Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Dnes ve 12:00 byla spuštěna první aukce domén .CZ. Zatím největší zájem je o dro.cz, kachnicka.cz, octavie.cz, uvycepu.cz a vnady.cz [𝕏].
JackTrip byl vydán ve verzi 2.3.0. Jedná se o multiplatformní open source software umožňující hudebníkům z různých částí světa společné hraní. JackTrip lze instalovat také z Flathubu.
Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Protože je interpret jazyka platformně nezávislý, je možno Python použít skoro všude. Poslední informace naznačují, že jej v budoucnosti najdeme i v mobilních telefonech Nokia. V této knize naleznete základy programování v Pythonu a zároveň vám bude sloužit i jako referenční příručka tohoto jazyka.
Kniha je rozdělena na čtyři části.
V první části autoři srovnávají Python s jinými programovacími jazyky a v tomto srovnání poukazují na výhody a nevýhody Pythonu. Je zde vysvětlena struktura knihy a také jak Python nainstalovat a používat v jednotlivých operačních systémech.
Druhou část můžeme považovat za referenční příručku jazyka Python. Jsou zde podrobně popsány jak základní interní datové typy a struktury pro řízení běhu programů, tak i způsob psaní funkcí, modulů a skriptů. Ke konci kapitoly se seznámíme se základy používání vyjímek, které jsou probrány a vysvětleny důkladněji. Protože Python je objektově orientovaným jazykem, tak kapitola o tomto způsobu programování samozřejmě nesmí chybět. Jedná se ovšem o popis konstrukcí, které jsou v jazyce Python použity a ne o vysvětlení samotného objektového programování. Na závěr této části je popsána možnost programování grafického uživatelského rozhraní v Pythonu s použitím knihovny Tk.
Třetí část probírá pokročilé vlastnosti jazyka. Naučíme se vytvářet a používat balíčky, které jsou navrženy pro zvládnutí velmi velkých projektů. Další kapitola obsahuje seznam a popis všech speciálních metod, které jsou v Pythonu k dispozici a v poslední kapitole se dozvíme něco o regulárních výrazech. Kapitola o regulárních výrazech je určena především těm, kdo se s tímto pojmem dosud nesetkali.
V poslední části se seznámíme s možnostmi, které Python poskytuje pro propojení s jinými programovacími jazyky či aplikacemi. V jednotlivých kapitolách jsou položeny základy pro vzájemnou spolupráci Pythonu s COM objekty, s jazykem C/C++, s javovským virtuálním strojem nebo pro generování HTML kódu.
V knize jsem bohužel našel pár drobných nedostatků. Jednalo se o chyby ve zdrojových kódech, které vznikly jejich překladem a začátečník je může snadno přehlédnout. Dále mě překvapilo pár vět, které jsem musel kvůli jejich větné stavbě číst několikrát, abych pochopil smysl. A také jsem narazil na pár výrazů typu "velký indián" (str. 159), které jsem nepochopil vůbec.
Celkově ale hodnotím knihu velice dobře. Sazba a vnitřní úprava knihy jsou na velmi vysoké úrovni, a proto je kniha přehledná a srozumitelná. Na začátku každé kapitoly je stručně popsáno, co vše kapitola obsahuje a to umožňuje snadnější orientaci v celé knize. Protože výše zmíněných chyb je naštěstí jen pár, zájemcům o tento jazyk ji mohu doporučit.
Název | Začínáme programovat v jazyce Python |
Autoři | Daryl Harms, Kenneth McDonald |
Překlad | Ivo Fořt, Lubomír Škarpa |
Vydal | Computer Press a.s. |
ISBN | 80-7226-799-X |
Datum vydání | 2003 |
Počet stran | 456 |
Doporučená cena | 390 Kč / 590 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
A jinak ohledne Pythonu, clanek jsem necetl. Python nemam rad a dokonce ho na svych strojich ani neinstaluji.