Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
na HW akceleraci zapomeňte, na OpenGL zapomeňte, všechno se tahá po síti a podle toho to taky vypadá
To je pravda, na druhou stranu není třeba živit tlusté klienty.
Nicméně, když se to udělá dobře, zas tak hrozné to není:
Buďto máte dobře napsanou OpenGL aplikaci, která v maximální míře používá display listy, takže data se jednou natáhnou do akcelerátoru v klientovi a pak se už po sítí posílají jen krátké příkazy, které manipulují se scénou jako celkem. Samozřejmě na tohle není možné napasovat všechny aplikace a klienti musí mít akcelerátor.
Druhá možnost je, že se scéna vyrendruje na serveru a klientovi se pošle komprimovaná bitmapa. Tady je třeba vysoká propustnost přes síť až do videopaměti klienta. Ale Intel má proprietární implementaci libjpeg v asembleru, dnešní sítě a stroje mají také vysokou propustnost, takže zpoždění by nemuselo být až tak hrozné. (Přiznávám, že jsem to naživo neviděl, ale nemám proč Sunu nevěřit.) Samozřejmě výhodou je absence akcelerátorů na klientech, takže konečně máte tenké lehké klienty a ne přímotopy.
Ano, jedná se o jistý kompromis, ale skutečně si myslíte, že vykreslování trojrozměrných scén v reálném čase je v obecné univerzitní učebně tak často potřeba? Živit stádo tlustých klientů mi v tomto případě přijde jako zbytečný luxus.
Nemluvil jsem o tlustých klientech - taková Via Ml má spotřebu taky jen pár watíků a kromě toho má grafiku ze základní podporou OpenGLTo je pravda, na druhou stranu není třeba živit tlusté klienty.
Přesně to jsem měl na mysli - dovede něco takového RayDesk? Asi ne, že.....Buďto máte dobře napsanou OpenGL aplikaci, která v maximální míře používá display listy, takže data se jednou natáhnou do akcelerátoru v klientovi a pak se už po sítí posílají jen krátké příkazy, které manipulují se scénou jako celkem. Samozřejmě na tohle není možné napasovat všechny aplikace a klienti musí mít akcelerátor.
To určitě ne, ale zas na druhou stranu - Compiz desktop vypadá pěkně a žádný extra výkon grafiky nepotřebuje.....Ano, jedná se o jistý kompromis, ale skutečně si myslíte, že vykreslování trojrozměrných scén v reálném čase je v obecné univerzitní učebně tak často potřeba? Živit stádo tlustých klientů mi v tomto případě přijde jako zbytečný luxus.
Nemluvil jsem o tlustých klientech - taková Via Ml má spotřebu taky jen pár watíků a kromě toho má grafiku ze základní podporou OpenGL
Obávám se, že výkon bude tragický. A pokročilejší funkce (stínování, antialiasing, bump-mapping) nebudou implementovány vůbec. Domnívám se, že stejný efekt bude mít Xrender.
Přesně to jsem měl na mysli - dovede něco takového RayDesk? Asi ne, že.....
Najděte si 3. kapitolu v What is VirtualGL?. Pokud se nic nezměnilo, tak Ray funguje takhle.
Compiz desktop vypadá pěkně a žádný extra výkon grafiky nepotřebuje
Zrovna to je příklad, kdy display listy jsou to poslední, protože budete muset při každé změně v drawable tlačit bitmapu do videopaměti. Řekl bych, že aplikace vyžadující vysokou propustnost budou velmi časté.
Mnohem častější problém je přehrávání videa. Takže má smysl optimalizovat na vysokou propustnost a když už mám tohle vyřešené, tak převést 3D na video, a zabít tak dvě mouchy jednou ranou.
Ano, věřil bych, že Ray takhle funguje. VirtualGl mi přijde jako extra prasárna, nemohu si pomoci. Proč tu máme síťový protokol X s rozšířením GLX, XRender a pod a nakonec se na toto všechno zapomenout a tlačit to na klienta jako video. Jo, v jistých případech to má opodstatnění ale obecně mi pořád přijde z hlediska provozu na síti dělat alceleraci lokálně...Najděte si 3. kapitolu v What is VirtualGL?. Pokud se nic nezměnilo, tak Ray funguje takhle.
2) Velkou vyhodou reseni je moznost vzdalene spravy, omezeni aplikaci uzivatelum dle skupiny, obecne vyssi bezpecnostVzdalena sprava? Kdyz mate vsechny uzivatelske sessny na jednom stroji (ala LTSP nebo Nomachine NX), tak se dela vzdalena sprava vzdy dobre - k tomu nemusim mit zrovna RayDesk. Apropo, co se tyce spravy zdroju na serveru a FUP, tam je lepsi Solaris - RHEL v tomto smeru dosti pokulhava.
3) licencni model je nase svobodna volba. Moc neverim zivotaschopnosti business modelu FOSS softwaru. Aby takove firmy mely sanci prezit, musi bud napsat software tak blbe, aby jej nikdo bez komercni podpory nedokazal pouzivat, nebo zasahnout masovy trh a verit, ze tech par promili platicich zakazniku je udrzi nad vodou. Nebo treti varianta, mit dostatecne vysoky venture kapital a doufat, ze je nejaky gigant koupi drive, nez jim vyschne zdroj penez.Uprime receno, ani ja ne. I kdyz - vase reseni je dosti spjato s hardwarem, tak proc to neudelat jako Sun samotny? HW si koupis a software je zdarma. Uz se mi parkrat stalo, ze jsem objevil kriticky bug v OS a diki tomu, ze zdrojaky jsou k dispozici, tak si to mohu opravit ihned sam a necekat, az se na to nekdo milostive za pul roku koukne.
Ano, tak je to správně! Proč by se Sunrayema měli trpět pouze studenti ČVUT a TUB?! Stejné podmínky všem!!!
No jo no, nestíhám... Na druhou stranu Vy máte z poslední doby taky jednu neomluvenou absenci.
"Chodí to dobře, akorát to neseje."
"To je u secího stroje dost podstatná závada, nemyslíš?"
V rubrice reklama? Kde žiješ?!
Tiskni Sdílej: