojáři souborového systému, Johannes změny začlenil do verze 4.0-rc2, obnovením chování při zacyklení pro dané typy alokací. Tato změna se pravděpodobně dostane také do stabilní verze 3.19. Původní patch je dobrým argumentem pro přístup odmítání "očišťujících" patchů v pozdní fázi vývojového cyklu. Došlo k jeho včlenění do prepatche 3.19-rc7, což znamená, že téměř nebyl čas všimnout si problémů před vydáním konečné verze 3.19.
Debata se netočila jen kolem nečekaného efektu jednoho pozdního patche pro správu paměti. Větší problém se zamrzáním systému v situacích s nedostatkem paměti a snahou zajistit, že důležité úkoly budou v takových situacích pokračovat, zůstal i nadále nevyřešen.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
selhání není možností
Když překládat neumíte, měl byste si najít jiný koníček...
treba se to nauci :)
Obávám se, že pro tuto Vaši domněnku nic nesvědčí.
Kde nic není, tam ani smrt nebere...