Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Jak tvrdite, "filozofie Ubuntu" je vam velmi blizka. Proc tedy prvni co udelate po instalaci (free) Ubuntu je, ze nainstalujete proprietarni kodeky a jiny ne-free software??? Trosku schizofrenie nemyslite?Protože je to v naší zemi naprosto legální, a protože si chce uživatel poslechnout písničky v nejrozšířenějším hudebním formátu. Nechápete na tom snad něco?
Co nechapu je prosazovani samotne myslenky "only-free" uzivatelem, na ktereho jsem reagoval. Jestlize tento uzivatel prosazuje tuto myslenku, proc si tedy dobrovolne instaluje proprietarni software?Tak to jste asi filosofii Ubuntu vůbec nepochopil - Ubuntu se nesnaží být free za každou cenu jako třeba Stallmanovo Ututo nebo gNewSense. Ubuntu se snaží být plnohodnotným svobodným OS a proto nabízí uživatelům i svobodu si nainstalovat nesvobodný software, když to uznají za vhodné.
PS. Ubuntu bude vzdy vypadat jako Win95, nebot pouziva GNOME!Hadat se o tom, co je hezci nema smysl. Ale tahle veta je naprosto evidentni kravina
Me osobne prijde GNOME v Ubuntu stejne HNUSNE jako vsude jinde. Takze pro me plati GNOME=Win95.Škoda, že úroveň svých příspěvků občas shodíš nějakým úletem podobným tomuto. S většinou toho, co jsi tu jinde napsal, se dá buď souhlasit nebo rozumně polemizovat. Takovéhle flamebaity však celkový dojem dost kazí.
APT je proste APT. Timto dekuji panum z Novellu a Microsoftu, ze me donutili zkusit neco jineho, neco mnohem lepsiho :o).Pořád je mi záhadou, proč spousta Debianistů pořád prosazuje apt, když takové aptitude je minimálně o řád lepší, pouze neumí pracovat se src balíky (nebo umí, ale já to tam nenašel).
Z mych zkusenosti z FC4 muzu rict, ze vsechno je lepsi nez yumI drátem do voka? :P Koukám, že tu zase propukly závody, kdo dočurá vejš a dál anebo (postpubertálně) kdo má větší péro. Kdybyste radši připomínkovali článek ;)
sources.list
. Ale co to tu říkám, takový pokročilý uživatel, jako vy, tohle všechno jistě ví :-P
Vzhledem k tomu, že jsem KUbuntu instaloval na cca 30 různých počítačů a na žádném z nich jsem se nesetkal s problémem disfunkčnosti Opery, tak vám bohužel nemůžu říct, kde je zakopaný pes.
Demagog jsem - to klidně přiznám. Ale nepochopil jste mou výtku - já nekritizuju počet distribucí a jejich změny (taky jsem jich asi 5 vyzkoušel), ale připadá mi směšné měnit distribuci jenom kvůli webovému prohlížeči. Distribuce jsem měnil buď kvůli baličkovacímu systému anebo způsobu konfigurace.
Kdo prosím vás tvrdí, že je Debian obtížný? Mě příjde stejně snadný jako cokoliv jiného...
Najdete si prizpevek "15.11. 10:26 JK" a najdete v nem, kde hanim UBUNTU! Protoze lzete!tomu všemu dává korunu.
Dovolim si to přeložit, protože buď neumíte anglicky, nebo si sedíte na vedení. "Po vydání Ubuntu 6.06 LTS, je nyní Canonical potěšen, že vám může oznámit uvedení Opery pro Ubuntu." Jestli vůbec rozumít časové souslednosti této věty zjistíteJá si Vás dovolím upozornit, že anglicky umím velmi dobře.
že Ubuntu 6.06 tu bylo dříve než Opera pro Ubuntu. Je uplně jedno o kolik dní, či týdnů šlo. Každopádně to potvrzuje, že v určité době prostě v repozitářích NEBYLA!Nebyla tam zhruba 5 týdnů po vydání Ubuntu 6.06 LTS, jehož životnost bude na pracovních počítačích 3 roky. Můžete ve svých příspěvcích používat velká písmena a vykřikníků, kolik chcete, a kopírovat je na jiné linuxové servery, ale to nic nemění na tom, že to tvrzení není relevantní, jelikož v současné době neplatí. Uživatelé, čtenáři a diskutující z takového tvrzení nemají žádný užitek, naopak dsotávají naprosto zavádějící informaci. Takže ještě jednou, pokud chcete a potřebujete za každou cenu kritizovat Ubuntu, budete si muset vymyslet jiné, lepší důvody.
Mohu mít přece pocit, že Ubuntu nepřináší žádnou podstatnou přidanou hodnotu navíc, a tudíž mi přijde zbytečné....No vidíte, a právě třeba tu Operu 9 si v Debianu přes standardní repozitáře nenainstalujete. V Ubuntu na to stačí několik kliknutí v nástroji Přidat/odebrat programy. Podstatná hodnota Ubuntu navíc je třeba to, že přivádí Linux na pracovní stůl mezi běžné lidi. Poskytuje spustitelné i instalační CD v jednom a lze si je bezplatně objednat a zaslat až domů, což je naprosto zřejmý přínos směrem k atraktivitě pro uživatele. Jednodušší a pohodlnější instalaci systému a třeba i instalaci Opery 9 (podobně ostatních programů) oproti Debianu pro ty zájemce, kteří ji upřednostňují před Firefoxem, jsem zmínil také. Rovněž i bezesporu atraktivnější výchozí vzhled Ubuntu oproti Debianu (a to ať se na mně nikdo nezlobí, vždyť například i ty ikony na ploše a v nabídkách byly provedené na mnohem vyšší úrovni ve Windows 95 než v nejnovějším Debianu s GNOME) jsem uváděl. A pokračovat bych mohl dlouho.
primlouval bych se za popis zasadnejsich veci systemu, nez uvadet/popisovat vzhled a vkladat screenshoty jednotlivych programu. temi zasadnejsimi vecmi mam na mysli, jak spolehlive funguje na notebooku suspend to ram/diskNemám.
, konfigurace wifi (wpa, moznosti autentizace, wpa-psk, wpa-tls, peap...), funkce VPN klienta (Ipsec/l2tp/pptp), tj. jak se treba pripojim k nejrozsirenejsim vpn serverum (m$, ci$co) atp..Nemám, nevedu.
ono obecne je napr. powermanagementu v linuxu venovano malo prostoru v recenzich jednotlivych dister a pak se treba stava, ze takova zakladni vec, jako vypinani monitoru (LCD) nefunguje (podsviceni bezne trvale sviti, jen je zobrazena cerna), asi to lze poladit upravou xorg.conf, ale podobne veci by mely byt pristupne pres GUI, jinak linux na desktopu nema sanci!Já bych se za další článek, který by se věnoval právě tomuto, přimlouval taky. Tož autoři, do toho! ;)
Do toho všeho Petr Tomeš se svými silnými slovy a prázdnými řečmi.Takové vyjádření mi přijde ještě prázdnější, už proto, že není konkrétní.
Tiskni
Sdílej: