Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Jeden způsob, jak přistoupit k vizuálnímu porovnání dvou dokumentů, je překrýt je jako obrázky přes sebe. Přesně to dělá diff-pdf. Spouští se příkazem
$ diff-pdf --view soubor1.pdf soubor2.pdf
kde samozřejmě dosadíme jména souborů, které chceme srovnat. V novém okně se zobrazí pohled na překryté stránky; odpovídající vrstvy můžeme posouvat tlačítky s šipkami v horní části obrazovky.
Pokud interaktivní rozhraní nepotřebujeme, můžeme diff-pdf
nechat uložit výsledek porovnání do nového souboru příkazem
$ diff-pdf --output-diff=vystup.pdf soubor1.pdf soubor2.pdf
Takový přístup se hodí k rychlému prohlédnutí drobných změn v textu či ilustracích, a to bez ohledu na to, jak soubor PDF vznikl, ať už jde o skenování, nebo třeba různé metody vkládání diakritiky. Na druhou stranu, tvrdě narazí při výraznější úpravě sazby nebo změně pořadí stránek.
Zdrojové kódy aplikace jsou k mání na GitHubu pod GNU GPL. diff-pdf
je napsaný v C++ a závisí na knihovnách Cairo, Poppler a wxWidgets.
Uživatelé Ubuntu najdou diff-pdf v repozitáři GetDeb, balíčky jsou také v openSUSE Build Service a třeba v případě Arch Linuxu najdeme záznam v AUR.
Sofistikovanější srovnání umožňuje DiffPDF, resp. řádkový comparepdf. Jde o aplikace dnes již neudržované, stále však dostupné pod GNU GPL. Ze závislostí jsou potřeba knihovny Qt4 a Poppler; kód je v C++. Uživatelské rozhraní DiffPDF je jednoduché – vystačit si můžeme s toliko třemi tlačítky pro výběr souborů a porovnání – ale poskytuje několik velmi užitečných funkcí.
V prvé řadě si DiffPDF poradí s přidanými nebo přeházenými stránkami. Do pole Strany můžeme zadat seznam stránek, jak se mají z daného souboru brát. Čísla se oddělují čárkami a příp. můžeme použít spojovník pro zkrácený zápis rozsahu. Např. 2, 1, 6-9
pro jeden dokument a výchozí hodnota pro dokument druhý srovná dvojice stránek <2, 1>, <1, 2>, <6, 3> až <9, 6>.
Podstatná je také možnost výběru režimu porovnání (Porovnat) na kartě Ovládání. DiffPDF podporuje jak srovnání podle vzhledu (Vzhled), tak i podle obsahu (Znaky nebo Slova). V náhledu na stránky dokumentů budou barevně zvýrazněny odlišnosti; barvu můžeme změnit v dialogu Volby vyvolaném z karty Činnosti. Pokud provádíme srovnání textů psaných hláskovým písmem (obvykle latinkou), je žádoucí použít režim Znaky. Režim Slova je primárně vhodný pro texty psané logografickým písmem, ale může posloužit i tehdy, pokud chceme zvýraznit odlišně dělená slova (na konci řádků).
Pokud zkoumané dokumenty obsahují na každé stránce hlavičku či patičku, která se liší např. v datu – typické je to pro prezentace v Beameru – můžeme tuto část stránky vynechat ze srovnání. Na kartě Okraje označíme Vyloučit okraje a buď pro kýžený okraj stránky přímo nastavíme velikost ignorovaného pruhu, nebo kliknutí do náhledu stránky umístí příslušnou hranici.
Jestliže nám však na takových záležitostech nesejde a zajímá nás pouze to, zda se PDF (potažmo stránky) liší, postačí výše zmíněný comparepdf
, který se volá příkazem
$ comparepdf [režim] soubor1.pdf soubor2.pdf
kde [režim]
můžeme vynechat nebo je ho nahradíme argumentem -ct
pro srovnání na úrovni textu (výchozí), nebo -ca
pro vizuální porovnání.
DiffPDF je k mání přímo v oficiálních repozitářích Debianu, Fedory, Ubuntu aj.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
konečně použitelný článek na abclinuxu. Jen tak dále
Rozhraní jsem přeložil do češtiny, takže mě zarazilo, když se změnil obchodní model. Někdo by mohl zazálohovat zdrojové soubory.
http://www.fripohled.blogspot.cz/search/label/DiffPDF
Tímto chválím Davida Kolibáče.
--language=cz
, ale učinil jsem tak jen pro účely článku, protože na první pohled mi bylo bohužel jasné, kdo překlad dělal.
Poznámka k využití: já tím porovnával různé revize závěrečné práce při sazbě (před odevzdáním do tisku), slajdy z různých let, když jsem se učil ke státnicím, a nějaké formuláře.
A co před komisí, dal's to?
Jinak, když už sis dal práci, nejprve nastavil spouštění v angličtině, a potom spustil program v češtině (kvůli obrázkům, to se rozumí), měl jsi jich pořídit víc.
když už sis dal práci, nejprve nastavil spouštění v angličtině
wat
Nic jsem nenastavoval.
Něco jsi ale nastavit musel, je jedno kdy.
Ten pohled se taky mohl odehrát jinde a jindy.