abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
včera 21:21 | Zajímavý software
Společnosti General Dynamics C4 Systems a NICTA společně oznámily, že uvolnily zdrojové kódy mikrojádra seL4 pod licencí GNU GPLv2 (GitHub). Podrobnosti v často kladených dotazech (FAQ).
Ladislav Hagara | Komentářů: 7
včera 06:59 | Zajímavý článek
Christian Perrier na svém blogu aktualizoval počty vývojářů Debianu dle jednotlivých zemí. Přehled je seřazen podle počtu aktivních vývojářů na milion obyvatel. Tabulku vede Finsko s 3,61 aktivního vývojáře na milion obyvatel. Česká republika je na 21 místě s 0,59 vývojáře na milion obyvatel. Slovensko je 37 místě s 0,18 vývojáře na milion obyvatel. Počet aktivních vývojářů Debianu je 969.
Ladislav Hagara | Komentářů: 23
včera 06:56 | Komunita
Mitchell Baker na oficiálním blogu Mozilly oznámila, že novým CEO Mozilly se stal Chris Beard. Chris Beard byl od letošního dubna prozatímním CEO Mozilly (zprávička). Ve funkci nahradil Brendana Eicha, který v dubnu po několika dnech ve funkci rezignoval a Mozillu opustil (zprávička).
Ladislav Hagara | Komentářů: 5
28.7. 06:50 | Nová verze
Vyšel CoreOS 367.1.0. Jedná se o první stabilní verzi linuxové distribuce CoreOS. Dle vývojářů CoreOS se jedná o distribuci určenou pro nasazení na serverech a v cloudu. CoreOS je založen na myšlence minimálního základního systému podporujícího technologii softwarových kontejnerů Docker, nad kterým běží aplikace v kontejnerech.
Ladislav Hagara | Komentářů: 18
25.7. 18:00 | Nová verze
Vyšla alfa verze 0.7 správce balíčků GNU Guix založeném na správci balíčků Nix. Poprvé s novou verzí GNU Guix vychází také obraz operačního systému GNU, který lze z USB flash disku nainstalovat. Operační systém GNU obsahuje jádro Linux-libre, init systém GNU dmd a dalších více než 800 balíčků.
Ladislav Hagara | Komentářů: 39
25.7. 18:00 | Komunita
Je poslední pátek v červenci, a proto všem systémovým administrátorům vše nejlepší ke Dni systémových administrátorů (System Administrator Appreciation Day).
Ladislav Hagara | Komentářů: 12
24.7. 18:00 | IT novinky
GOG.com v březnu oznámil (zprávička), že bude podporovat také Linux a slíbil, že na podzim nabídne 100 počítačových her. Prvních 50 her je k dispozici již dnes. Bez DRM. Řada z nich do úterý se slevou.
Ladislav Hagara | Komentářů: 23
24.7. 13:00 | Nová verze
Vyšel ownCloud 7. Nejnovější verze tohoto open-source systému umožňujícího provoz vlastního cloudového úložiště přináší spoustu nových vlastností. Zmínit lze například možnost sdílení dat mezi ownCloud servery, vylepšenou správu uživatelů nebo lepší podporu externích cloudových úložišť. Představení nových vlastností také na YouTube.
Ladislav Hagara | Komentářů: 24
23.7. 21:01 | Zajímavý článek
Úřad vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska určil formáty vládních dokumentů (Open standards for government). Pro sdílení a spolupráci na dokumentech je to formát OpenDocument (ODF) 1.2 a vyšší. Pro prohlížení dokumentů je to HTML5 a PDF/A. [reddit]
Ladislav Hagara | Komentářů: 26
23.7. 11:11 | Nová verze
Byl vydán Mozilla Firefox 31.0. Nejviditelnější novinkou je přidání vyhledávacího pole na stránku nového panelu. Z dalších novinek lze zmínit například podporu nové HTTP hlavičky Prefer:Safe. Nástroje pro vývojáře nově obsahují Add-on Debugger, Canvas Debugger a kapátko na snímání barev ze stránky [Mozilla.cz]. Řešeny jsou také bezpečnostní problémy. Podrobnější informace v poznámkách k vydání. Firefox 31 je nová verze s prodlouženou podporou (ESR). Současně s Firefox 31 byl vydán také Firefox 24.7.0, tj. předchozí verze s prodlouženou podporou.
Ladislav Hagara | Komentářů: 27
Máte na svém notebooku zašifrovaný pevný disk?
 (90%)
 (10%)
Celkem 7150 hlasů
 Komentářů: 46, poslední 28.7. 13:20
Rozcestník
Reklama
Autoškola testy online Levný benzín

Začínáme programovat v jazyce Python

16. 2. 2004 | Radek Malčic | Recenze | 14189×

Python je interaktivní, interpretovaný, objektově orientovaný programovací jazyk. Vyznačuje se elegantním stylem zápisu a snadnou rozšiřitelností pomocí modulů.

Úvod

Protože je interpret jazyka platformně nezávislý, je možno Python použít skoro všude. Poslední informace naznačují, že jej v budoucnosti najdeme i v mobilních telefonech Nokia. V této knize naleznete základy programování v Pythonu a zároveň vám bude sloužit i jako referenční příručka tohoto jazyka.

Stručně obsahem

Kniha je rozdělena na čtyři části.

V první části autoři srovnávají Python s jinými programovacími jazyky a v tomto srovnání poukazují na výhody a nevýhody Pythonu. Je zde vysvětlena struktura knihy a také jak Python nainstalovat a používat v jednotlivých operačních systémech.

Druhou část můžeme považovat za referenční příručku jazyka Python. Jsou zde podrobně popsány jak základní interní datové typy a struktury pro řízení běhu programů, tak i způsob psaní funkcí, modulů a skriptů. Ke konci kapitoly se seznámíme se základy používání vyjímek, které jsou probrány a vysvětleny důkladněji. Protože Python je objektově orientovaným jazykem, tak kapitola o tomto způsobu programování samozřejmě nesmí chybět. Jedná se ovšem o popis konstrukcí, které jsou v jazyce Python použity a ne o vysvětlení samotného objektového programování. Na závěr této části je popsána možnost programování grafického uživatelského rozhraní v Pythonu s použitím knihovny Tk.

Třetí část probírá pokročilé vlastnosti jazyka. Naučíme se vytvářet a používat balíčky, které jsou navrženy pro zvládnutí velmi velkých projektů. Další kapitola obsahuje seznam a popis všech speciálních metod, které jsou v Pythonu k dispozici a v poslední kapitole se dozvíme něco o regulárních výrazech. Kapitola o regulárních výrazech je určena především těm, kdo se s tímto pojmem dosud nesetkali.

V poslední části se seznámíme s možnostmi, které Python poskytuje pro propojení s jinými programovacími jazyky či aplikacemi. V jednotlivých kapitolách jsou položeny základy pro vzájemnou spolupráci Pythonu s COM objekty, s jazykem C/C++, s javovským virtuálním strojem nebo pro generování HTML kódu.

Hodnocení

V knize jsem bohužel našel pár drobných nedostatků. Jednalo se o chyby ve zdrojových kódech, které vznikly jejich překladem a začátečník je může snadno přehlédnout. Dále mě překvapilo pár vět, které jsem musel kvůli jejich větné stavbě číst několikrát, abych pochopil smysl. A také jsem narazil na pár výrazů typu "velký indián" (str. 159), které jsem nepochopil vůbec.

Celkově ale hodnotím knihu velice dobře. Sazba a vnitřní úprava knihy jsou na velmi vysoké úrovni, a proto je kniha přehledná a srozumitelná. Na začátku každé kapitoly je stručně popsáno, co vše kapitola obsahuje a to umožňuje snadnější orientaci v celé knize. Protože výše zmíněných chyb je naštěstí jen pár, zájemcům o tento jazyk ji mohu doporučit.

NázevZačínáme programovat v jazyce Python
AutořiDaryl Harms, Kenneth McDonald
PřekladIvo Fořt, Lubomír Škarpa
VydalComputer Press a.s.
ISBN80-7226-799-X
Datum vydání2003
Počet stran456
Doporučená cena390 Kč / 590 Sk
       

Hodnocení: 33 %

        špatnédobré        

Nástroje: Tisk bez diskuse

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

16.2.2004 08:20 Hynek
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
velky indian to bude asi "big endian" zpusob razeni byte v pameti
Jiri 16.2.2004 09:19 Jiri "eR0" Svoboda | skóre: 37 | blog: cat /dev/mind | Prostějov
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
Jojo, presne tak. Tak to vypada, kdyz clovek cely zivot stravi programovanim pro jednu platformu. :-) Pak ani nevi, ze neco takoveho existuje...
Treba moje Amiga byla "big endian" (a obecne jsou to vsechny Motoroly vcetne PowerPC), ale Intel x86 je "little endian". Pro zajimavost ARM (treba v iPAQu) umi byt "little endian" i "big endian".
"little endian" ma v pameti napred mene vyznamne byty, "big endian" naopak ty vice vyznamne.
Laicky predstavit se to da treba na cteni arabskych cislic. My, co piseme zleva doprava, je cteme jako "big endian", coz je nevyhodne, protoze dokud neprecteme vsechny cifry, nevime o tom cisle vubec nic (vime, ze prvni cifra je napr. 2, ale nevime v jakem radu). Naopak arabove ctou zprava doleva, takze uz po precteni prvni cislice vi, kolik ma cislo jednotek. Po precteni druhe, kolik ma desitek atp. Arabove ctou cisla "little endian". :-)
Ac nemam platformu x86 prilis v lasce, musim uznat, ze byt "little endian" je vyhoda.

A jinak ohledne Pythonu, clanek jsem necetl. Python nemam rad a dokonce ho na svych strojich ani neinstaluji.

16.2.2004 09:34 Jindra
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
Hezky priklad, akorat ze Arabove ctou cisla stejne jako my - z leva do prava. Cislice jsou vyjjimka oproti cteni textu.
Jiri 16.2.2004 09:52 Jiri "eR0" Svoboda | skóre: 37 | blog: cat /dev/mind | Prostějov
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
Heh, dik za opravu. To jsem nevedel. Evidentne jsem byl mystifikovan. :-(
Ale fakta okolo procesoru a princip jsem myslim popsal spravne. :-)
18.2.2004 08:48 butruz butruz faqir
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
Jenomze prave proto je ctou "little endian". Mimochodem, to ze Arabove "meni smer" pri cteni cislic neni tim, ze bychom je teprve my evropane naucili psat cisla (ve skutecnosti je tomu naopak). Duvod je ten, ze se drive cetla cisla "od jednotek" proste proto, ze jednotky byly vnimany jako vic dulezite, nez desitky. Takovy "generic little endian" ;-)
16.2.2004 12:04 Honza
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
Nemyslim si, ze "little endian" je nejaka vyhoda. Pokud budu chtit cisla porovnavat je to rozhodne lepsi vzit z opacneho konce (MSB first). Oba zpusoby ulozeni maji sve opodstatneni. Takze Vas zaver je o "little endian" je velmi diskutabilni.
16.2.2004 12:59 Martin Čížek | skóre: 20 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
(a) Porovnani se realizuje odectenim cisel a naslednou indikaci nulovosti/(ne)zapornosti vysledku. Verte, ze je to rychlejsi nez Vami naznacovany zpusob.

(b) MSB je most significant bit, a s little/big endian nesouvisi. little/big endian urcuje poradi slabik. Jelikoz bity nejsou primo adresovatelne, je jejich fyzicke poradi zcela lhostejne.
Kdyby dva z nás byli dvěma z nich, všichni z nás by mohli být všemi z nich.
16.2.2004 13:28 Honza
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
ad a) Me je jasne, jak je realizovano odcitani. Ale pokud mam cislo rozsahem vetsi nez sirka datove sbernice. Tak je mnou navrhovany zpusob urcite rychlejsi. Priklad long int v 8-bitu.

ad b) Spatne jsem se vyjadril. Mel jsem na mysli byte. Opet si dovolim podotknout, zr opet zalezi na implementaci daneho procesoru/mikroprocesoru. Znam architektury, ktere umoznuji adresovat jednotlive bity. Pro urcite typy aplikaci je to dokonce vyhodnejsi.
16.2.2004 13:50 Martin Čížek | skóre: 20 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
ad a) Mate pravdu. Ale jelikoz operace s cisly sirsimi nez datova obvykle resi SW, nic Vam nebrani umistit si tato cisla tato je jak chcete ;-).
Kdyby dva z nás byli dvěma z nich, všichni z nás by mohli být všemi z nich.
16.2.2004 13:32 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
Hehe, je to rychlejsi na Intelu a kdovi kde jeste, ale nemusi to platit obecne.
16.2.2004 13:33 Zdenek
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
a) Neni pravda, napr M68K mela 16-bit sbernici, a provadela 32-bit cmp.l tak, ze nejprve porovnala vyssi slovo, a pouze kdyz se rovnaly tak porovnala nizsi slovo na adrese +2.

Pravdou ale je, ze scitani a odcitani se provadi mnohem casteji nez srovnavani, takze pokud za prirozeny povazujeme postup od nizsich adres k vyssim, je little endian vyhodnejsi. Dneska jsou ale sbernice procesoru sirsi nez delka dat s kterymi pracuji instrukce, takze to nehraje absolutne zadnou roli.. s pameti se komunikuje po 32 bajtech, a longword je jen 4 bajty.

b) bitove operace se hojne pouzivaji v planovaci, filesystemech apod, viz /usr/include/linux/bitops.h, intel na to ma instrukce, takze na zpusobu cislovani bitu zalezi. LSB maji nizsi bitovy index nez MSB. U grafickych karet tomu ale bylo naopak, tj 0x80 byla tecka vlevo, a 0x01 byla tecka vpravo. :)
16.2.2004 14:31 Martin Čížek | skóre: 20 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
ad a) proto jsem psal vetsinou. Ono se postupnou komparaci moc neziska (hlavne proto, ze ma linearni slozitost vzhledem k poctu bitu, zatimco scitani(odcitani) s predikci prenosu ma lg n a da se to zlepsit pouze o multiplikativni konstantu). Ale diky za upozorneni.

ad b) Zatimco u slabik muzete rict, ze nejvyznamnejsi lezi na adrese vyssi/nizsi nez nejmene vyznamna, u bitu to rict nelze - prave proto, ze nemaji adresu. Cimz nechci rict, ze si nemuzu nejake vymaskovat/nastavit a ze nejsou vzajmne usporadane. Jinymy slovy velicinu "bitovy index" si mohu definovat, jak chci (ale byl bych asi blazen, kdybych to delal jinak nez treba v /usr/include/linux/bitops.h :-)). Takze vlastne az na urcite "slovickareni" tvrdime to same.

Nicmene uz je to dost od tenmatu...
Kdyby dva z nás byli dvěma z nich, všichni z nás by mohli být všemi z nich.
16.2.2004 21:31 gmmns
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
Ja zase nesnasim komance a zejmena jejich byvale i soucasne nacelniky. Proti apacum nic nemam. ;)
16.2.2004 10:03 Tomáš Hála | skóre: 39
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
Jen bych jeste doplnil, ze big endian se rozhodne nepreklada jako velky indian :-D
16.2.2004 14:03 rollfree
Rozbalit Rozbalit vše apac ?
Ono to bude asi trochu jinak. Neni to indian, ale endian, od slova end. Proto spravny preklad je velky konecnik nebo maly konecnik. Pokud byste to chtel vztahnout na Apace, pak snad jedine Apac s velkou nebo malou pr.... ;-)
16.2.2004 12:21 epcim
Rozbalit Rozbalit vše skoda tech chyb.
Kniha je opravdu dobra, je tam toho hodne, casto i z jineho pohlede nez v notoricky znamem a vybornem tutorialu "http://www.py.cz/Members/honza/ucebnice".

Jako referencni prirucka je opravdu super. Jedine co bych vytkl jsou ty chyby v programovem kodu. Je jich pomerne dost, casto to bije do oci, ale zacatecnik to muze prehlidnout. Taky kdyz nazev promnene je v kodu cesky a v textu anglicky fakt trochu snizuje uroven knihy. Nechci zbytecne kritizovat ale misty se mi text zdal trochu ukecany a neco se neco i zopakovalo [to ale taky nebyva vzdy na skodu]. Jeste jsem ji nedocet tak to je zatim vsechno..
16.2.2004 18:55 unchallenger | skóre: 69 | blog: unchallenger
Rozbalit Rozbalit vše Verze?
Zajímalo by mě, jak je ta kniha aktuální. Protože některé dost zásadní featury -- zejména iterátory (včetně enumerate(), file objektů jako iterátorů ... a vůbec věci zpříjemňující programování i začátečníkovi) -- jsou až ve verzi 2.3 jazyka, která je ještě poměrně nová. Kdyby tam chybělo jen tohle, tak to je ještě dobré, ale co jsem tak viděl knihy o Pythonu, tak se pohybovaly někde kolem 1.6-2.0, což je fakt utrpení, v tom už bych asi nic nenapsal ;-) tak stará veze už není dokonce ani v Woodym ;-)
17.2.2004 07:38 Coolman | skóre: 18
Rozbalit Rozbalit vše Verze?
Bohužel popisuje Python verze 1.5.2 :-(
17.2.2004 10:27 unchallenger | skóre: 69 | blog: unchallenger
Rozbalit Rozbalit vše Verze?
To je smutné. Nejsou tam tímpádem ani list comprehensions, má asi nejoblíbenější featura Pythonu, o pořádných třídách ani nemluvě...

Někdy v době 1.5 jsem se s Pythonem setkal poprvé, ale tehdy mi připadal jako poměrně nezajímavý jazyk, takže si nejsem jist, jestli takhle může ta kniha někoho nadchnout.
17.2.2004 19:28 gmmns
Rozbalit Rozbalit vše Verze?
Spis nez list comprehensions by mi vadila absence popisu iteratoru a generatoru. Souhlasim s tim, ze verze 1.5 je uz hodne stara, na druhou stranu uplne zaklady se z te knizky snad naucit daji. Pokud je dobre napsana, nezavrhoval bych ji az tak kategoricky.
18.2.2004 09:05 unchallenger | skóre: 69 | blog: unchallenger
Rozbalit Rozbalit vše Verze?
Generátory a iterátory nejsou ještě popsané prakticky v žádné papírové knize (kterou sis tedy sám nevytiskl z 'netu), obzvlášť ne v české; papírová dokumentace je vždycky zastaralá, ovšem nesmí se to přehánět...

Na spoustě systémů navíc pořád musíš generátory importovat z __future__ (a to nemluvím o Woodym, kde je 2.1...), takže i když je to báječná featura, jsi celkem schopen číst existující kód, pokud ji neznáš, protože zatím není moc využívaná, zatímco bez znalosti např. list comprehensions na něj budeš zírat, protože se využívá hojně.
20.2.2004 22:45 gmmns
Rozbalit Rozbalit vše Verze?
No tak s tim moc nesouhlasim. Kdyz nekde uvidi clovek, ktery uz nekdy programoval [svetr.barva() for svetr in satnik if svetr.odBabicky()], tak si pravdepodobne domysli o co jde. Zatimco pokud uvidi v nejake "normalni funkci" yield svetr, tak mu asi tezko dojde, co ta "funkce" vlastne dela. Nehlede k tomu, ze iteratory a generatory na rozdil od list comprehensions prinaseji skutecne neco noveho. Co se tyce starsich verzi Pythonu, Redhat jsem poslal do kdysi do haje prave proto, ze dlouhou dobu lpel na Pythonu 1.5.
17.2.2004 11:53 Petr Mach
Rozbalit Rozbalit vše tohle neni dobra kniha
Na ceskem trhu jsou, pokud vim, tri knihy o Pythonu. Tato je z nich jednoznacne nejhorsi. Nejen kvuli chybam, ale protoze popisuje zastaralou verzi Pythonu. Ostatni dve knihy jsou dobre, jedna je ucebnice Pythonu, druha referencni prirucka, tyto knihy doporucuji, tuto rozhodne ne.
17.2.2004 17:46 unchallenger | skóre: 69 | blog: unchallenger
Rozbalit Rozbalit vše tohle neni dobra kniha
Na našem trhu je nějaká referenční příručka? Za učebnici bych označil Naučte se Python, a pak se mi už ty názvy pletou, všechno to má v názvu Python ;-) něco se jmenovalo jako Programujeme v Pythonu(?), ale nevím o ničem, co bych nazval referenční příručkou.
19.2.2004 13:54 Petr Mach
Rozbalit Rozbalit vše tohle neni dobra kniha
Jasne, jmenuje se to Python : - )).
Podtitul je Podrobna referencni prirucka pro programovaci jazyk Python.
Vydal to Neocortext a napsal to David M. Beazley.

Ale ty zjevne znas jeste dalsi knihy krome te recenzovane, teto a Naucte se Python. Co je to zac?
23.2.2004 10:06 H
Rozbalit Rozbalit vše The Best
Podla mna je najlepsou knihou pre programovanie v Python knizka Practical Python. Pythonackych knih som uz videl/cital dost, ale tato je zatial najlepsia.

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   Powered by Hosting 90 Server hosting
© 1999-2013 Argonit s. r. o. Všechna práva vyhrazena.