Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Kancelářské balíky zpravidla používají pro ukládání svůj nativní formát, ať už je to ODF, OpenXML nebo třeba starší skupina binárních formátů MS Office. Jejich zásadní nevýhodou, se kterou se pravděpodobně setkal skoro každý, je nekompatibilita nejen mezi aplikacemi různých dodavatelů, ale i mezi různými verzemi téže aplikace. Je to tím, že tyto formáty jsou velmi komplexní a aplikace se snaží poskytovat WYSIWYG tvorbu dokumentů, přičemž v souborech postupnými editacemi zůstává různý balast. Když se chceme vyhnout problémům s kompatibilitou, obvykle výsledek snažení exportujeme do PDF, které jde zobrazit na téměř libovolném osobním počítači. Jenže pak zase nastává problém s editací takového souboru.
Když člověk chce mít absolutní kontrolu nad tím, jak bude prezentace vypadat, použije latexový Beamer nebo si prezentaci rovnou “naprogramuje” v QML, JavaScriptu nebo třeba Pythonu (typicky s použitím SDL). To zase není pro každého…
Naštěstí existuje jednoduché řešení, a sice některá minimalistická šablona v HTML, která používá CSS a JavaScript k tomu, aby obyčejnou webovou stránku proměnila v klasické “slajdy”. Nebudeme ale editovat přímo HTML, ačkoliv i to je možné, nýbrž využijeme jednoduchý značkovací jazyk Markdown, resp. jeho implementaci (a rozšíření) pandoc, o němž jsem se zmiňoval v dřívějším článku.
Ukažme si tedy jednoduchý text (uvažujme, že je v souboru prezentace.txt
), který následně proměníme v prezentaci:
% Lokalizace (svobodného) softwaru % David Kolibáč % 30. dubna 2013 # i18n, l10n > * systémy psaní > * překlady > * kulturní zvyklosti > * typografie ---- # GNU gettext 1. `printf(_("About application %s.\n"), app_name);` 2. `xgettext --keyword=_ derp.c -o derp.pot` 3. `derp.po` ~~~~~~~ #: src/derp.c:42 msgid "About application %s.\n" msgstr "O aplikaci %s.\n" ~~~~~~~ 4. `msgfmt derp.po -o derp.mo` ---- # otázky?
Syntaxi zde nebudu rozebírat, jednak jsem základy naznačil ve výše odkazovaném starším článku, jednak je rozebraná v dokumentaci. Za zmínku stojí několik drobností specifických pro prezentace:
%
) tvoří hlavičku, zobrazí se na úvodním slajdu a v metadatech dokumentu.>
) se při přechodu na danou stránku prezentace zobrazí postupně, nikoliv zároveň — nebo právě naopak (pokud se použije přepínač -i
).Nyní si uvedený zdrojový soubor přeložíme do prezentace, která už bude vypadat… jako prezentace:
pandoc -i -t dzslides -s prezentace.txt -o presentace.html
Na první pohled je vidět, že -s prezentace.txt
označuje vstupní soubor a -o presentace.html
soubor výstupní. Význam přepínače -i
jsem zmínil výše, slouží k tomu, aby se položky seznamů zobrazovaly postupně. Přepínač -t
, resp. slovo za ním následující určuje použitý výstupní formát, v tomto případě použitou šablonu — dostupné šablony jsou:
s5
)slidy
)slideous
)dzslides
)beamer
)Další užitečný parametr je --self-contained
, který zajistí, že všechno, co je pro spuštění prezentace v prohlížeči třeba, bude zahrnuto v jediném souboru — od samotné prezentace přes javascript a stylopis až po obrázky.
Pokud náhodou nemáte na počítači k dispozici pandoc
, není všem dnům konec. Prezentaci můžete vytvořit jako stránku ve wiki gitit a exportovat ji do kýženého formátu. Tento CMS mimochodem mohu jen a jen doporučit — krom toho, že používá pandoc
, má ještě jednu zajímavou vlastnost, data jsou totiž uchovávána v klasickém gitovém repozitáři a můžete s nimi podle toho nakládat.
Všechny čtyři šablony mají společné to, že se ovládají pomocí kurzorových kláves a vypadají podobně jednoduše. Pokud chcete vychytávky jako obsah prezentace nebo číslování stránek, sáhněte po některé z prvních tří. DZSlides se také vyhněte, pokud vám hrozí riziko nekompatibility prohlížeče s novinkami v HTML5.
Osobně jsem Slideous snad nikdy doopravdy nezprovoznil a nevyhovuje mi výchozí ovládání a vzhled S5, tudíž se omezuji na čisté Slidy — nebo v poslední době DZSlides. Na nich se mi zamlouvá to, že kaskádové styly jsou přímo v souboru s prezentací, proto je úprava vzhledu triviální, není třeba upravovat šablonu. Výchozí šablony mimochodem najdete v adresáři jako např. /usr/share/pandoc-1.9.1.1/
v mém případě.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
součást Apple iWorksiWork, nikoliv iWorks
vim ~/.emacs
s/vyhodu/nevýhodu/g s/nefiguruje/nefunguje/g
"Když člověk chce mít absolutní kontrolu nad tím, jak bude prezentace vypadat, použije latexový Beamer"
Nevím, jak ostatní uživatelé, ale já používám Beamer právě proto, že nemusím řešit, jak má daná prezentace vypadat, jelikož Beamer to na ty slidy naskládá víceméně automaticky tak, aby to nějako rozumě vypadalo.
různé prohlížeče s různou velikosti pixelů a různými fonty vykreslí text různě velký a s rastrovou grafiku se občas nevejdou do viewportu prohlížeče
Což je vlastnost. Např. Slidy v tom případě zobrazí posuvník. Kéž by to platilo také u PDF, kde ale bohužel přetékající obsah prostě není vidět.
Skutečný problém je ovšem někde úplně jinde, a to v lidech, kteří tlačí příliš mnoho obsahu na jeden slajd. Tu a tam to může mít smysl, nicméně v drtivé většině případů, co jsem měl možnost vidět, se jedná o zásadní chybu.
Dají, stačí použít ![popisek](adresa/někam.png)
, což se převede na obrázek (cesta může být jak absolutní, tak relativní, resp. v případě --self-contained
se obrázek zahrne přímo do souboru — to je v článku mimochodem zmíněno) a případně i textový popisek pod ním, pokud je vyplněný. Ono je to ostatně zřejmé (nepozorné čtení v 1:14 však vyčítat nebudu ^.^), když jde použít prakticky cokoliv z Markdownu, potažmo jeho rozšíření.