Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
V pátek 23. dubna proběhl přednáškový cyklus pro studenty zlínské univerzity zaměřený na vývoj mobilních aplikací. Ten přístupný veřejnosti nebyl, to byl až program sobotní. První přednáška měla začít v devět hodin ráno. Návštěvníci se trousili asi čtvrthodinku přes čas, sešlo se jich všehovšudy možná 40. Začalo se tedy se zpožděním…
Poznámka: Prezentace i videozáznamy přednášek by měly být časem (doslechl jsem se, že už asi za týden) na webu OpenMobility.
Martin Holec hovořil o současných projektech OpenMoko, především tedy o Neo FreeRunner a jeho hardwaru. Zmínil také budoucnost, chystá se ořezaná verze freerunnera a již se prodává WikiReader, levné zařízení určené ke čtení offline Wikipedie, které by mělo vydělat na telefon OpenMoko GTA03, jehož přípravy byly z finančních důvodů pozastaveny.
Mimochodem, současně s prezentacemi se konala FreeRunner rework party, na níž probíhaly opravy nejčastějších vad freerunnera (tedy buzz, bass a recamping fix). Zájem byl takový, že některé opravy málem nebyly z časových důvodů dokončeny v daný den.
Jako druhý měl František Kučera představit TouchBook, jenže nedorazil, takže místo toho proběhla přednáška Jaroslava Řezníka o Nokii N900. Je asi zbytečné pokoušet se reprodukovat uživatelské zkušenosti a specifikace jak hardware, tak software, když zde vyšlo několik článků.
Radek Polák pak představil distribuci QtMoko, které je hlavním (a momentálně asi jediným) vývojářem. QtMoko vychází původně z Qtopie od Trolltechu, tedy z prostředí pro mobilní zařízení (např. Sharp Zaurus, některé telefony Motorola) používajícího knihovny Qt. QtMoko by tedy mělo fungovat na více zařízeních než jen na freerunneru. Cílem není vytvářet „desktopovou“ distribuci, jako je třeba SHR (dále zmíněné), nýbrž funkční prostředí použitelné k telefonování. Samotné QtMoko používá k vykreslování uživatelského rozhraní framebuffer, ovšem je možné v něm spustit i X server a pod ním kýžené aplikace pro něj určené. Nové verze vycházejí relativně často a mění minimum věcí pro zachování stability.
V následující prezentaci se Martin Kolman věnoval navigačnímu softwaru pro GNU/Linux, zmínil TangoGPS, Navit a již stručně mnoho dalších s tím, že většina těch programů dělá to samé, jen každý má nějakou funkci navíc, ovšem něco jiného má zase nedodělaného. Po hromadném obědě v nedalekém restauračním zařízení X (restaurace byla, na rozdíl od sálu, zaplněna celá) pokračoval představením programu modRana, který vyvíjí v rámci bakalářské práce. Aplikace je to docela zajímavá – funguje na velkém množství zařízení (demonstrován byl freerunner, desktop a MID od SmartDevices), má plně nastavitelné rozvržení ovládacích prvků, mapové podklady si dokáže stahovat podle různých kritérií (např. v určité vzdálenosti od trasy) k offline použití, umí hledat trasy a také vytvářet jejich statistiky.
Odpoledne bylo jasné, že František Kučera už nedorazí, takže přednášky o touchbooku se ujal Martin Holec. Chtěl demonstrovat nabídku softwaru ve výrobcem spravované distribuci Always Innovating OS, jenže touchbook se vypnul následkem vybité baterie. Disponuje šesti- (v displejové části) a dvanáctiampérhodinovou (v klávesnici) baterií, což slibuje celkem až patnáct hodin používání s tím, že softwarová správa napájení ještě není zcela implementována. Jenže touchbook se nabíjí téměř stejnou dobu, jakou vydrží. Naštěstí po chvíli touchbook překvapivě ožil a prezentace softwaru mohla pokračovat.
Předchystáno je několik webových prohlížečů (např. Chromium, Firefox, Midori), MPlayer pro přehrávání YouTube, GIMP (pod názvem Image Workshop), Xournal, OpenOffice.org atd. Always Innovating distribuuje touchbook s vlastní distribucí, Ubuntu a Androidem. Funguje na něm také Ångström s prostředím Enlightenment, přičemž tato možnost vypadalo zdaleka nejsvižněji z uvedených. Formou diskuze pak byly zmíněny různé perličky, například že displejová část touchbooku se nabíjí jen při zapnutém alespoň bootloaderu, protože teplota baterií se musí kontrolovat, aby nedošlo k výbuchu.
Martin Jansa hovořil o SHR, distribuci pro freerunner, které je vývojářem. SHR používá OpenEmbedded a FSO framework, díky čemuž mají příslušné komponenty SHR velice širokou vývojářskou základnu, ovšem do upstreamu se také pochopitelně nedostane každý hack. Pracuje se na stable verzi SHR vedle současných větví unstable a testing, které obsahují software ve verzích na (krvácející) hraně – zvláště prostředí E17 se neustále mění a s každou novou verzí se objevují nové regrese. Z dalších novinek padlo slovo o kernelu 2.6.32, na který přechází docela dost distribucí. Na závěr nemohl neproběhnout povinný pokus o nábor nových vývojářů.
Pavel Machek, který stál u začátků projektu OpenStreetMap v ČR, popsal, jak OSM funguje a jak do něj přispívat. Po zmínce o formátu dat používaném v OSM (liší se od GISů!) se věnoval především editoru JOSM a metodice mapování. Současná situace v ČR je taková, že silnice a lesy jsou zmapovány kompletně, na spoustě dalších věcí se pracuje – české úřady se ukázaly jako „docela hodné“ a poskytly nemálo mapových podkladů, na jejichž základě jsou třeba právě zmíněné lesy zpracovány na vynikající úrovni. Přibývají další druhy objektů, např. krmelce (což je využíváno orientačními běžci) nebo turistické značky. Ovšem platí, že pro co není renderer (rozhraní pro vykreslení mapy s danými objekty), to neexistuje.
Nakonec Jozef Mlích ukázal, že Google Android je docela zajímavá platforma. Pokusil se to naznačit několika grafy týkajícími se podílu na trhu a pak přešel (za asistence Aleše Lánika) k praktickým ukázkám aplikací, např. ladičky nebo čtečky čárových kódů. Na závěr rozebral architekturu systému a její odlišnosti od normálního linuxového systému, kupříkladu je nutné doinstalovat BusyBox, SDK a NDK pro vývoj aplikací v C/C++, ale není možné využívat systémové uživatelské rozhraní.
Pak už proběhla „jen“ after-party V Práci… Čímž bych akci označil za podařenou. UPDATE: Záznamy přednášek.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Formou diskuze pak byly zmíněny různé perličky, například že displejová část touchbooku se nabíjí jen při zapnutém alespoň bootloaderu, protože teplota baterií se musí kontrolovat, aby nedošlo k výbuchu.Přesto si můžete na fotografii povšimnout, že demonstrovaný kousek má baterii poněkud nafouklou; na LinuxExpu se mi do ní dokonce mírným tlakem prstu podařilo vytlačit důlek…
Zajímalo by mě, co by se stalo třeba v takovém celohliníkovém MacBooku nebo uzavřeném iPhonu .O tom, ze by sa niekomu nafukla baterka na iPhone alebo MacBookPro neviem - rozhodne by to stalo za experiment .
Zajímalo by mě, co by se stalo třeba v takovém celohliníkovém MacBooku nebo uzavřeném iPhonuDlouho nic a pak to najednou vybouchne
BTW: Jak si spokojený s dosahem Wi-Fi? Je to sice n-ko, ale už plánuju její výměnu + nějakou (nejlépe 5dBi) anténu. A co sluchátka? Pasují?
displejová část touchbooku se nabíjí jen při zapnutém alespoň bootloaderu, protože teplota baterií se musí kontrolovat, aby nedošlo k výbuchu.Nesmysl - k té baterce vedou jen dva dráty :) Schválně jsem na to koukal oscíkem a nic vmodulovaného tam není.