Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Dostala se mi do ruky kniha "Kniha kódů a šifer" od Simona Singha, která mne zaujala natolik, že jsem se rozhodl vám o ní povědět. (Tedy samozřejmě pokud jste ji už nečetli ). Jak už název napovídá, pojednává o kryptografii. To je dnes už hodně otřepané téma, ale přesto si troufám říci, že obdobná kniha u nás (nebo alespoň mně) doposud chyběla.
Proč si myslím, že byste si ji měli přečíst? Největším přínosem je poutavý a velice srozumitelný úvod nejen do kryptografie minulé, současné ale i budoucí. Musím zdůraznit slovo poutavý, protože kniha je napsána velmi čtivým způsobem. Také bych chtěl podtrhnout srozumitelnost. Po přečtení určitě pochopíte celou řadu souvislostí a zajímavých detailů. Začněme ale od počátku.
Aby si čtenář uvědomil, že šifrování nás provází a provázelo na každém kroku, začíná autor pohnutým osudem Marie Stuartovny, která vložila svůj osud do rukou kryptografie. To se jí příliš nevyplatilo a hlavním důkazem obžaloby byla dešifrovaná korespondence se spiklenci. Jak je to ale se vznikem kryptografie? O tom pokračuje dále. Není to vůbec nudný úvod. Mezi praktickými příklady substituce a transpozice se kupříkladu dozvíte, že mezi první popisy substituce patří Kamasutra, kde bráhman Vátsjajána doporučuje ženám pro ukrytí informací o svých vztazích umění tajného písma. Kniha vtipně využívá dramatické linie, která je patrná už od počátku existence utajování skutečnosti. Mám na mysli zápas vědy o utajování (kryptografie) a kryptoanalýzy, která se pokouší skryté skutečnosti rozluštit.
Dále se na časové ose posuneme zhruba do 16. století. Společnost, zejména některé kruhy, touží po bezpečné komunikaci, a tak se kryptografie stává předmětem výzkumu. Její složitost narůstá nově objevenou polyalfabetickou substitucí. Původní nápad italského polyhistora Albertiho dotáhl do konce Blaise de Vigenère vytvořením Vigenèrovy šifry. Poměrně známá historie je okořeněna nově objevenými fakty o muži se železnou maskou. Věděli jste, že kryptografové Ludvíka XII. (otec a syn Rossignolové) vytvořili Velkou šifru, jež nebyla až do nedávna rozluštěna? Její rozluštění poskytlo možnost dešifrování některých dopisů, osvětlující jejich pravděpodobnou totožnost.
Další důležitou částí knihy je historie Enigmy, tedy mechanizace šifrování, která je fascinující dokonce i v dnešní době. Kniha krásným způsobem popisuje principy práce a technickou realizaci šifrovacího stroje. Máme možnost porozumět elegantnímu, téměř geniálnímu, řešení Enigmy. (Musím říci, že jsem neodolal a pokusil se pochopit její principy. Zjistil jsem, že podobnou úchylkou trpí více lidí. Někteří dokonce vytvořili řadu emulátorů funkcí Enigmy). Krátce poté začneme na věc pohlížet očima spojenců.
Jistě, o roli Alana Turinga slyšel každý, ale pro mne byla zcela nová informace o práci Poláků (pana Rejevského), který v zoufalé situaci prokázal, že algoritmus není neprolomitelný. Autor opět popisuje kryptografii v historickém kontextu, takže se můžeme dozvědět zajímavé informace, které alespoň pro mne zůstaly skryty v guláši socialistického školství. Například vstup USA do 2. světové války. Často se opakuje Pearl Harbor, ale pravda byla možná jiná. Dle autora tu byla ještě dříve fakta, která měla rozhodující vliv. A sice plán Německa na "zaměstnání" USA. Němci chtěli původní osu Německo-Itálie-Japonsko rozšířit o Mexiko, které mělo napadnout USA a vyrvat zpět původní mexická území, jako je stát Texas.
Následuje krátká, ale poutavá odbočka, spočívající v aplikaci objevených dešifrovacích postupů na historická písma popisující práci Thomase Younga, pana Champolliona na rozluštění Rosettské desky, a příběh lineárního písma B.
Pak už ale rychle zpět ke kryptografii, jak ji známe. Popis řešení distribuce symetrických klíčů - vznik algoritmu Diffie-Hellman, těsně následovaný vznikem asymetrického šifrování. Velmi čtivý popis toho, jak vznikla kryptografie dnešní doby. Opět by se mohlo zdát, že se nejedná o nic nového, a hleďme, na závěr jedna informační bomba. Tedy alespoň pro mne. Představte si, že asymetrické šifrování a distribuci klíčů vyřešili již o čtyři roky dříve Angličané.
Následuje kvantová kryptografie. Na toto téma jsem prošel vícero článků, ale jejich pochopitelnost se nedá srovnávat s knihou. Nejenže se mi podařilo pochopit fyzikální princip, ale také "uchopitelný" důsledek Gödelovy věty, která zapříčiní, že kvantová kryptografie bude neprolomitelná.
Suma sumárum: Kniha poutavým a srozumitelným způsobem shrnuje historii kryptografie a nastiňuje její budoucnost. Určitě je potřeba složit hold překladatelům, kteří odvedli výbornou práci. Autor kombinuje odborná fakta se skutečnými událostmi, což jí dodává velkou živost. Zajímavé je také zahrnutí informací, které se doposud ukrývaly v politickém šumu nebo v archivech tajných služeb. Vřele ji doporučuji vaší pozornosti.
Název | Kniha kódů a šifer |
Autoři | Simona Singh |
Vydal | Argo |
ISBN | 80-8659-18-7, 80-7203-499-5 |
Datum vydání | 2003 |
Počet stran | 382 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: