Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Článek byl připraven ještě před vydáním konečné verze, staví tedy na RC verzi. Ta ještě pár much nese, ale jinak je z 99 % hotová. Posuzovat systém budeme na low-endovém starém notebooku Dell D430 s 1,2GHz Core 2 Duo, 2 GB RAM, integrovanou grafikou Intel 945GM a 128GB SSD úložišti se 100MB/s PATA rozhraním v 1,8" ZIF verzi.
Instalační proces doznal minoritních změn, ale uživateli Mageia či někdejší Mandrivy bude důvěrně známý. Běžel velmi svižně (z USB 3.0 flashky valící na D4300 rychlostí čtení ~32 MB/s, na 1,8" PATA ZIF SSD s rychlostí zápisu 90 MB/s). Pro Mageiu i v rámci verze 4 platí, že instalátor není připraven sám zkonfigurovat souběžné fungování s jiným OS na jednom disku: buď použije existující oddíly (tj. tento systém přepíše), nebo smaže a použije celý disk v kuse. Jediná možnost je rozdělit si vše sám ručně.
Dobrou zprávou je, že vedle obligátních desktopů KDE a GNOME přibyly do instalace (z DVD) vedle dalších obvyklých desktopů i méně tradiční jako MATE. Něco naznačuje již sama ikona pro instalaci desktopových prostředí dle vlastní volby. Již tradičně lze hned s instalací provést aktualizaci. Je možno též nasadit Grub2, samozřejmě také LILO a Grub1, jehož textovou bootovací obrazovku používám.
První spuštění vás uvítá novou uvítací obrazovkou, či lépe řečeno uvítací aplikací. Začněme tedy s ní.
Autoři distribuce si dali hodně práce a připravili program, který umožňuje procházet základní nastavení systému, volat si jednotlivé nástroje či návody pro danou věc, instalovat programy, to vše z jednoho logicky rozděleného okna.
Přímo z tohoto okna lze instalovat nejběžnější programy jako ty pro přehrávání videa a hudby, různé pluginy a nástroje, ať již otevřené, či uzavřené. V souvislosti s aktuálním vývojem se sluší dodat: včetně Steamu, Flash Pluginu, Skypu či Opery. Je jasně zvýrazněno, pokud jde o uzavřenou aplikaci a z okna je možné vše rovnou spouštět.
Instalace je jednoduchá, žádá si pouze rootovo heslo, sama ošetří závislosti, však jen externě volá balíčkovací systém.
Vedle komerčních aplikací instaluje třeba také meta balíčky pro video a zvukové kodeky. Jen to okno instalátoru by potřebovalo ještě trochu péče.
Aplikace se pak hned objeví v hlavní nabídce mezi nedávno instalovanými. Celkově je tato uvítací obrazovka vynikající záležitostí, skoro bych si až dovolil tvrdit, že pro uživatele Windows přecházejícího na Linux (či systém jen zkoušejícího), je toto nejpřehlednější a jeho návykům nejbližší cesta. Přitom nijak nenarušuje konzistenci a dojem ze samotného vydání Mageia 4 pro typického uživatele Linuxu. Nemusíte tuto uvítací obrazovku vůbec používat, prostě ji při prvním spuštění vypněte s tím, aby se již nespouštěla.
Ale zpátky k hlavní nabídce. Mageia se drží osvědčené klasiky, žádný Kickoff či „jiné vylomeniny“ se nekonají. Screenshoty ukazují, jaké aplikace instaluje distribuce po jednoduchém odkliknutí KDE desktopu při instalaci. Na jednu stranu je toho zde moc – třeba Filezilla, Konversation, Ktorrent či Scribus jednoznačně míří na zběhlejšího uživatele, ale nevadí, hlavně že nechybí ty opravdu podstatné věci jako Firefox, GIMP, Amarok, přehrávače videí (Dragon, „Videa“, Xine – vyberte si), správa a úprava fotografií (složitý digiKam i jednoduchý GwenView, plus zpracování panoramat v Huginu) a samozřejmě LibreOffice.
Sítě se nastavují ve standardním KDE dialogu, nic překvapivého.
V tu chvíli obvykle systém „houkne“, že jsou k dispozici první aktualizace. V aktuální situaci RC verze se nejprve aktualizoval balíčkovací systém jako takový. Poté již následovala velká várka všeho možného, včetně kernelu 3.12.8. V tu chvíli následuje restart kvůli novému kernelu a dalším částem.
Zajímavé je, že výchozí instalace s dekstopem KDE nabízí jak přehrávač Dragon, tak spíše pod GNOME spadající Totem. Doinstalovat lze samozřejmě cokoli, pro fanoušky příkazové řádky je tu i MPlayer a Mencoder (ve výchozí instalaci).
Pro hudbu je tu Amarok, v Uvítací obrazovce je k dispozici i fork jeho verze 1.x, přehrávač Clementine.
Je známo, že Mageia ne vždy nabízí hned ty nejnovější verze aplikací, zejména ne ve chvíli, kdy se finišují práce na novém vydání. Asi i proto je zde zatím „jen“ GIMP 2.8.6, nikoli aktuální verze 2.8.10 z konce listopadu.
Ale zpět ještě na chvíli ke Steamu, když už jej konečně distribuce podporuje přímo ve svých repozitářích. Instalace je tedy triviální, poté dvakrát proběhne aktualizační proces (to se může v čase samozřejmě lišit) a již se lze přilogovat a začít hrát.
Dnes na tomto místě prozatím skončíme. Příště se podíváme na prostřední GNOME a další věci. V tuto chvíli si dovolím konstatovat, že na mě Mageia 4 udělala velký dojem. Na mém plesnivém notebooku běží už KDE 4 svižně, takže od GNOME (Classic) či Xfce očekávám daleko rychlejší běh. A to ve srovnání s dřívější instalací Mageia 3. A uvítací obrazovka, to je prostě paráda.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: