Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Nicméně se to dá kompenzovat postupným vydechováním při výstupu.Přesně takhle jsem to myslel, nečekal jsem, že by někoho snad napadlo nevydechovat. Spíš bych se bál problémů s Eustachovou trubicí, taková prudká změna tlaku může mít nehezké následky.
nečekal jsem, že by někoho snad napadlo nevydechovatNo, to by ses divil, co začínající potápeči/šnorchlaři všechno dovedou
OT:
Kdyz uz jsme u tech ponorek, tak chudak kuchar: http://www.youtube.com/watch?v=Ha4X-lQlwNA&feature=related
Nejsem potápěč takže přesné údaje neznám, do kolika metrů se tak běžně potápí ale rozhodně víc než by se podle dnešních zvyklostí s takovýma hodinkama mohlo. Každopádně je v dobovém návodu k použití napsáno že se s nima mohlo do 60 m.Ani ne, většinou se tak hluboko nechodí. Nejzajímavější je to zhruba do těch 10m. Kolem 20-30m už jak není čistá voda je docela tma a skoro žádný život - jedině vraky a podobně, ale ty zase bývají hloub. Navíc ve hloubce se rychleji spotřebovává vzduch z lahve (dýchá se o stejném tlaku jako okolní prostředí a láhev se většinou tlakuje na 200atm). Kolem 20-30m je už parciální tlak dusíku na kritické hranici kdy člověk začíná "blbnout" - a může to skončit až závratěmi nebo bezvědomím. Kolem 50-60m se k tomu navíc přidává otrava kyslíkem. A když k tomu přidáme nutnost dekompresních zastávek, které klidně můžou trvat déle jak zbytek ponoru, tak je vidět že hloubky skutečně stojí za prd (hloubkový rekord v potápění je tuším 700m. 14 dní sestup, 3 dny na dně, 23 dní výstup). P.S.: potápěč taky nejsem
Kolem 20-30m už jak není čistá voda je docela tma a skoro žádný životŽe ve 20-30 metrech není čistá voda platí možná ve středoevropských přehradách a lomech, ale určitě ne v tropickém moři, kde byvá viditelnost bez problémů 25 metrů. Ve studené vodě někde v Norsku nebo Rusku může být viditelnost 40 m i více a života je tam tolik, že nevíš, kam se dívat dřív.
Navíc ve hloubce se rychleji spotřebovává vzduch z lahve (dýchá se o stejném tlaku jako okolní prostředí a láhev se většinou tlakuje na 200atm).Jo, ale záleží na tom, jak kdo "funí". Kde někdo vydýchá flašku na 30 barů má druhý klidně ještě 100 barů k dispozici.
Kolem 20-30m je už parciální tlak dusíku na kritické hranici kdy člověk začíná "blbnout" - a může to skončit až závratěmi nebo bezvědomím.Tolerance dusíkové narkózy je velmi subjektivní. Pro někoho může začít ve 20 metrech i dříve, někdo je i v 45 m v pohodě (já ne), navíc od určité hloubky (někde od 50 metrů) dusíkové opojení mizí. Problém řeší alternativní dýchací směsi či rebreather.
Kolem 50-60m se k tomu navíc přidává otrava kyslíkem.Tento limit je samozřejmě bezpečnostní, aby bylo zajištěno, že problém nenastane. Skutečně nebezpečný je kyslík až tak kolem 80 m, smrtící je kolem 100 m (tam je pravděpodobnost přežití ponoru asi 10%). Ponor se vzduchem do větších hloubek se ale někdy využívá proto, že na rozdíl od ponorů se směsmi je poměrně bez problémů řešitelný nouzový výstup v případě krizové situace i z (relativně) velké hloubky. Oficálně je nejhlubší ponor na otevřené vodě s otevřeným okruhem někde kolem 320 m. Ty úplně nejhlubší sestupy byly buď simulovány v dekompresních komorách na povrchu nebo prováděny za využití ponorných tlakových komor, ze kterých potápěč v dané hloubce na chvíli vystoupil do otevřené vody. S ohledem na převážně vojenské využití těchto pokusů k tomu moc nejsou dostupné ověřitelné informace (něco málo např. zde).
Že ve 20-30 metrech není čistá voda platí možná ve středoevropských přehradách a lomechAbych řekl pravdu, v žádném tropickém moři jsem nebyl, v Norsku ani Rusku taky ne. A Balt mi přišel docela špinavý. Takže soudím jen podle toho co znám.
Jo, ale záleží na tom, jak kdo "funí". Kde někdo vydýchá flašku na 30 barů má druhý klidně ještě 100 barů k dispozici.Jasně. Ale pořád platí že s rostoucí hloubkou roste spotřeba. A k ostatnímu - snad jen, díky za rozšíření obzorů :)
Poskládat totiž zpátky správně těsnění a celé to pořádně utáhnout je dost prý velký problém.Zajímavé v tom případě je, že při výrobě to zvládnou.
Tiskni
Sdílej: