V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Kniha, kterou jsem si nedávno koupil a jejíž recenzi vám předkládám,
vyšla na počátku letošního roku v nakladatelství Computer Press. Hledal
jsem nějaký titul, který by mně podrobně objasnil všechna zákoutí CSS stylů
(a že jich je!) a vysvětlil mně, jak styly efektivně, a především korektně
využívat. Chci, aby stránky, které vytvářím, měly stejnou hodnotu se styly
i bez nich. Na tento fakt klade důraz i sám autor této příručky.
Na úvod si řekněme, jak je téma v knize zpracováno, resp. rozděleno do kapitol. Je jich celkem pět plus rejstřík, jehož absence je v tomto typu literatury nemyslitelná. Kapitoly jsou bohatě členěny do podkapitol a ty ještě hlouběji. Autor čtenáři na začátku představí ukázkovou stránku firmy Vonásek&Vocásek, která se zabývá obchodem se šroubky. Stránka je tvořena různými nestandardními konstrukcemi jazyka HTML a autor ji doslova před našima očima vnitřně přetváří pomocí kaskádových stylů. Stránka tedy zůstává vizuálně stejná, mění se však její struktura, která má - podle autora, odpovídat normě. Při tomto přepracovávání autor počítá i s nedostatky jednotlivých prohlížečů.
Nedá mi to, abych zde nevysekl poklonu: autor si dal tu práci a stránku
vytvářel tak, aby vypadala v každém z nejrozšířenějších prohlížečů co možná
nejlépe. Záměrně nepíšu "v každém stejně", protože Petr Staníček stránku
píše tak, aby se dala korektně a čitelně prohlížet i Linksem (Lynxem).
Pročtením knihy jsem došel k závěru, že autor stránku (a všechny vlastnosti
CSS) testoval v prohlížečích Internet Explorer na platformě Windows (verze
4, 5, 5.5, 6) a Macintosh (4 a 5), Netscape Navigator/Mozilla (4.x, 6/1,
všechny platformy), Opera (4, 5 Windows) a již zmíněném Linksu
(pochopitelně jen jako kontrolu "čitelnosti" ukázkové stránky 
).
Oceňuji tedy například i to, že sejmuté náhledy pocházejí z Mozilly a ne
jen z IE, jak bývá obvykle zvykem, zejména u autorů píšících pro Computer
Press.
První kapitola se nečekaně jmenuje "Úvod" a zasvěcuje čtenáře do
historie vývoje CSS, jejich začleněním do HTML dokumentů, problémy s
implementací standardů v různých prohlížečích a také se zabývá otázkou,
kterou linuxáci určitě dobře znají: A jak prosím tě udělám tohle a tohle s
tím CSS?! (Podobnost situace při přechodu na Linux je čistě náhodná)
Druhá kapitola se jmenuje "Formátování s CSS v kostce" a je vstupním seznámením s vlastnostmi CSS. Autor klade důraz na fakt, že je nutné v dokumentech odlišovat logickou strukturu od vizuálního ztvárnění, což je ostatně i principem normy HTML 4.0, XHTML, XML a CSS. V této kapitole je nastíněno základní použití stylu v dokumentech, konkrétně vytvoření tabulky stylů (včetně rozlišování mezi pravidly, prvky, selektory), aplikování vlastností textu, formátování bloků stránky a základní vlastnosti prvků.
Ve třetí kapitole se čtenář podívá "pod kapotu CSS"; seznámí se s definicemi a použitím CSS v dokumentech HTML, XHTML a XML a úrovní podpory CSS v různých prohlížečích. Další témata jsou syntaxe CSS, hodnoty a jednotky, média v CSS (např. zvukový výstup, výstup v Braillově písmu, výstup pro kapesní počítač, tiskárnu, promítané prezentace, obrazovku počítače, televizní obrazovku a terminál). V této části autor vysvětluje (požadovanou) logickou strukturu dokumentu, dědičnost, kaskádovost (tedy důvod, proč mají styly toto slovo v názvu), vizuální formátovací model CSS (princip, jakým je výsledná stránka skládána a zobrazována) a tabulky a jejich formátování.
Následující kapitola, "Přehled funkcí a vlastností CSS", je možná nejpraktičtější ze všech. (Ne, že by ty předchozí zajímavé nebyly.) Obsahuje vyčerpávající přehled všech vlastností jednotlivých prvků. Ve zkratce: kompatibilita v prohlížečích, obecné funkce CSS, vlastnosti rámů, formátování řádkových prvků, vlastnosti pozadí, generovaný obsah a seznamy, vlastnosti tabulek, stránkování a způsob, jak je ovlivňovat, vlastnosti zvukových stylů. Jestliže se předchozí kapitoly vázaly k ukázkové stránce, je tato kapitola obecnějšího charakteru. Obsahuje cca 80 (!) tabulek dvojího druhu.
V prvním typu nalezne čtenář vlastnosti všech prvků, konkrétně následující informace:
)Ve druhém typu tabulek, a teď se drž, milý čtenáři, nalezneme zobrazení podpory jednotlivých vlastností včetně konkrétních (!) hodnot v daných prohlížečích s patřičným komentářem. Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Například vlastnost rámů Obtékání má následující úspěšnost u jednotlivých prohlížečů:
| Obtékání | IE Win 4 | IE Win 5 | IE Win 5.5 | IE Win 6 | IE Mac 4 | IE Mac 5 | NN/Mo 4 | NN/Mo 6 | Opera 4 | Opera 5 |
| float | chybně | chybně | ? | ? | ? | ? | chybně | ? | ? | ? |
| left | chybně! | chybně! | ok | ok | ok | ok | chybně! | ok | ok | ok |
| right | chybně! | chybně! | ok | ok | ok | ok | chybně! | ok | ok | ok |
| none | ok | ok | ok | ok | ok | ok | ok | ok | ok | ok |
Legenda: "chybně" znamená, že prohlížeč funkci zpracovává s chybami,
"chybně!" je na hranici zhroucení prohlížeče, "?" znamená, že prohlížeč
příkaz realizuje nepředvídatelně (podle situace) a "ok" znamená, že
prohlížeč funkci zpracovává správně, tj. podle standardu. Mimochodem, z
tohoto srovnání nejhůře vycházejí "čtyřkové" verze prohlížečů Internet
Explorer a Netscape Navigator. Mozilla se drží na špici.
Tato tabulka je pouze výsekem jedné z tabulek ve čtvrté kapitole. Vývojář tak dostává do ruky kompletní referenci a ví, jak jeho stránky budou vypadat v tom či onom prohlížeči. Divím se, že autor nenapsal na úvod, že děkuje své manželce/ přítelkyni za trpělivost (jak to dělávají "západní" autoři). Já bych u takového srovnávání dostal infarkt. 8-D
Poslední kapitola se jmenuje Praxe. Staníček se věnuje konkrétním radám při vytváření CSS dokumentů: máme zapomenout na "čtyřky" (čili na výše zmíněné verze IE a NN), které považuje za prohlížeče neschopné korektně zobrazit dokument formátovaný CSS. Dále se zmiňuje o dynamickém HTML a, jak to tak v našich počítačích bývá, také o CSS v českém prostředí. Uvádí typická písma systémů Windows a způsob, jak dosáhnout stejného zobrazení dokumentu napříč platformami. Praktickým doplňkem je také tabulka stylů HTML 4.0 (čili přednastavených hodnot). Na poslední straně kapitoly najdeme internetové odkazy na normy a standardy nejen konsorcia W3. Všechny příklady uvedené v knize lze najít na adrese vydavatelství Computer Press.
Z knihy jsem nadšený. Jednak mám pocit, že jsem nevyhodil peníze z okna, ale hlavně vím, že jsem získal kvalitní, výborně zpracovanou a aktuální (!) referenční příručku. Za zmínku také stojí odkazy, které se objevují v určitých místech a směřují čtenáře k podrobnostem (včetně udání stránky). Možná to lze však místy chápat jako nevýhodu: ze začátku se mi zdál text roztříštěný. Ale praktickým používáním jsem dospěl k závěru, že pokud hledám vlastnost a její hodnotu, mám nalistovat kapitolu čtvrtou. Kniha obsahuje i několik diagramů a schémat, která pochopitelně pomáhají porozumění (zejména "skládání" prvků do výsledné podoby). Osobnost autora (webmaster vydavatelství Ringier a autor stránek blesk.cz, reflex.cz, abicko.cz, autor manifestu Dogma W4) zaručuje, že kniha má vysokou užitnou hodnotu, která je navíc umocněna ještě faktem, že jsem nenarazil na žádné gramatické chyby nebo překlepy (jak to tak v našich knihách nebývá). Neváhejte.
| Autor: | Petr Staníček |
| Nakladatelství: | Computer Press |
| Cena: | 197,- Kč / 295,- Sk |
| Datum vydání: | 2003 |
| Počet stran: | 192 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.3.2003 02:39