Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jen takové malé FAQ na začátek:
Takže, o co se vlastně jedná? Evilwm je minimalistický okenní manažer. To ovšem neznamená špatný, primitivní nebo nepoužitelný. Naopak. Je minimalistický jak k operačnímu systému a hardwaru počítače, tak i k uživatelskému prostředí. To má v zásadě několik výhod:
Doufám, že už vás to začalo zajímat. Každopádně je evilwm jiný než běžné manažery. Pokusím se vám popsat, jak jsem se k němu dostal. Cesta to byla poměrně zdlouhavá. Nikdy jsem nepoužíval KDE ani GNOME, ale na začátku to bylo FVWM a později dlouho WindowMaker. Postupně jsem však zjistil, že stejně žádné ikonky, tlačítka ani meníčka nepoužívám a že mě akorát zdržují při práci. Postupně jsem se proměnil v podivína, který místo klikání raději otevře terminál a napíše do něj "gimp". Takže jsem začal hledat něco, co by nebylo zbytečně složité a umělo právě ten základ, který potřebuji, čili:
Tohle mi skutečně stačí a ostatní prvky mi spíš překáží. Řešení jsou v zásadě dvě. Buď si v něčem pěkném vyrobit jednoduchý skin, který by vypadal podle mých představ, nebo najít něco, co to umí přímo. A našel jsem právě evilwm. Seznam jeho fičurek je poměrně překvapivý:
Možná si teď říkáte, že to bude nějaká krkolomná těžkopádnost -- pro pár megabajtů paměti se přece nikdo dobrovolně nesníží k používání něčeho takového. Ale jak už jsem řekl, nejde mi o paměť, ale o příjemné a rychlé ovládání okýnek.
Instalace téhle věci je naprosto triviální. Ze stránek projektu
evilwm si stačí stáhnout malý archívek (24kB!) a rozbalit. Obsahuje jen
pár souborů. Můžete editovat Makefile a nastavit v něm pár
vlastních drobností a pak už spustíte překlad. Za pár sekund máte malou
binárku, kterou si někam nahrajete (můžete použít
make install, ale to já nerad a tady to není potřeba),
třeba do /usr/local/bin. Hotovo. Máte evilwm.
Abyste mohli začít evilwm používat, musíte si v domovském adresáři vytvořit (nebo editovat existující) soubor
.xinitrca napsat do něj cestu k binárce.
Protože asi budete chtít jako já mít spuštěných pár věcí při startu a nastavené nějaké to pozadí, můžete místo přímého odkazu dát cestu ke svému skriptíku, který vám zajistí další akce. Můj vypadá asi takto:
$ cat .xinitrc ./.startevilwm $ cat .startevilwm /usr/X11R6/bin/setnumlock xsetroot -solid black -cursor_name top_left_arrow xplanetbg -radius 50 -longitude 20 -latitude 30 -wait 600 -nice 19& gkrellm -g +952+0 & /usr/X11R6/bin/evilwm -bw 3 -term wterm
Ale klidně můžete nechat naběhnout čistý evilwm, pracovat se s ním dá stejně. Takže... jakže se to ovládá? Inu, klávesnicí nebo myší. Ideální je kombinovat obé. Jak to komu vyhovuje.
Hýbat okýnkama můžete buď klasickým chycením za okraj, případně pohodlněji tak, že stisknete Alt, najedete myší kamkoliv do prostoru okna a pak levým tlačítkem pohybujete, prostředním (kolečkem) měníte velikost a pravým hodíte okno pod ostatní.
Další funkce jsou pak ovládány z klávesnice, a to tak, že stisknete zároveň Ctrl a Alt a pak k nim příslušnou klávesu:
Alt-Tab pak klasicky přepíná mezi okny. No... a to je všechno. Co víc
byste chtěli? No dobře, některé věci by možná bylo dobré trochu vysvětlit.
To, který terminál se otevře, lze ovlivnit parametrem -term
při spouštění evilwm. Standardně je to xterm, ale pokud máte rádí wterm,
aterm nebo nevímcoještěterm, není problém ho provozovat i v evilwm. Není to
jediný parametr, lze také jednoduše měnit třeba barvu okrajů oken.
Přesun oken mezi virtuálními plochami je poměrně snadný. Pomocí Ctrl+Alt+F si okno zamkneme (změní barvu okraje), přepneme se na jinou plochu a tam ho zase stejnou kombinací kláves "pustíme".
Aktivní okno poznáme podle barvy okraje a také podle toho, že nad ním držíme myš. To je ovšem běžná funkce a předpokládám, že ji zná většina z vás. Pro ty, kterým to není jasné: abychom učinili okno aktivním (a mohli s ním pracovat), stačí nad něj najet kurzorem myši. Žádné přepínání, kliknání ani nic jiného.
Poslední důležitou funkcí je ukončování evilwm. Překvapivě na to není
žádná klávesa. On se totiž nijak sám ukončit neumí. Jsou tedy dvě možnosti.
Tou univerzální je samozřejmě kill, případně
Ctrl+Alt+Backspace. Druhou a docela vtipnou možností je spustit evilwm ze
zmíněného skriptu. V případě, že se tento ukončí (doběhne do konce), ukončí
se i .xinitrc a Xka taky. V mém případě tedy stačí korektně
ukončit Gkrellm a je po všem.
Evilwm je jednoduchý a funkční okenní manažer. Je nenáročný a mně se s ním pracuje velmi příjemně a intuitivně. Mimochodem... moc hezky v něm vypadají KDE aplikace ;-).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
26.1.2005 10:33
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
26.1.2005 10:42
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
GKrellM mam, mam ta nejen slunicko, ale i mesicek. Ale co ma, probuh, znamenat ta kachnicka?
. Hladina ukazuje zaplnenou pamet a bublani zatez systemu. Kachnicka uz je jenom takova ficurka .
26.1.2005 15:16
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
. Je to dlha story preco, ale dvovodom je ICQ klient. SIM mi drbal kontakty tak som presiel na Kopete (na centericq ma neprehovorite), no na to treba aj taskbar aby blikala taskpolozka ked pride sprava. pypanel to neumoznoval, tak som nahodil kicker. A ked uz bezi kicker, tak uz moze rovno bezat aj KDE . Ale asi skusim mozno len tak aj ten evilwm.
Preferuji SW, ktery mi nic nenuti, ale hodne toho umi;
asi zustanu u sveho IceWm
Tak tohle je na me moc (postradam par featurek), me vyhovuje muj fluxbox, ale je fakt, ze ty dekorace oken - ty tlacitka typu minimalizace, maximalizace atd. nepouzivam, okna presouvam a zvetsuju pres ALT + levy resp. pravy tlacitko mysi. Nevite, jak bych se tech dekoraci ve fluxboxu zbavil?jednoduse : staci si otevrit v editoru konfigurak stylu, jaky pouzivate a najit property
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
26.1.2005 00:28
27.1.2005 12:39
28.1.2005 12:04
26.1.2005 00:34
26.1.2005 12:15
window.borderColor: a window.borderWidth: popripade je vytvorit. Ta prvni urcuje barvu ramecku a mela by byt v hexa formatu ( #000000 ) a druha je tloustka ramecku v pixelech. Dalsi property kterou jsem menil je window.handleWidth: ta urcuje rozmery toho drzatka nebo co to je pod okny ... tu jsem dal na 0 a vse je OK :)
Podle me zalezi hodnoceni vhodnosti okenniho manazeru mj. i na tom, s jak objemnymi daty se pracuje.
Pokud se neprehravaji filmy (napr. prednaska RMS v ogg Theora), neprohlizi velke fotky (treba 16MB tiffy z Marsu) atp. pak jiste staci malo vykonny pocitac a nenarocny okenni manazer je vice nez vhodny. Pokud ovsem chci plnohodnotny pocitac, ktery zvlada vyse uvedene ukoly, potom stejne potrebuji vykonny HW a hodne pameti. Provoz GNOME ci KDE pak neprinasi vykonnostni problem.
Mnoho prostoru na obrazovce lze ziskat i v tech "nenazranych" prostredich volbou prostorove usporneho tematu.
Podle me zalezi hodnoceni vhodnosti okenniho manazeru mj. i na tom, s jak objemnymi daty se pracuje.
Řekl bych že vůbec ne. Podle mě jde hlavně o to, s čím se uživateli (tady třeba autorovi článku) pohodlně pracuje a co se mu osobně líbí. To podle mě nemá s výkonem počítače vůbec co dělat. Osobně třeba používám FVWM, Mutt, Vim nebo Links (grafický), protože se mi s nimi pracuje lépe než s jinými programy podobného určení (tedy například Evolution, Kmail, Emacs, Kate, Konqueror nebo Mozilla apod.). A to třeba i na stroji s dvěma 3 GHz Xeony, takže kvůli výkonu počítače to určitě není.
Každý jsme prostě jiný a někomu se líbí KDE, někomu GNOME a jiným úplně něco jiného.